Ukrajina má právo se bát. Rusko mluví o míru, když se mu daří, uvádí analýza CNN
Ruská diplomacie minulý týden informovala, že je ochotna ukončit válku na Ukrajině, ale jen za podmínky, že Kyjev přepustí Moskvě okupovaná území. Podle americké CNN Rusko v minulosti opakovaně mávalo mírem, ale za zády připravovalo další útok. Analýza uvádí, že o klidu zbraní by se mělo mluvit – Ukrajinci ale mají právo se bát.
Poprvé se o míru na Ukrajině začalo debatovat jen pouhý měsíc po začátku války. Prostředníkem se stalo Turecko, které dokázalo obě delegace znepřátelených států opakovaně pozvat k jednomu stolu. Nadějné hovory ale ztroskotaly. Rusko útočilo na Ukrajině čím dál brutálněji a navíc se odkryly hrůzy v Buči a Irpini.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Tah, který změní válku. Ukrajina možná dostane svolení útočit na území Ruska zbraněmi z USA
Teď je mír znovu na stole. Tedy teoreticky. Ruská diplomacie se minulý týden nechala slyšet, že je Vladimir Putin ochotný o něm jednat. Ale byl by podmíněný územním přepuštěním. Ukrajina by se musela vzdát části země, kterou Rusko momentálně okupuje.
Čtěte také
Americká CNN v analýze uvedla, že Kyjev by měl být při jednání o míru mimořádně opatrný.
Chce Rusko mír?
„Na to, že ruský prezident Vladimir Putin naznačil, že je otevřen mírovým rozhovorům, je třeba pohlížet s velkou rezervou a s ohledem na předchozí zkušenosti Ukrajiny a Západu s ruskou diplomacií,“ uvádí CNN.
Autor analýzy Nick Paton Walsh se domnívá, že Rusko může využít jednání o míru jako zbraň. V době, kdy je řada občanů v evropských zemích i v USA z války unavena, mohou čelit spojenci Ukrajiny tlaku veřejnosti, aby přistoupili na jakýkoli mír, třebaže šitý horkou jehlou.
Rusko už v minulosti opakovaně debatovalo o míru, i když ve skutečnosti žádný klid zbraní nechtělo. „Diplomacie byla pro Kreml vždy vojenským nástrojem. V roce 2015 hovořil o míru v Sýrii, zatímco jeho letadla bombardovala civilisty v oblastech ovládaných povstalci. V roce 2015 hovořil o míru s Ukrajinou, zatímco ruská vojska a jejich zmocněnci plánovali útok na strategické ukrajinské město Debalceve,“ uvedl Walsh. Debalceve nakonec ukrajinská armáda ztratila.
Analytik CNN se domnívá, že kritizovat ruské návrhy míru neznamená být proti míru jako takovému. Při jednání s Ruskem je podle Walshe zkrátka na místě být ostražitý.
Čtěte také
„Nedůvěra v upřímnost Ruska při vyjednávání není ničím cynickým. Jde o praktickou nutnost. Minulé zkušenosti ukazují, že se Rusku vyjednávání vyplatí v případě, že nečekaně přinesou užitečný výsledek bez násilí nebo dají protivníkovi důvod k přestávce v boji,“ uvedl analytik.
Mírový summit je na spadnutí
Rusko navíc vlastní vizi o míru představilo v době, kdy se chystá mírový summit ve Švýcarsku, na kterém budou zástupci mocností jednat o klidu zbraní na Ukrajině. Rusko tam ale zvané není. Moskva tak možná chtěla formulovat vlastní požadavky smíru i bez účasti na summitu.
„Putin je pragmatik. Začal válku v domnění, že to bude snadné. Pokračoval v ní v domnění, že zvítězí jeho tolerance k bolesti, autokratická bezpečnost a trpělivost při vítězství. Možná má pravdu, právě teď. Nyní vidí v USA a dalších evropských státech okamžik volební slabosti, na který reagoval nejasným a neprůhledným signálem, že by mohl nastat čas pro diplomacii,“ uzavírá analýza CNN, podle které Putin spíše než pro skutečný mír vytváří prostor pro naplnění svých vlastních zájmů.
Komentátor Politica Jamie Dettmer se domnívá, že Rusko čas od času flirtuje s myšlenkou míru a živí v kriticích Ukrajiny myšlenku, že je to Kyjev, kdo reálně mír nechce. Dettmer ale míní, že to Rusko ve skutečnosti odmítá klid zbraní. „Ukrajina je připravena na spravedlivý mír, ne na ruský mír,“ napsal komentátor.
VIDEO: Útoky na Ukrajinu pokračují
Na otočnou židli v redakci CNN Prima NEWS usedl v dubnu roku 2020. Předtím mapoval zahraniční dění pro Seznam zprávy. (Filip.Kalcak@iprima.cz)
