Soudkyně Ginsburgová zemřela
Ve věku 87 let v pátek zemřela liberální a feministicky smýšlející soudkyně amerického nejvyššího soudu Ruth Baderová Ginsburgová. Podle prohlášení soudu podlehla komplikacím spojeným s rakovinou slinivky břišní a poslední chvíle prožila doma se svojí rodinou. Její smrt jen 45 dní před volbami přinese tvrdý boj, ve kterém se republikáni pokusí zesnulou nahradit kandidátem z předvybraného listu prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se to povedlo, republikáni by získali skálopevnou většinu v Nejvyšším soudu. Environmentální otázky, legalita potratů, zdravotní pojištění i otázky financování voleb by tak možná i několik desítek let zůstaly v rukou konzervativců.
„Skutečné rovnosti dosáhnou ženy pouze tehdy, když s nimi budou muži sdílet odpovědnost za výchovu příští generace,“ prohlásila kdysi neúnavná obhájkyně ženských práv Ruth Ginsburg. Brooklynská právnička bojovala za práva žen léta před tím, než již v roce 1993 jmenoval Bill Clinton teprve druhou ženou zasedající v Nejvyšším soudu USA.
„Naše země ztratila právníka historického významu. My na nejvyšším soudě jsme ztratili milovaného kolegu. Dnes truchlíme, ovšem s pevným přesvědčením, že příští generace si budou Ruth Baderovou Ginsburgovou pamatovat tak, jak jsme ji znali – coby neúnavného a rázného bojovníka za spravedlnost,“ uvedl předseda Nejvyššího soudu USA John Roberts.
Podpořila právo na potrat i přistěhovalectví
Během 27 let své kariéry v nejvyšší ústavní instituci pokaždé hlasovala v souladu se svým progresivním přesvědčením. Ať už šlo o právo na potrat, manželství osob stejného pohlaví, volební práva, přistěhovalectví nebo zdravotní pojištění – vždy se postavila na stranu demokratů.
Slavné se stalo v roce 1996 její stanovisko ve věci, kdy Vojenský institut ve Virginii musel ukončit svoji politiku přijímání studentů založenou na genderových stereotypech. Soud konstatoval, že instituce financovaná z veřejných peněz nemůže vyloučit ženy ze svého studia. Nově tak musela škola vedle chlapců začít přijímat i děvčata.
Válka o nejvyšší soud
Gunsbergová bojovala s různými formami rakoviny od roku 1999. Naposledy se jí vrátila v květnu tohoto roku, kdy opět podstoupila léčbu. Nakonec však přece jen podlehla zákeřné rakovině slinivky. Republikáni její odchod očekávali, o čemž svědčí i Trumpův zveřejněný list kandidátů do Nejvyššího soudu Spojených států. Ten současných prezident ukázal veřejnosti paradoxně minulý týden ve středu.
Jen několik hodin po smrti soudkyně se nechal předseda republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell slyšet, že kohokoliv Trump vybere za kandidáta, tak o něm McConnell „nechá na půdě Senátu hlasovat“. Právě americký Senát je klíčovou institucí pro schválení kandidáta na soudce Nejvyššího soudu. Většinu v něm drží republikáni (53 ku 47 hlasů). Ke schválení kandidáta stačí ale jen 50 hlasů a rozhodující hlas viceprezidenta Mike Pence.
Trump nemá jisté ani hlasy republikánů
Demokraté více než pravděpodobně zůstanou jednotní a budou hlasovat proti Trumpovu kandidátovi. Otázkou tak zůstává, zdali se za kandidáta postaví všichni republikáni. Senátorka za Aljašku Lisa Murkowski, která velmi často Trumpa kritizuje, již oznámila, že o novém kandidátovi bude hlasovat až po volbách.
Statement from the President on the Passing of Supreme Court Associate Justice Ruth Bader Ginsburg pic.twitter.com/N2YkGVWLoF
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) September 19, 2020
Jistý rozhodně není ani hlas dalších Trumpových kritiků, například senátorky Susan Collins za Maine a senátora Mitta Romneyho za Utah. Bude také zajímavé sledovat, jak se zachová předseda senátního právního výboru Lindsey Graham. Právě předseda senátního právního výboru, republikán Chuck Grassley, na sklonu prezidentství Baracka Obamy v roce 2016 zablokoval jeho kandidáta Merricka Garlanda a o nominaci na soudce Nejvyššího soudu nechal hlasovat až po volbách. Zdali toto pravidlo republikáni dodrží, i když je současným prezidentem republikán, zatím není jasné. „Já bych (Grahamovi) řekl, aby to slyšení nedělal. Ale on rozhoduje o slyšení, rozhodnutí je na něm,“ sdělil pro Des Moines Register Grassley.
Čas hraje proti republikánům
V podobném duchu se vyjádřil i Trumpův soupeř Joe Biden „Není o tom pochyb – řeknu to jasně, voliči by si měli vybrat prezidenta a prezident by měl vybrat kandidáta, kterého by měl zvážit Senát,“ řekl v pátek večer. Proti republikánům však hraje i čas. Prvního kandidáta na soudce Nejvyššího soudu Neila Gorsuche vybral Trump několik dní po nastoupení do funkce v lednu 2017, ale Senát Gorsuche schválil až v dubnu.
Podobně tomu bylo s dalším prezidentovým kandidátem Brettem Kavanaughem, kterého senátoři „grilovali“ ohledně obvinění ze sexuálního napadení a schválen byl až po třech měsících. Do voleb zbývá jen něco málo přes 40 dní, pokud by ale přece jen Trump se svým kandidátem uspěl, byl by teprve druhým prezidentem po Richardu Nixovi, kdo během prvního volebního období dosadil tři soudce do Nejvyššího soudu USA.
