Chráněný pracovní trh má být trampolínou či záchrannou sítí, říká šéfka nadačního fondu

Lenka Kohoutová

Rozhovor s Lenkou Kohoutovou

Značka Práce postižených říká, že na výrobku ze 75 procent pracovali lidé se zdravotním postižením. „Zaměstnavatel, který takové lidi zaměstnává, jim dává fér práci, férově je platí a mají férové podmínky a pracoviště přizpůsobené svému zdravotnímu postižení,“ řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Lenka Kohoutová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Fond je vlastníkem značky Práce postižených, která je součástí programu Česká kvalita, nad nímž má záštitu Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky.

Značka kvality Práce postižených si klade za cíl podporovat a propagovat zaměstnávání a integraci osob se zdravotním postižením do společnosti na volném i chráněném trhu práce. Označují se jí výrobky, na jejichž vzniku se nejméně ze tří čtvrtin podíleli lidé s hendikepem. „Značka spotřebiteli říká, že když si daný výrobek koupí, přímo podporuje zaměstnávání lidí se zdravotním postižením v dané firmě,“ řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Lenka Kohoutová, předsedkyně správní rady Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP).

Firem, které certifikaci pro získání značky Práce postižených mají, zatím není v České republice mnoho. Mezi ně ale patří například družstvo Ergotep, které zajišťuje služby pro společnosti Tescoma, Hamé, ale třeba také bankovnímu domu ČSOB. Ergotep zaměstnává kolem 300 lidí, z nichž 85 procent jsou osoby se zdravotním postižením. „Jsou zde ale také firmy z automotivu, výrobci pracovních oděvů a podobně,“ dodala Lenka Kohoutová.

Zajímají nás podmínky pro zdravotně postižené ve firmách

Smyslem značky Práce postižených, ale ani NFOZP není pouhá podpora prodeje výrobků, které vznikly v chráněných dílnách. „Nepleťme si věci, které jsou pouze o podpoře, tady jde o skutečné podnikání. Naše značka oceňuje a poukazuje na férové podnikání, které se týká lidí se zdravotním postižením. Nikoli pouhé překupy výrobků, na které nesáhla ruka člověka se zdravotním postižením,“ upřesnila předsedkyně správní rady NFOZP.

Podle Lenky Kohoutové je proces získání značky kvality Práce postižených poměrně náročný. „Sledujeme nejen to, že daná firma má v pořádku vše, co se týká živnostenského zákona a dalších norem, ale také že se pracovní podmínky přizpůsobují lidem se zdravotním postižením. Že rozumí tomu, co dělají, že to opravdu dělají, že se těmto lidem upravuje nejen pracovní doba, ale i pracovní náplň dle jejich zdravotní zátěže a tak dále,“ řekla Lenka Kohoutová.

Pracovní trh je nutné zrovnoprávnit

Zaměstnávání lidí se zdravotním postižením funguje podle Kohoutové dnes daleko lépe než před 14 lety, kdy vznikl Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Přesto ale vidí věci, na kterých by se z hlediska tohoto segmentu pracovního trhu mělo zapracovat. „Chráněný pracovní trh by měl být trampolínou nebo záchrannou sítí. Trampolínou pro ty, kteří se něco naučí a mohou jít do běžného pracovního trhu, záchrannou sítí pro ty, kteří pracovat mohou, ale za velmi specifických podmínek a své pracovní prostředí potřebují hodně přizpůsobit,“ řekla předsedkyně správní rady NFOZP.

Podle ní by se měla změnit legislativa běžného pracovního trhu. Pokud se ho totiž dnes chce člověk se zdravotním postižením zúčastnit, je v řadě aspektů znevýhodněn. Například při čerpání nemocenské nebo přepočítávání invalidního důchodu. „Toto by se mělo zrovnoprávnit,“ dodala Lenka Kohoutová s tím, že věří, že se o to nová vláda pokusí.

Tagy:
rozhovor CNN Prima NEWS nadační fond představenstvo Česko trampolína Česká kvalita Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR zdravotní postižení Českou kvalitu nenahradíš Tescoma Lenka Kohoutová zdravotně postižené osoby Práce postižených chráněná dílna NFOZP Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky Československá obchodní banka, a. s. Hamé