Představitelé francouzské katolické církve od roku 1950 sexuálně zneužili 216 tisíc dětí, většinou chlapců, uvedla nezávislá vyšetřovací komise. Počet obětí se zvýší na 330 tisíc, pokud se mezi ně započtou i trestné činy laiků, kteří pracovali pro církev, jako jsou učitelé v náboženských školách nebo v charitách. Výsledky dvouletého vyšetřování v pondělí představil předseda komise Jean-Marc Sauvé na tiskové konferenci.
Ve srovnání s celostátními francouzskými statistikami představují sexuální trestné činy spáchané představiteli církve asi čtyři procenta všech těchto činů spáchaných ve Francii, uvedl Sauvé.
Chlapci představují 80 procent obětí, dívky 20 procent. Tato čísla jsou přibližně ve stejném poměru, jako je tomu u sexuálního násilí na dětech všeobecně, kde chlapci představují 75 procent obětí.
Komise navrhuje, aby církev zřídila tribunál, který by se přečiny jejích představitelů zabýval. Církev by také měla oběti finančně odškodnit, uvedl Sauvé. Závěrečná zpráva práce komise má 485 stran a přes 1 500 stran příloh. Komise vedle svých zjištění uvádí i návrhy, jak situaci v církvi i v jiných podobných institucích v budoucnu zlepšit.
Sauvé před novináři kritizoval přístup církve, která až do roku 2000 projevovala „hluboký a naprostý nezájem a dokonce krutost vůči obětem“. „Musíme se zbavit myšlenky, že sexuální násilí v církvi bylo vymýceno. Problém nadále přetrvává,“ popsal předseda komise.
Ve francouzské katolické církvi se od roku 1950 vyskytlo 2 900 až 3 200 kněží a řeholníků, kteří sexuálně zneužívali děti, uvedl v neděli Sauvé. Za posledních 70 let francouzskou katolickou církví prošlo celkem asi 115 tisíc kněží a řeholníků.
Ve Francii je podle těchto údajů podíl kněžích-agresorů přibližně 2,6 procenta. Komise pro srovnání uvedla, že tento podíl je nižší než v jiných zemích. V Německu je to 4,4 procenta, ve Spojených státech 4,8 procenta, v Austrálii sedm procent a v Irsku 7,5 procenta. Statistiky v těchto zemích se však řídí odlišnými metodami, a čísla je tedy potřeba brát s rezervou.
Předseda biskupské konference žádá o odpuštění
Lítost a hanbu vyjádřil po zveřejnění závěrů komise Éric de Moulins-Beaufort a požádal oběti o odpuštění. Počet obětí je podle něj výrazně vyšší, než se původně odhadovalo. Na začátku března komise vydala odhad, podle něhož se ve Francii od roku 1950 mohlo obětí sexuálního zneužívání ze strany představitelů církve stát přibližně 10 tisíc lidí. V pondělí zveřejněné závěry jsou více než dvacetkrát vyšší.
„Přeji si vás dnes požádat o odpuštění, každou a každého z vás prosím o odpuštění. Díky zprávě jsme slyšeli hlasy obětí a kolik jich bylo. Jejich svědectví námi otřáslo, jejich počet nás hluboce znepokojil,“ uvedl de Moulins-Beaufort na tiskové konferenci. Biskupové si podle něj rozhodně najdou dostatek času na přečtení celé zprávy, dodal.
Předsedkyně francouzské konference řeholníků a řeholnic (Corref) Véronique Margronová uvedla, že k těmto zjištěním už není co dodat, je možné jen „cítit hlubokou, absolutní hanbu“. Násilí na dětech označila jako tragédii a vyjádřila smutek.
Myšlenky hlavy katolické církve „na prvním místě směřují k obětem, (papež) pociťuje hluboký zármutek nad jejich zraněním a vděk za jejich odvahu mluvit o těchto činech. Myslí také na francouzskou církev, aby když už si uvědomila tuto otřesnou realitu, se mohla vydat cestou vykoupení,“ uvedl vatikánský mluvčí Matteo Bruni.
Mluví se o finančním odškodnění
Na zprávě více než dva roky pracovala dvacítka odborníků na civilní i církevní právo, historiků, psychologů a lékařů, všichni bez nároku na honorář, píše Le Figaro. Církev na činnost komise přispěla třemi miliony eur (76 milionů korun). Národní vyšetřovací komise vznikla na popud francouzské katolické církve v roce 2018 po řadě odhalení případů sexuálního obtěžování dětí ve Francii a také v reakci na řadu skandálů v sousedních zemích, zejména v Německu.
Komise se zaměřila na vývoj sexuálních trestných činů na dětech v průběhu let, zkoumané období rozdělila na tři úseky. Agrese ze strany představitelů církve byly nejčastější v letech 1950 až 1970, kdy bylo spácháno 56 procent z nich. Dalších 22 procent bylo spácháno v letech 1970 až 1990 a 22 procent za posledních 30 let. S postupem času také klesal podíl církevních násilných činů na všech sexuálních napadeních. Zatímco v 50. letech představovaly osm procent, v posledním zkoumaném období to byla dvě procenta.
Komise zkoumala výpovědi 1 628 obětí sexuálních trestných činů, vedla rozhovory také s 11 agresory a procházela dokumenty z desítek archivů. Po dobu 17 měsíců fungovala anonymní telefonní linka, na kterou se mohly obracet oběti sexuálního násilí. Využilo ji 6 500 lidí, ať už samotných obětí, nebo jejich blízkých. Výsledné zveřejněné číslo je statistickým odhadem, odchylka je až 50 tisíc osob. Podle komise může být ve skutečnosti obětí sexuálního násilí páchaného na dětech mezi 166 a 266 tisíci.
Odborníci ve zprávě uvedli celkem 45 doporučení z několika oblastí, včetně záznamů vypovědí obětí, prevence, vzdělávání kněží a duchovních nebo změn ve správě katolické církve. Sauvé také církev vyzval z vyplacení „finančních reparací v závislosti na způsobené újmě“. Odškodné by podle něj nemělo být vnímáno jako dar, ale jako povinnost. Finance pro oběti by podle Sauvého měly jít z pozůstalosti agresorů a z majetku francouzské církve.
První konkrétní kroky by francouzská biskupská konference a Corref měly ohlásit v listopadu během své plenární schůze.