Guvernér České národní banky Jiří Rusnok
Bankovní rada České národní banky (ČNB) výrazně zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentního bodu na 1,5 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Naposledy bankovní rada zvýšila základní sazbu jedním krokem o více než 0,5 procentního bodu v roce 1997.
Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která v srpnu překonala čtyři procenta. Do konce roku by podle ekonomů mohla základní úroková sazba stoupnout až na dvě procenta.
Na posledním měnovém jednání na počátku srpna rada zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 0,75 procenta. Pro toto rozhodnutí tehdy hlasovali čtyři členové rady ČNB. Jeden člen hlasoval pro zvýšení o 0,5 procentního bodu a dva pro sazby beze změny.
Ceny pohonných hmot lámou rekordy. Benzin je nejdražší za posledních sedm let
Ceny pohonných hmot v Česku nadále rostou, průměrná cena benzinu poprvé od prosince 2014 překročila 34 korun za litr. Nafta je nejdražší od loňského ledna, stojí více než 32 korun. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Analytici očekávají, že pohonné hmoty budou dále zdražovat.
„Bankovní rada evidentně reaguje na nárůst cenových tlaků v české ekonomice. Rozjezd inflace představuje pro ekonomiku riziko: jde o nerovnováhu, jež by vedla k rozkolísání cenových i dalších očekávání v ekonomice a v konečném důsledku by vedla ke zpomalení hospodářského růstu,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
Konec levných peněz v Česku
„Je pravděpodobné, že v reakci na krok ČNB budou rychleji zdražovat hypotéky, než se čekalo, neboť s takto razantním zvýšením prakticky nikdo nepočítal. Analytici se shodovali, že ČNB sazbu zvýší jen o 0,5 procentního bodu. Výrazněji také zdraží třeba firemní úvěry,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Podle hlavního ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka Česká národní banka svým čtvrtečním rozhodnutím definitivně ukončila éru levných peněz v naší zemi a začala se soustředit na boj s inflací. „Vyšší úroky by měly vést k posílení kurzu koruny, což zlevní dovoz. Zároveň se však zhorší podmínky pro poskytování úvěrů a rovněž se může prodražit financování státního dluhu,“ sdělil CNN Prima NEWS.
Zdražování nezpomalí, ukázaly ceny v průmyslu. Průvan v peněženkách zesílí, míní experti
Ceny průmyslových a zemědělských výrobců vzrostly v srpnu nejrychleji od roku 1993. V čele zdražování se ocitly chemické látky, kovy, papír, ale také obilí nebo olejniny. Je jen otázkou času, než se inflace u výrobců přelije do spotřebitelských cen. Silné inflační tlaky v Česku proto hned tak nepoleví.
Křeček považuje kombinaci dosud uvolněné měnové a rozpočtové politiky za jednu z příčin výrazného růstu cen. „Jelikož změny v rozpočtové politice nejsou na obzoru, neměla Česká národní banka jinou možnost než rázně zakročit. V opačném případě by se naše ekonomika vychylovala do nerovnovážného stavu, což by mohlo skončit hlubokou krizí," dodal.
Sazby do konce roku ještě vzrostou
„Zpřísňování měnové politiky bude podle nás pokračovat i ve zbytku letošního roku, když na jeho konci očekáváme repo sazbu ve výši dvou procent. Smiřme se tak s tím, že jak rychle úrokové sazby ČNB snížila v první polovině loňského roku, tak podobně rychle je bude nyní také zvyšovat,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Martin Gürtler, analytik Komerční banky.
ČNB ve čtvrtek také zvýšila lombardní sazbu o 0,75 procentního bodu na 2,50 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila o 0,45 procentního bodu na 0,5 procenta.
