Prima SVĚT dnes - 1.12. v 16:46
Uniklé interní dokumenty z Číny ukazují, co všechno tamní úřady věděly v prvních týdnech koronavirové pandemie, ale nezveřejnily. Obdržel je zpravodajský web americké televize CNN poté, co se je jeden z čínských zdravotníků rozhodl sdílet. Z dokumentů je patrné, jak chaotická byla od samého začátku reakce čínských úřadů.
„Tato netransparentnost mohla značně přispět k nastalé krizi,“ řekl pro americkou CNN Jen-čung Chuang, odborník na celosvětové zdraví z Rady pro mezinárodní vztahy.
„Vidět tyto informace černé na bílém objasnilo hodně věcí,“ mínil zase William Schaffner, profesor při zdravotním centru Vanderbiltovy univerzity. CNN informace ověřila u šesti odborníků a bezpečnostního důstojníka z Evropy. Za pomoci komplexní digitální forenzní analýzy prozkoumala i jejich zdrojový kód.
Uváděné počty nakažených se neshodovaly s realitou
„Tyto dokumenty přinášejí několik klíčových odhalení týkajících se provincie Chu-pej, kde leží epicentrum nového koronaviru – město Wu-chan. Zaprvé ukazují, že počty oznámených úmrtí se neshodují s realitou. Podle těchto zpráv byl nejhorším dnem 17. únor, kdy mělo zemřít 196 potvrzených nakažených. Ten den ale Čína oznámila jen 93 úmrtí,“ uvedl mezinárodní korespondent CNN Nick Paton Walsh.
Čína také interně sdílela mnohem detailnější a vyšší počty nakažených v provincii Chu-Pej. Podle dokumentů přibylo v jeden únorový den téměř šest tisíc nových případů nemoci COVID-19. Některé odhalily testy, jiné diagnostikovali lékaři. U některých nemocných bylo na koronavirus podezření s ohledem na příznaky a kontakty. Všechny případy byly vážné.
Veřejně ovšem Čína ten den pro celou zemi uvedla číslo 2 500 nově potvrzených případů. Ty zbylé byly zahrnuty do počtu „možných nákaz“ a lékaři, kteří diagnostikovali vážně nemocné, tím pádem zněli, jako by si nákazou nebyli jistí.
Později se kritéria pro určování možných nákaz zlepšila. „Kdyby se Čína chovala transparentněji a její reakce byla důraznější, je jisté, že by to ovlivnilo šíření viru ve Wu-chanu, provincii Chu-pej a v celé Číně, a pravděpodobně i po celém světě,“ sdělil CNN Dali Yang, profesor politických věd z Chicagské univerzity.
Klíčový byl loňský prosinec
Dokumenty ukazují jeden pozoruhodný možný důvod, proč docházelo k nesrovnalostem v počtech. Zpráva ze začátku března uvádí, že trvalo v průměru 23 dní, než byla u člověka s příznaky potvrzena nákaza novým koronavirem. Trvalo tedy tři týdny, než byl oficiálně uveden mezi nakaženými.
„Pro mě je to velmi překvapivá informace. Normálně by to trvalo sotva pár dní,“ uvedl Jen-čung Chuang z Rady pro mezinárodní vztahy. „Činíte politická rozhodnutí založená na informacích, které jsou tři týdny staré,“ dodal profesor Schaffner.
Možná nejdůležitější odhalení se potom týká začátku prosince. Přesněji okamžiku, kdy se v Číně oficálně objevil první případ nákazy koronavirem. „Dokumenty ukazují, že v té době v Chu-peji prudce vzrostl počet nemocných s chřipkou, tedy právě v době, kdy podle studií došlo k nákaze u prvních potvrzených pacientů s covidem. Případů chřipky bylo dvacetkrát více než ve stejný týden předchozího roku,“ upřesnil mezinárodní korespondent CNN Walsh.
Experti se shodují, že nemocnice byly zahlceny pacienty s příznaky podobnými chřipce, a bylo tedy těžší odhalit první případy covidu. Dokumenty tento nárůst případů chřipky nespojují přímo s počátkem šíření koronaviru. Dokládají ale, že pacienti byli pravidelně testováni, a u řady z nich se nepotvrdila nákaza žádným ze známých kmenů chřipky. Je tedy možné, že už tehdy mohli mít právě COVID-19.
„Nárůst případů chřipky ve Wu-chanu byl v porovnání s předchozími lety neobvykle výrazný, určitě to bylo varovné znamení,“ mínil odborník z Rady pro mezinárodní vztahy. „Byl to velmi výrazný nárůst. Je jisté, že čínští virologové dokážou chřipku velmi přesně diagnostikovat, ale zpětně se nabízí otázka: Mohly se už tehdy vyskytnout případy covidu zamaskované jako chřipka?“ otázal se Schaffner.
Čína tvrzení o vině dlouhodobě odmítá
Dokumenty také naznačují, že chřipková epidemie tehdy v prvním prosincovém týdnu neudeřila nejvíce ve Wu-chanu, ale ve dvou jiných městech v provincii Chu-pej. Jsou to cenné informace, které mohou pomoci zjistit, odkud se koronavirus vzal.
Čínské úřady tvrdily, že se poprvé objevil v polovině prosince na tržišti s mořskými plody Chua-nan právě ve Wu-chanu. Navzdory výtkám Západu, že Čína nedostatečně spolupracovala s pracovníky Světové zdravotnické organizace (WHO) vyšetřujícími původ nového koronaviru Peking trval na tom, že Čína se v této záležitosti chovala maximálně transparentně.
„Někteří američtí politici se už nějakou dobu snaží svést vinu na Čínu a využívají pandemii a další záležitosti k očerňování a démonizování Číny, a šíření lží a dezinformací o Číně. To samozřejmě způsobí, že občané USA a dalších západních zemí nemají možnost poznat pravdu o tom, jak Čína proti této pandemii skutečně bojuje,“ řekl už dříve mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchung-jing.
Čínské ministerstvo zahraničí a úřady pro veřejné zdraví v Pekinu a Wu-chanu na žádost o vyjádření nereagovaly. Nemoc COVID-19 již připravila o život téměř 1,5 milionu lidí, z čehož pětina úmrtí připadá na USA.
Obdržené dokumenty poskytují mimořádně jasný vhled do toho, jaké informace měla Čína celou dobu, kdy se snažila působit, že má vše pod kontrolou, zatímco se z lokálního ohniska stala celosvětová pandemie.
