reklama

Chuligáni neměli při protestu co ztratit. Seřežou se a pak si zatleskají, popsal expert

V kotli se na stadionu potkají jak opravdoví fotbaloví fanoušci, tak chuligáni, kterým o sport tolik nejde.
Foto: ČTK/Šimánek Vít

Jakub Schoř je policejním expertem na násilí fotbalových fanoušků. Chuligány českých klubů mapuje dlouhodobě, uznávají ho i zahraniční odborníci. Nedělní nepokoje na Staroměstském náměstí ho nepřekvapily. V rozhovoru popisuje, jak to mezi nejostřejšími radikály chodí. Že vůbec nemusí být hloupí. Ale i to, k čemu se jim hodí vibrátor.

reklama

Když jste se v neděli doslechnul, kdo míří na Staroměstské náměstí, věděl jste hned, že se akce zvrhne?
Popravdě řečeno jsem očekával dva možné scénáře. První odpovídal předběžným informacím, které jsme o velké části demonstrantů měli. A sice, že se do Prahy chystají stovky rizikových fanoušků z celého Česka, u nichž je nad slunce jasné, že nemají ve zvyku vyjadřovat svůj názor pokojnou cestou. To se prokázalo, jakmile kontroly u mnohých z nich odhalily zbraně. Pro neděli ale existoval i druhý možný scénář: Že se jedná o rafinovaný plán, kdy se v nouzovém stavu vylákají na jedno místo početné síly policie, načež se poukáže, jak se mrhá prostředky kvůli pokojné demonstraci, protože příznivci do Prahy vůbec nevyrazili. I tohle už z minulosti známe. Radikální fanoušci se o víkendu ocitli v situaci, kdy neměli co ztratit. Nebyli organizátory akce – pokud by tedy nepřijeli, nikdo by jim nemohl nic vyčítat. A pokud by přijeli, pak by nebyli za nic zodpovědní.

Z toho vyplývá, že fotbaloví chuligáni nejsou vždy bezduchou tlupou, když jsou schopni vymýšlet i podobně sofistikované plány.
Pozor, jsou velmi dobře organizovaní. A i mezi nimi najdeme opravdu inteligentní jedince; v žádném případě se nejedná výhradně o svalnaté alkoholiky. To dávno neplatí. Vůdci jednotlivých skupin se navzájem znají, navzdory všeobecnému mínění nejsou hloupí; dovedou se domluvit.

Je to jako ve filmu Klub rváčů, kdy se do takové komunity dostane i úspěšný manažer?
Jistě, mají mezi sebou třeba i uznávané právníky.

K tématu

Proč se inteligentní člověk stane radikálním fotbalovým chuligánem?
Z dlouhodobé frustrace. Z proticovidových vládních opatření, z nemožnosti chodit na fotbal. Uvědomme si, že pro mnohé z fanoušků je fotbal jediným koníčkem. Pokud jim ho seberete, pak si frustraci musí někde vybít. Jakmile se naskytne příležitost provést to na demonstraci, kde za nic nenesete zodpovědnost, tím líp – nějaké protestování proti povinnosti nošení roušek bylo pochopitelně jen zástupným důvodem. Jedno je potřeba říct – buďme opatrní s jednoznačným tvrzením, že v nedělních násilnostech hráli hlavní roli fotbaloví chuligáni. Zatím se shromážděné materiály teprve vyhodnocují, klidně za tím mohli být i běžní frustrovaní lidé. Rizikové osoby z fotbalového prostředí to třeba mohly jen vyprovokovat, následně se stáhnout do pozadí. To je ostatně jejich typická taktika: Vyprovokovat, stáhnout k akci dav. Nicméně… Já jsem na místě nebyl, i z televize jste se ovšem mohli krásně přesvědčit o prvcích, které opravdu bývají typické pro fotbalové prostředí: uniformní skandování takzvaných tags hesel ve stylu „Čechy Čechům“. Pokřiky v melodii a tónu, jaké se používají na stadionech. Používání pyrotechniky. Bannerů. Dohodnutá ústrojová kázeň – většina přišla v černém. To všechno jasně svědčí o tom, že fotbaloví fanoušci byli na Staroměstském náměstí početně zastoupeni. Takový typ davu je v mnohém svůj. Zatímco v běžné demonstraci lidi kolem sebe neznáte, fanoušci moc dobře věděli, kdo jim stojí po pravé i levé ruce. V minulosti se možná kvůli rozdílným klubovým barvám kolikrát poprali, teď jim ale šlo o stejnou věc. Oni to takhle mají i normálně – není výjimkou, že si někde namlátí, pak si ale vzájemně zatleskají.

