VYSVĚTLUJEME: Jaký je vývoj nelegální migrace do EU? Jak velká je to hrozba? A jaké jsou hlavní migrační trasy?
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v případě migračního paktu podlehl neadekvátní euforii, nepřesně interpretoval, podcenil situaci, nezvládl krizovou komunikaci a nahrál dezinfo scéně. Tak šéfa Starostů hodnotí někteří představitelé koaličních stran. Pro CNN Prima NEWS také popsali méně pochopitelné okolnosti zmíněného unijního paktu.
„Ministr Rakušan absolutně podcenil politickou citlivost migračního paktu. Českou veřejnost de facto postavil před hotovou věc a nezvládl krizovou komunikaci. Sám sebe a potažmo i vládu postavil do defenzivní pozice. Jestli je tady někdo, kdo nahrál dezinfo scéně, tak je to on,“ sdělil pro CNN Prima NEWS kandidát koalice Spolu do europarlamentu Ondřej Krutílek (ODS).
PŘEHLEDNĚ: Migrační pakt stručně a jasně. Co obsahují hlavní body schváleného balíčku?
Ten stejně jako mnoho dalších politiků upozorňuje, že nařízení spojená s migračním paktem by měla začít platit až za dva roky: „Tou dobou se předpokládá, že v Česku bude pod dočasnou ochranou méně Ukrajinců než nyní. To v praxi znamená, že argumentace ministra Rakušana Ukrajinou oproti dnešku ještě zeslábne. Při rozhodování unijních institucí o zapojení jednotlivých členských států do solidárního mechanismu navíc hraje roli mnohem více faktorů než ten jediný, o kterém pan Rakušan stále mluví.“
VIDEO: Dvořák a Jermanová se pohádali kvůli migraci
Své pochybnosti mají také Piráti. Že žádná specifická výjimka pro Českou republiku v paktu není napsaná, zmínil europoslanec Marcel Kolaja (Piráti). „Mám obavu, že pan ministr Rakušan tak trochu mlžil,“ uvedl.
K českému ministrovi vnitra jsou kritičtí i někteří zástupci TOP 09. „Vít Rakušan podlehl neadekvátní euforii, která nebyla na místě. Migrační pakt interpretoval pro občany značně nepřesně. Navíc ho posuzoval z pohledu dnešní uprchlické situace v ČR. Podstatná ale bude realita za dva roky. To už může být dávno jiná situace. I když velké množství ukrajinských uprchlíků na našem území může mít vliv na povinnou solidaritu, není to nic automatického a nelze s tím počítat,“ řekl redakci CNN Prima NEWS europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09).
„Rozhodně neexistuje konkrétní výjimka pouze pro Českou republiku. Byl přijat pouze obecný princip, který umožňuje státu poskytujícímu dočasnou ochranu velkému množství uprchlíků požádat Evropskou komisi o vyjmutí z principu povinné solidarity. Komise žádost posoudí a případně předloží ke schválení Radě EU. Udělení výjimky tedy bude vždy závislé na rozhodnutí těchto dvou orgánů a rozhodně nebude automatické,“ dodal.
Lež, nebo zjednodušená informace?
Ještě ostřeji se vyjádřil exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). „Petr Fiala a Vít Rakušan používali slovo výjimka. Jenže žádná výjimka v migračním paktu není. Je tam pouze nárok na žádost o výjimku. Nikde ale není mandatorní povinnost EU tu výjimku udělit,“ řekl Kalousek redakci CNN Prima NEWS. Před časem dokonce premiéra a ministra vnitra na sociálních sítích obvinil ze lži. To vzal ale nakonec zpět a omluvil se.
Upřesňující stanovisko autority v EK: Žádnou výjimku ČR nemá. Leč předpokládá se, že pokud o ní požádá, může jí být vyhověno.
— Miroslav Kalousek🇨🇿🇺🇦🇮🇱 (@kalousekm) April 18, 2024
Tvrzení, že “ČR má výjimku” je tedy jen nepřesná a zjednodušená interpretace, nikoliv lež. Za tento termín se omlouvám, byla to zjednodušená a nepřesná… https://t.co/GXBOLzpO8u
„Kdybychom nyní o tu výjimku požádali, je vysoká pravděpodobnost, že by nám bylo vyhověno. Jenže otázkou samozřejmě je, jak to bude vypadat za dva roky. Slovo lež bylo ode mě příliš tvrdé a neférové. Byla to spíš nepřesná a zjednodušená informace. Proto jsem se omluvil, jelikož slovo lež ode mě byla také zjednodušená a nepřesná informace. Za vším ostatním si však stojím,“ dodal Kalousek.
