Čerstvě narozený chlapeček začal hned plakat a bylo vidět, že se bude mít k světu. Zdroj: Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje
Ačkoliv vše nasvědčovalo běžnému převozu těhotné maminky do nemocnice, malý novorozenec udělal záchranářům i mamince čáru přes rozpočet. Na svět se dral totiž už v sanitním voze. Emotivní příběh popsala záchranářka Míša, kterou narození malého chlapečka rozplakalo.
„Pípla nám s kolegou výzva na výjezd k porodu. Přijeli jsme k domu, maminka vypadala v pohodě, i když už to byl její druhý porod, normálně došla k sanitce a vyrazili jsme,“ začíná vyprávění záchranářky Míši.
🚑 Pípla nám s kolegou výzva na výjezd k porodu. Přijeli jsme k domu, maminka vypadala v pohodě, i když už to byl její...
Posted by Zdravotnická záchranná služba Středočeského kraje on Wednesday, August 24, 2022
Jenže najedou přišly rychlejší kontrakce. „Maminka začala být hodně neklidná a řekla, že už to opravdu nepůjde stihnout. Mezitím jsem oznamovala operátorce nastalou situaci a žádala o lékaře. Bylo to přesně na sjezdu z dálnice,“ pokračuje středočeská záchranářka.
Krutý osud Laurinky. Matka se v těhotenství bila do břicha, postižené dítě rodiče nezajímá
Start do života měla Laurinka obzvlášť těžký. Narodila se ve 25. týdnu těhotenství, kdy vážila pouhých 610 gramů. V nemocnici strávila více než pět měsíců, kde bojovala o život. Rodiče se však o malou dívku nezajímají – je postižená. Péče se proto ujala nemocná babička s manželem, kterým není osud bojovnice lhostejný. Veřejnost prosí o pomoc.
Maminku proto položila na nosítka. „Stáhla jsem jí kalhoty a modlila se, aby na mě snad nekoukala prdelka. To se naštěstí nestalo, ale hlavička dítěte se už nezadržitelně tlačila ven,“ popisuje s tím, že právě překotný porod v terénu byl jejím „strašákem“.
Nervozita byla znát
„Třásly se mi ruce. Rychle jsem roztrhla porodnický balíček a podstrčila sterilní podložku na nosítka. Vůbec si nepamatuju, co jsem mamince říkala, jen vím, že při druhém zatlačení byla hlavička venku, a pak jsme museli děťátku trochu pomoci, aby se dostalo ven úplně celé,“ líčí. Vše se následně podařilo i bez toho, aniž by si maminka přivodila nějaké větší poranění.
„Čerstvě narozený chlapeček začal hned plakat a bylo vidět, že se bude mít k světu. Přestřihli jsme pupeční šňůru, novorozence ošetřili, zabalili jsme ho do suché pleny, termofolie a dali šťastné mamince do náručí. A najednou mi do očí vhrkly slzy, že jsme to zvládli a zalil mě zvláštní pocit, který se dá jen těžko popsat,“ vzpomíná záchranářka Míša.