Fakt?
Ano. Pro ně je to v podstatě sport. Já můžu být pro spoustu lidí za blázna, když chodím každé ráno v pět odběhnout si svých patnáct kilometrů. Pro mě je to relax. Oni zase relaxují tím, že se sejdou kdesi na poli a ve jménu svého klubu se poperou.

K tématu

V neděli vedle sebe demonstrovali i jindy nesmiřitelní fanoušci Baníku Ostrava a Sparty. Jak často se stane, že se chuligánští nepřátelé spojí?
V jiných zemích je to poměrně časté, v Česku ne. Obvykle tomu říkáme represmír, pojí se to totiž nezřídka s utkáními národního týmu, především výběru do 21 let. Zástupci jednotlivých klubů v takové chvíli vyhlašují neutralitu, neútočí na sebe, nepřítelem je protivník z jiné země. K tomu došlo třeba před rokem před domácím utkání proti Anglii, kdy se vůdci českých fanouškovských frakcí dohodli, že se společně pokusí vzít příznivcům soupeře jejich hlavní vlajku. Nakonec se jim to nepovedlo, včas jsme je dokázali odhalit a zadržet. Ke krádežím menších vlajek však přece jen došlo.

Co pro fanoušky taková vlajka znamená?
Moc! Jednu z nejdůležitějších relikvií. Ta zmíněná anglická ne náhodou stojí v přepočtu až 50 tisíc korun. Fanoušci se s takovou vlajkou rádi identifikují. Pokud jim jí vezmete, strašně je tím potupíte. Jde o jasný vzkaz: „To my jsme tady doma. Uhlídáme si to tu.“ Jakmile takovou vlajku ukořistíte, můžete ji na stadionu vyvěsit vzhůru nohama, případně ji zapálit. Tím dáváte najevo: „Jsme větší borci než vy.“

Fanouškovské komunity mi v mnoha ohledech přijdou jako sekta. Mají svého kápa, vnitřní kodex, zrada se neodpouští...
Na tom něco je. Funguje tam respektovaná hierarchie, v níž není jednoduché se dostat nahoru. Kápem se nestanete jen tak, musíte si to zasloužit – v každém klubu k tomu slouží jiné způsoby. Bez takové organizovanosti by fanouškovské skupiny nemohly fungovat. Dneska už díky prodeji vlastních trik, mikin, samolepek a dalšího merchandisingu generují poměrně značný zisk, z toho platí své choreografie, pokuty, právníky. A pravdu máte i s tím kodexem – patří do něj třeba pravidlo nemluvit s novináři, absolutně nespolupracovat s policií. Jsou obecně proti jakémukoli systému.

K tématu

Jsou chuligáni některých českých klubů ostřejší než ostatní?
Určitě se to napříč republikou liší. Za vůbec nejostřejší jsou považováni právě Baníkovci, vedle nich se v tomto ohledu rozvíjí i tvrdé jádro pražské Slavie. Kromě nich do téhle kategorie samozřejmě patří Sparta, Opava, Brno. Baníkovci dostali zásluhou své družby s příznivci z GKS Katowice do republiky hodně zvyklostí z Polska, kde to bývá daleko drsnější. Touhle cestou se sem zavlekla třeba praxe, že se při používání pyrotechniky zahalí do obří plachty, kterou nad sebou roztáhnou. Pod ní si převléknou oblečení, aby byli hůře identifikovatelní. Samotní Poláci jezdí s Baníkem často na zápasy po Česku, a jsou to skutečně ostří hoši.

Čeho jsou takoví ostří fanoušci schopni?
Příznivci Baníku asi dva roky zpátky přepadli auto s fanoušky Opavy, kteří se vraceli z utkání v Brně. Ostravští příznivci předstírali poruchu vozidla, zastavili provoz na silnici. Jakmile Opavští zastavili, Baníkovci na ně naskákali ze křoví, napadli je, vzali jim vlajky, auto rozmlátili. Pokud si dovolíte něco takového, už se to nedá srovnávat s fackou u piva. Tady se bavíme o činu s vysokou společenskou škodlivostí, jedná se o loupežné přepadení.

