Čip na ovládání lidí, mikrovlnky zabijáci, či odolné Švédsko. Poslanci a jejich hoaxy

„Projekt a zavádění čipů do lidského mozku zásadně odmítáme. Lidé by si měli vystačit se zdravým rozumem a ne být řízení elektronickými čipy v hlavě.“ Takto začíná status poslance SPD Radka Rozvorala ze 13. srpna na jeho facebookové stránce. „Hnutí SPD zastává na Muskův projekt realizovaný společností Neuralink ve věci implementací mozkových implantátů, čili zavádění mikroelektrod přímo do mozkové kůry lidí, názor, že jde o velmi citlivou věc, která hazarduje se samou podstatou lidské bytosti, a proto tento projekt zásadně odmítá. Nechceme z lidí udělat bezchybně uvažující roboty,“ píše dále Rozvoral na sociální síti.

Poslanec na dálkové ovládání?

Následuje několik odstavců, v nichž se poslanec snaží vysvětlit, co je společnost Neuralink zač a jaká rizika jsou s její činností spojena. „Nepodporujeme žádné experimenty na lidech, které jsou vedeny cílem jejich bezchybného fungování za pomoci výkonných miniaturních počítačů,“ uzavírá své sdělení. Pod příspěvkem bylo v době vydání tohoto textu necelých 250 komentářů, které si z člena stálé komise pro kontrolu činnosti BIS dělají legraci, ale i takové, které se nad projektem Neuralinku pohoršují.

V případě Rozvoralova příspěvku nejde vyloženě o hoax. Text má spíše charakter neúplné zprávy podané tak, aby vyzněla odpovídajícím způsobem a vytvořila ve čtenáři pocit, že se někdo chystá realizovat šílený plán na ovládnutí lidské mysli. Společnost Neuralink totiž skutečně existuje a pravdou je, že vyvíjí čip. Jeho cílem má být usnadnění komunikace lidského mozku s elektronickými zařízeními. Sám Elon Musk vidí využití takové věci například v medicíně.

„Například pomoci lidem po amputaci znovu získat mobilitu nebo pomoci lidem vidět, mluvit a slyšet,“ uvedl deník The New York Times konkrétní příklady, kde by mohl čip s pracovním označením N1 sloužit. Musk před více než rokem přiznal, že společnost Neuralink podala žádost americkému Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA), aby mohla čip využívat právě ve zdravotnictví. „Bude to ale trvat dlouho. Získat povolení od FDA pro implantovatelná zařízení je obtížný a velmi pomalý proces,“ řekl Musk v jednom z rozhovorů pro média.

Strčil ruku do mikrovlnky a nebylo to ono

Ale zpět k poslaneckým polopravdám, omylům, mýtům či dokonce nesmyslům, které létají virtuálním prostorem. Zřejmě nejslavnějším šiřitelem hoaxů je jiný poslanec SPD, Radek Koten. Ten se do paměti všech vryl svou minifilipikou proti mikrovlnným troubám. V červnu 2016 totiž na sociálních sítích sdílel článek s titulkem „Z tohoto důvodu Rusko v roce 1976 zakázalo mikrovlnné trouby. Informace, které vám zachrání zdraví“ a připojil komentář „Stroj, který nás pomalu zabíjí. Hlavně nenápadně…“

Svůj postoj následně obhajoval v médiích odůvodněním, že on sám od roku 1979 studoval elektrotechniku, a že tedy ví, co mikrovlna s živým organismem dokáže. Odkazoval přitom na informaci o jakémsi technikovi, který při zkoušce mikrovlnné trouby v ní nechal na několik vteřin ruku „a posléze to nebylo úplně ono“. Naštěstí už nejméně od roku 1997 bezpečně víme, že mikrovlny nemají na jídlo jiné účinky než tepelné, jak vyplývá to ze studie Světové zdravotnické organizace. Zda ji předseda sněmovního Výboru pro bezpečnost četl, není jasné.