Jeho omluva přišla poté, co eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová prohlásila, že součástí migračního paktu je i výjimka pro země, které hostí velký počet ukrajinských uprchlíků (jako třeba Česká republika).
Zmíněného výroku vzápětí využil Vít Rakušan: „O migračním paktu jsem samozřejmě nelhal a jsem rád, že po vyjádření eurokomisařky Ylvy Johanssonové je to jasné. Zbývá už jen omluva od těch, kteří mě z lhaní nařkli, a můžeme to uzavřít.“ Jenže omluvy se od většiny svých kritiků na sociálních sítích nedočkal.
„K oslavám nad komentářem komisařky Ylvy Johanssonové není žádný důvod. Česko výjimku nemá. Ano, může o ni zažádat – stejně jako další státy, které přijaly uprchlíky z Ukrajiny. Ano, nyní by ji pravděpodobně dostalo – dočasně. Jenže výjimka se posuzuje každý rok znovu podle situace. Za dva roky, kdy pakt vstoupí v platnost, tady Ukrajinci nemusí být. Pak by se na nás pravidlo ‚přijmout, nebo zaplatit‘ vztahovalo,“ upozornil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Ten svého kolegu z pětikoalice kvůli migraci kritizuje dlouhodobě.
Dvořák si protiřečí s Johanssonovou
Johanssonová také ve svém příspěvku jasně uvedla, že unijní pakt zahrnuje povinnou solidaritu. „Reprezentanti STAN se radovali z tweetu paní eurokomisařky. Ta řekla jasně a technokraticky, co můžeme od migračního paktu očekávat. Zároveň ale explicitně zmínila, že je požadována povinná solidarita. Zástupci STAN ve stejný čas tvrdili, že žádná povinná solidarita v paktu není,“ připomněl Kalousek. Pravdou je, že například ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) ještě ve čtvrtek tvrdil, že v migračním paktu není obsažena povinná solidarita.
Kolik nelegálních migrantů proudí ročně na území Evropské unie? A jaké jsou jejich hlavní trasy? Podívejte se na podrobný přehled:
Nejdiskutovanějším bodem migračního balíčku je přístup k těm zemím, které jsou migranty nejvíce přetíženy. Těm mají ostatní pomoci buď tak, že převezmou část migrantů, nebo finančně a materiálně. Za každého migranta, kterého daná země odmítne přijmout, má být pokuta 20 tisíc eur (zhruba 500 tisíc korun). „Tu částku považuji za neuvěřitelně vysokou,“ konstatoval Jiří Pospíšil.
Podle Krutílka by unijní státy měly mít možnost se rozhodnout, jak se do solidárního mechanismu zapojí. „Migrační pakt oproti stávajícímu stavu nepřináší tak zásadní pozitivní krok vpřed, aby si zasloužil jako celek aktivně podpořit,“ doplnil.
Kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) přesto migrační pakt zpočátku podporoval. Rakušan o údajné vyjednané výjimce začal mluvit už loni v červnu. „Součástí dohody jsou i další peníze pro Česko. Kdo brání této dohodě, vystupuje nejen proti evropským, ale i proti bytostným českým národním zájmům,“ prohlásil tehdy na sociálních sítích.
V únoru se ale česká vláda během hlasování o migračním paktu zdržela. Podle Rakušana z toho důvodu, že se nová podoba návrhu zhoršila oproti verzi, na jejímž dojednávání se Praha podílela za českého předsednictví. Konkrétně prý přibylo byrokracie a návrh se celkově vzdálil od toho, co pětikoalice pokládala za dobré.
Začátkem dubna pak o paktu hlasoval Evropský parlament. Nařízení o řízení azylu a migrace odmítli všichni europoslanci z pětikoalice s výjimkou Luďka Niedermayera (TOP 09), který návrh podpořil, a Stanislava Polčáka (STAN), který nehlasoval.