V nepsaných pravidlech stojí, že je to beze zbraní. U nás se to dodržuje, jinde ne. Pamatuju asi tři roky staré finále řeckého poháru, to byla nesmírná řež, kdy se na stadionu bojovalo i vidlemi

Jak to vypadá, když se fanoušci dvou táborů dohodnou na velké bitce?
Jejich zástupci si napíšou přes WhatsApp nebo přes Messenger, domluví si počet na počet, hodinu, místo. Mnohdy se to odehraje klidně až padesát kilometrů od místa konání zápasu, zpravidla jde o sestavu mladí, staří, dvacet na dvacet. A jdou na to. V nepsaných pravidlech stojí, že je to beze zbraní. U nás se to dodržuje, jinde ne. Právě v Polsku, Řecku, Rusku, Itálii může dojít i na nože, řetězy, pásky. Z poslední doby si pamatuju asi tři roky staré finále řeckého poháru, to byla nesmírná řež, kdy se na stadionu bojovalo i vidlemi. Před dvěma roky někdo v té samé zemi hodil do sektoru soupeřových fanoušků Molotovův koktejl, který se proměnil v obrovskou žhavou kouli. Ostatně i v české lize došlo v utkání mezi Spartou a Plzní ke vhození světlice do diváků, není to tak dávno. Reagovali jsme tím, že už rok kvůli tomu ve Sněmovně leží novela přestupkové legislativy, která by měla za podobné jednání zpřísnit postihy. Pandemie zatím bohužel přijetí téhle novely oddálila.

Pyrotechnika je opravdu téma i v Česku. Třeba pořadatelé nedělní akce tvrdili, že se na Staroměstské náměstí mohla dostat jen v policejních vozech, jelikož běžní lidé procházeli důkladnou kontrolou.
To je samozřejmě nesmysl. Policie nemá kapacitu důkladně zkontrolovat tři tisíce lidí mířící na demonstraci. Kontroly jistě probíhaly pouze u vytipovaných osob, u známých firem. Dělat to jinak je prostě nemožné. Důkladně nezkontrolujete ani deset tisíc lidí, kteří přes turnikety míří na stadion, natožpak aby to šlo u podobného veřejného shromáždění uprostřed města.

Jak fanoušci pronášejí pyrotechniku na stadion?
Těch způsobů je spousta. Když pominu tělesné dutiny, tak pronášet na stadion to může například catering. Nebo osoby ženského pohlaví, u nichž není prohlídka tak důkladná – už jsem slyšel i o případu, kdy se světlice přenášela ve vibrátoru. Někdy se to prostě přehazuje přes plot. Pokud by měly být prohlídky jak na letišti, tak se stadion bude napouštět čtyři hodiny. A to nejde. Pořadatelé to nemají jednoduché. Fanoušci dorazí až dvacet minut před výkopem, je jich najednou celý houf, vytvoří na pána u turniketu tlak, křičí na něj – leccos se pak odbyde, přehlédne.

K tématu

V neděli se pod orlojem i hajlovalo. Jak často jsou čeští radikální fanoušci spjati s krajní pravicí a neonacismem?
Drtivá většina chuligánů vyznává pravicový extremismus. Výjimkou je snad jen levicově zaměřená skupinka příznivců Bohemians, jinak k téhle sortě ovšem stále patří hesla jako Čechy Čechům a Nic než národ.

Znám inteligentní fanoušky z kotle, srdcaře milující svůj klub, milující fotbal. Rádi fandí nahlas, násilí však odmítají. Je vzhledem k nim fér, pokud za fanoušky označujeme i chuligány, kterým o fotbal vlastně vůbec nejde?
Jistě, je to sporné. Těm druhým já říkám pseudofanoušci. Pro většinovou společnost je někdy bohužel těžké to odlišovat. Vůbec nejrizikovější zástupci radikálních fanoušků se rekrutují z prostředí bojových sportů, MMA a podobně. Cítí obrovskou potřebu se konfrontovat. Přičemž ne všichni mají tu možnost to udělat v ringu, proto se spojí s extrémnějšími skupinami na fotbalových stadionech, které jim příležitost vybouřit se poskytnou. Víte, já chápu, že každý člověk sem tam potřebuje vypustit páru. Zajít do posilky, do ringu, za jasně daných pravidel – proč ne? Ale násilí, které vypukne zničehonic v ulicích, to je prostě nepřijatelné. Dřív jsem dělal u pořádkové policie, takže jsem to zažil na vlastní oči. Opravdu není příjemné, když stojíte někde na tramvajové zastávce a vedle vás se začne řezat skupinka deset na deset, rozkopává se všechno kolem. Pro to nemám pochopení. Beru, když si jde někdo na stadion zahulákat. K fotbalu to asi patří. Násilí ne.

