Chilský solární tygr cení zuby. Nastupující energetická velmoc má i českou stopu

Dlouhý, až nenápadný pruh země na jihu pacifického pobřeží Latinské Ameriky nabývá na významu od roku 2009, kdy svět naplno zasáhla finanční a následná hospodářská krize. V té době se začínalo se vší vážností hovořit o transformaci automobilového průmyslu ve smyslu odklonu od spalovacích motorů směrem k elektromobilitě.

Pro Chile to byla skvělá zpráva. V té době bylo největším producentem lithia, klíčové suroviny potřebné pro výrobu baterií nejen pro elektromobily, ale i pro počítače, tablety nebo telefony. Chile dodalo v roce 2009 na světový trh šest tisíc tun lithia, což bylo o 500 tun více než druhá Austrálie. Do roku 2019 se produkce chilského lithia více než ztrojnásobila. Latinskoamerická země je dnes druhým nejvýznamnějším dodavatelem této suroviny na světový trh s více než pětinovým podílem právě za Austrálií.

Třetí na světě

To ale není všechno. Chile se také velmi rychle zlepšuje v tom, jak využívá sluneční energii. Zatímco v roce 2015 představovala instalovaná kapacita fotovoltaických elektráren 848 megawattů, o čtyři roky později to bylo už více než 2 600 megawattů. Jen pro srovnání, v České republice se instalovaná kapacita posledních pět let pohybuje stále kolem 2 100 megawattů.

V přepočtu na osobu sice Česko disponuje vyšší instalovanou kapacitou solárních panelů pro výrobu elektřiny než Chile (194 megawattů versus 142), v podílu fotovoltaiky na výrobě elektřiny Chile Česko předčí. Zatímco v tuzemsku se takto vyrábí asi 3,5 procenta elektrické energie, v jihoamerické zemi je to už 8,5 procenta, což je třetí největší podíl na světě.

Cena elektřiny poroste. Bez jaderných elektráren to v budoucnu nejde, říká odborník

Nový den

Švédsko preferuje zelenou energii. Přijatelná je jenom ta z vody, ze slunce nebo větru. Ostatní elektrárny švédská vláda zatížila takovými daněmi, že se jejich provoz nevyplácí. Letošní zima energetickou koncepci země prověřila a výsledek nevypadá příliš slavně. Místní televize Švédům doporučila, aby přestali luxovat. Dojeli na silné mrazy, říká Milan Smutný ze spolku Realistická energetika a ekologie. A jaká je budoucnost energetiky v Evropě?

Chilský solární boom má i českou stopu. „Aktuálně máme v Chile ve výstavbě či v pokročilé fázi příprav několik desítek fotovoltaických parků o celkovém instalovaném výkonu přes 260 megawattů, které plánujeme dokončit v tomto roce a připojit do sítě,“ řekl CNN Prima NEWS Zdeněk Sobotka, zakladatel a výkonný ředitel energetické skupiny SOLEK.

Pozor na prokleté bohatství

Pražská společnost jen v letošním roce zvýší instalovanou kapacitu chilských solárů o desetinu úrovně z roku 2019. „Máme za sebou už třináct solárních elektráren o instalované výkonu 75 megawattů. Další projekty jsme stavěli také v Rumunsku nebo na Slovensku,“ dodal Sobotka s tím, že hlavním trhem pro jeho firmu je Latinská Amerika.

Tam chce proniknout také do dalších zemí, momentálně připravují projekty v Kolumbii či Peru. „Proniknout na trhy v Jižní Americe je paradoxně mnohem snazší než v České republice. V Chile jsme od roku 2014 a za tu dobu se nám podařilo vyrůst v zavedenou a respektovanou firmu. Ve fotovoltaice tam patříme mezi největší hráče,“ popsal Sobotka.

Chile má šanci svůj nový potenciál využít a vyhnout se tak osudu zemí, které až nezdravě spoléhají na to, že stačí prosperovat jen díky svému přírodnímu bohatství. „Příjmy, které do země plynou díky těžbě lithia, by měly být využity na celkovou modernizaci ekonomiky. Historické příklady států, které spoléhaly třeba na těžbu ropy, ale jsou hospodářsky pořád zaostalé, varují dostatečně,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Veronika Hedija, ekonomka z jihlavské Vysoké školy polytechnické s tím, že mezi takové státy lze počítat třeba Rusko, Libyi nebo Venezuelu. „Venezuela je naprostý extrém a učebnicový případ státu, kde se přírodní bohatství stalo prokletím,“ dodala Hedija.