Bude Prymula prezidentem a Hamáček v kampani na svetry v Lidlu? Lidé si mohou vsadit

Politika

Nejen fotbal a hokej. Lidé si mohou vsadit například i na to, jestli se stane epidemiolog Roman Prymula prezidentem nebo jestli se šéf ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček stane oficiální tváří kolekce svetrů obchodního řetězce Lidl. Podle sázkové kanceláře Tipsport jsou nejoblíbenější politické sázky na výsledky parlamentních voleb.

Poslanci SPD ale nejsou jediní, kteří šermují výroky z kategorie „není to pravda, ale mohla by být“. Před dvěma lety se podobný „zásek“ povedl také Václavu Klausovi mladšímu (Trikolóra), který v té době ještě hájil v dolní komoře českého Parlamentu barvy ODS. V komentáři pro web Novinky.cz zpochybňoval českou vojenskou misi v Afghánistánu, v němž mimo jiné argumentoval tím, že Turecko má sice největší armádu v rámci NATO, ale v této středoasijské zemi žádné vojáky nemá. Ve skutečnosti jich tam v té době mělo přes 500. Klaus se vůči výtkám hájil tím, že o tom nikdy neslyšel a že komentáře nepíše s encyklopedií v ruce. Slíbil také, že text upraví.

Krejza: Fandím Švédsku

Poslední dobou jsou velmi populární dezinformace související s epidemií koronaviru a telekomunikačními sítěmi páté generace – takzvané 5G sítě. Pomiňme nyní vyložené nesmysly či jen těžko ověřitelné informace o původu viru, tedy zda skutečně došlo k jeho přenosu ze zvířat na člověka, nebo byl uměle vytvořen, a pokud byl uměle vytvořen, tak jestli v Číně, nebo v USA. Bohatě si totiž vystačíme s tím, jak někteří politici posuzují účinnost protiepidemických opatření přijímaných v jednotlivých zemích.

Jejich odpůrci se totiž často zaštiťují Švédskem, které zaujalo velmi vlažný postoj ke karanténě a prakticky se vydalo cestou, kdy odpovědnost ponechalo na každém a k drastickým omezením nepřistoupilo. Že šlo o správný směr pak dokazují za pomoci kondice švédského hospodářství. Logika je taková, že když Švédsko svou ekonomiku nezavřelo, logicky se z koronavirové krize otřepe dříve a neutrpí takové národohospodářské škody jako země, jež zvolily cestu přísných omezení. Jenže občas se stane, že takový zastánce švédské cesty vypustí nepravdivé sdělení, jako se to stalo poslanci Občanské demokratické strany Karlu Krejzovi.

„Vždy jsem Švédsku v jeho přístupu ke COVID fandil a čas a hlubší analýzy ukazují, že benevolentnější přístup se vyplatil. Sice první zprávy ukazovaly, že švédská ekonomika poklesne stejně jako zbytek Evropy, ale jak vypadá odhad do konce roku? Zatímco ČR zažije propad -6,6 procenta, londýnská agentura Capital Economics odhaduje Švédsku růst ve výši +1,5 procenta.“ Jenže tvrzení o tom, že Capital Economics Švédsku pro letošní rok věští 1,5procentní hospodářský růst, není pravdivé. Ve skutečnosti má podle prognóz Capital Economics švédská ekonomika za celý letošní rok klesnout o 1,5 procenta. Evropská komise Švédsku nicméně věští propad o 5,3 procenta a výsledky za druhé čtvrtletí (meziroční pokles o 8,3 procenta) rozhodně nepotvrzují, že by bylo Švédsko vůči COVID odolnější než ostatní evropské země. Jen pro srovnání, lépe než Švédsku se ve druhém kvartále dařilo Dánsku, Bulharsku, Litvě, Polsku nebo Finsku.

A jak je to s konspiracemi kolem 5G sítí? Zdá se, že vůči nim jsou naši zákonodárci imunní. Zatím. To se ale nedá říci o některých členech zastupitelstva v Jeseníku, kde se vzedmul odpor ke spuštění testovacího provozu 5G. Pro vypsání referenda a oddálení zahájení testování hlasovali zastupitelé za SPD, SPOZ, ODS nebo ANO. Prý kvůli tomu, že vysílače vážně poškozují lidské zdraví. Třeba se některý z nich dostane příští rok i do Poslanecké sněmovny. Alespoň tam bude zase o něco více legrace.