Chorvatsko chce nalákat lidi pracující na dálku, nejlépe z USA, Velké Británie a Kanady. Zdroj: pixabay.com
Chorvatsko se stalo jednou z prvních zemí v Evropské unii, které nabízí speciální pracovní víza pro takzvané digitální nomády – lidi, kteří vykonávají práci nevázanou na konkrétní místo a cestují po světě. Země u Jadranu zahájila rozsáhlou kampaň, která má nomády na Balkán nalákat.
Chorvatsko – Vaše nová kancelář. Pod tímto heslem chce unijní země přesvědčit digitální nomády z celého světa, že je zajímavou destinací, která může nabídnout bezproblémový dlouhodobý pobyt. Chorvatské národní sdružení pro turismus chce zemi prezentovat jako atraktivní destinaci pro moderní způsob práce s tím, že hlavními trhy, na něž cílí, jsou americký, britský a kanadský, tedy mimo Evropskou unii.
„Na kvalitní nabídku a jednoduché procedury se budeme snažit nalákat co možná nejvíce digitálních nomádů,“ řekla ke kampani ministryně turismu a sportu Nikolina Brnjač. Podle resortu stále roste zájem digitálních nomádů o nejrůznější chorvatská města a letoviska a zároveň v tom vidí potenciál, jak pozvednout chorvatskou ekonomiku. Pro zviditelnění kampaně spustilo Chorvatsko také soutěž o tříměsíční pobyt v zemi. Deset výherců včetně párů bude moci odjet na měsíc do Dubrovníku.
Práce z domova se podobá partnerskému vztahu na dálku, osobní kontakt chybí
Bývalo dobrým zvykem ráno vstát, slušně se obléct a včas vyrazit do práce. Kvůli doporučené práci z domova se ale pracovní návyky zásadně mění. Budíček pět minut před začátkem ranní porady a sledování televize během vyřizování e-mailů může mnohým lidem vyhovovat. Někteří nadřízení by své zaměstnance za podobné chování v pracovní době nepochválili, jiní jsou naopak ochotní trochu zvolnit tempo. Řízení lidí z domova navíc může manažerům přinášet problémy třeba v komunikaci s podřízenými.
Resort turismu se domnívá, že mezi přednosti země patří příjemné klima, kvalitní internetové připojení, schopnost velké části obyvatel domluvit se anglicky, relativně nízké náklady na živobytí v porovnání s evropským standardem a kvalitní a dostupná zdravotní péče.
Chorvatsko jen pro bohaté?
Ačkoliv Chorvatsko slibuje jednoduchý a bezproblémový proces žádosti, k vykonávání „digitálního nomádství“ u Jadranu je třeba splnit relativně velké množství náležitostí. Osoba ucházející se o roční nomádské vízum, které je vlastně jen formou dlouhodobého pobytu, musí prokázat, že pracuje na dálku pro firmu, která nesídlí v Chorvatsku, nebo že provozuje svůj vlastní byznys, rovněž za hranicemi země. Dokladem může být buď prohlášení zaměstnavatele, pracovní smlouva, nebo potvrzení o vlastní registrované firmě.
Dále se musí prokázat platným zdravotním pojištěním slučitelným s chorvatským systémem i minimálním měsíčním příjmem – v současnosti jde o téměř 56 tisíc korun. Částka se zvyšuje o dalších 646 kun (2236 korun) s každým členem rodiny navíc. Alternativou je prokázat se sumou ve výši 670 tisíc korun na bankovním účtu.
Jinými slovy, Chorvatsko po příchozích nomádech vyžaduje, aby vydělávali dvaapůlkrát tolik, než je průměrná měsíční mzda v zemi za předešlý rok. To souzní s tím, na jaké trhy má kampaň cílit. Nutné je přičíst také poplatky za žádost o víza a daň z příjmu, která připadne hostitelské zemi.
Nizozemská idea jadranského snu
Nápad se zavedením digitálních víz nepochází přímo z Chorvatska. Ve skutečnosti s ním přišel nizozemský podnikatel a investor Jan de Jong. Ten se v dubnu 2020 účastnil virtuální konference, která měla za cíl nalézt řešení, jak proměnit balkánskou zemi v celoroční atraktivní destinaci namísto krátkodobých letních dovolených.
De Jong pak napsal otevřený dopis chorvatskému ministerskému předsedovi Andreji Plenkovići, v němž vysvětlil ekonomické výhody dlouhodobého pobytu osob pracujících na dálku s vysokým příjmem. „Brzy mě kontaktoval ministr vnitra a pozval mě na schůzku,“ řekl pro server Euronews investor, který dlouhodobě pobývá v chorvatském Splitu.
Home office z barbadoské pláže. Jak se díky digitálním nomádům mění pohled na práci?
Říkají si digitální nomádi. V jeden den pracují z české kavárny, druhý den už obvolávají spolupracovníky z pláže v Thajsku. Zpravidla je živí internet, reklama a sociální sítě. Jsou neustále v pohybu a mnozí už ani nepoužívají peníze. Jak život digitálních nomádů ovlivnila koronavirová pandemie?
Nizozemského rezidenta si brzy pozval také premiér, který podle jeho slov „pochopil potenciál nomádských víz a nápad plně podporoval“. De Jong pomáhal s celým procesem a snažil se, aby byla zavedena podobná pravidla jako v ostatních zemích, které se nomádům otevřely.
Chorvatsko, stejně jako další země, které žijí hlavně z turismu, může změnit svůj model cestovního ruchu. Koronavirová pandemie totiž ukázala, že se nemusí vyplatit sázet pouze na jednu krátkou sezonu. Země se navíc dlouhodobě potýká s odlivem mladých vzdělaných lidí, kteří odcházejí za lépe placenou prací do zahraničí. Je tedy možné, že se ustaví nový model, kdy „odliv mozků“ vykompenzuje příliv dobře placených zahraničních pracovníků.
Z evropských zemí nabízí krom Chorvatska víza pro digitální nomády také Estonsko, a to od června minulého roku. Již dříve zavedlo takzvané e-bydliště, které umožnilo mezinárodním podnikatelům přístup k digitálním službám estonské vlády, aniž by museli fyzicky být na úřadě. Mohli tak zahájit podnikání v Evropské unii. Elektronické bydliště do Estonska přilákalo desetitisíce lidí.