Jaký je poslední trend? Zdá se mi to, nebo násilí spojeného s fotbalovými fanoušky přibývá?
Nezdá se vám to. I naše statistiky dokazují, že to opět roste. Trendu napomáhá rozvoj sociálních sítí – extrémní fanoušci se na bitce prostě mohou snadněji domluvit. Rádi se pak taky ostatním pochlubí fotkou. Vždyť fanouškovské násilí propuklo i při sobotní demonstraci v Bratislavě; pro české radikály to potom znamenalo jediné – nenechat se zahanbit. Bylo mi hned jasné, že u nás k něčemu taky dojde. Spojte to s tím, že obecně je ve společnosti cítit nárůst jakéhosi vzdoru proti systému. U fanoušků to pak platí dvojnásob. Vadí jim ještě něco dalšího: Mezinárodní organizace poslední dobou preferují takzvaný moderní fotbal – při zápase se na stadionu sedí jako v kině, jí se u toho popcorn, občas se zatleská. Tohle ale radikální fanoušci odmítají. Nesnáší to. Trvají na tom, že ke sledování fotbalu patří i jistá živelnost, nadávky, spontánní násilí. To, co s ním bylo spojováno třeba zkraje 90. let. Moderním fotbalem pohrdají. Štve je. Počínaje drahou vstupenkou, drahým občerstvením, konče tím, že to z vás dělá pouhého konzumenta. Důsledek je jasný: Fenomén fanouškovského násilí narůstá.

Rozdělení fanoušků podle experta

Hooligans (chuligáni): „Osoby, které jsou schopny užít násilí. Zajímají se o něj mnohem víc než o samotný sport. Důležitá je konfrontace s podobně smýšlejícími fanoušky soupeře.“

Ultras: „Mají na starost atmosféru při zápasech. Chorea, zapalování světlic, rozfandění kotle a stadionu. S hooligans jsou v Česku dost promíchaní, i ultras jdou někdy do bitky.“

Běžní fanoušci: „Početná skupina, která jde na stadion opravdu kvůli fotbalu. Mají na sobě dres, šálu. S příznivci protivníka se možná hecují, třeba se i pohádají, běžně ale nevyhledávají fyzické násilí.“

Diváci: „Na stadion jdou jednou za rok, častěji se na fotbal dívají v televizi doma nebo v hospodě. Ostatní jim posměšně přezdívají gaučáci.“

Jakub Schoř (36)

Policejní expert na fanouškovské násilí, v jeho potírání a prevenci reprezentuje Česko i na mezinárodní úrovni.
Sportovně založený byl odmalička, mezi jeho záliby patří především běh.
Působil i ve speciální pořádkové jednotce.

K tématu

Tagy: demonstrace protest konflikt fotbal fanoušci Praha ultras Staroměstské náměstí chuligáni
reklama
reklama

Další hlavní zprávy

Politika

Česko může vést vláda až pěti stran. Slovákům přitom široké kabinety nefungovaly

Česko může vést vláda až pěti stran. Slovákům přitom široké kabinety nefungovaly

V Česku zbývá rok do voleb, které určí nové složení Poslanecké sněmovny a zřejmě i novou vládu. Opozice se zformovaly do dvou bloků, přičemž oba chtějí zvítězit nad tím druhým a zároveň touží porazit hnutí ANO premiéra Andreje Babiše. Jak Ivan Bartoš vedoucí Piráty s hnutím STAN, tak Petr Fiala šéfující bloku ODS, KDU-ČSL a TOP 09 říkají, že chtějí být příštími premiéry. Vzhledem k názorovému zakotvení stran se navíc dají očekávat konflikty, pokud se oba bloky rozhodnou vytvořit společnou koaliční vládu. S takovými kabinety má dlouholeté zkušenosti Slovensko a nutno podotknout, že spíše negativní.

Očkování proti covidu budou Čechům hradit pojišťovny, rozhodla Sněmovna
Ve věznicích kvůli covidu chybí stovky dozorců. Budou za ně zaskakovat policisté
Ministr Brabec má zdravotní problémy. Po jednání uhelné komise skončil v nemocnici
Volný: Nucená vakcinace je znásilnění. Nasaďte si roušku, reagoval Blatný
reklama
reklama
Nedočkaví štamgasti vyrazili na pivo už v šest ráno. O půl sedmé byla plná hospoda

Lidé

Domácí zpravodajství

Stovky volných termínů, jednotky zájemců. Učitelé se na covid testy zdarma nehrnou
Průměrná mzda dosáhla 35 402 korun. V Česku nejvíce vydělávají Pražané, přes 43 tisíc
Další články
reklama
reklama