Výsledky z laboratorního šetření naznačují, že nový typ koronaviru BA.2 může vyvolat stejně těžké onemocnění jako starší delta. K přesvědčivějšímu potvrzení hypotézy jsou potřeba další studie. Zdroj: AP
Omikronová subvarianta s označením BA.2 se šíří rychleji než jeho koronavirový příbuzný a může způsobovat vážnější průběh nemoci. Stejně tak je odolný vůči protilátkám ze současných vakcín či po prodělání covidu, tvrdí nová studie. Vědci nicméně dodávají, že je potřeba posbírat více dat o nové subvariantě – dřívější poznatky totiž uváděly, že BA.2 není nebezpečnější než omikron, informovala americká televizní stanice CNN.
Kmen koronaviru s označením BA.2 už převážil například v Dánsku, ve Švédsku nebo v Indii. Několik případů „skandinávské varianty“ se potvrdilo také v České republice. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) subvarianta BA.2 nezpůsobuje vážnější průběh, nová studie ale naznačuje opak.
Nedávno zveřejněné výsledky z laboratorního šetření v Japonsku ukazují, že nový typ koronaviru může vyvolat stejně těžké onemocnění jako třeba starší varianta delta. Zároveň má vlastnosti omikronu, který do velké míry obchází imunitu vytvořenou vakcínami.
Posilovací dávka očkování sice snižuje pravděpodobnost onemocnění o zhruba 74 procent, protilátky ale časem vyprchávají. Kromě toho je subvarianta BA.2 odolná vůči monoklonálním protilátkám i léčivým přípravkům, které se v současnosti používají proti omikronu či předchozím kmenům.
Studie byla zveřejněna na vědeckém webu bioRxiv, ještě ji ale čeká řádné recenzní řízení ze strany nezávislých odborníků. „Subvarianta by mohla být horší než omikron. Lépe se přenáší a umí způsobovat závažnější onemocnění,“ shrnul výstupy studie jeden z členů recenzní komise Daniel Rhoads, vedoucí mikrobiologické sekce na Clevelandské klinice v Ohiu.
BA.2 je podle výzkumníků vysoce zmutovaná a „hodně daleko“ od původní verze koronaviru, který se objevil v čínském Wu-chanu. Zároveň se ale do určité míry liší i od aktuálně dominantního omikronu.
Kei Sato z Institutu medicínských věd Tokijské univerzity tvrdí, že je na místě subvariantu pečlivě sledovat, protože nemusí jít „jen o nějaký další typ omikronu“. „Už to, že se umí schovat před PCR testy, je znepokojující. Laboratoře by měly pracovat na dalších metodách, jak BA.2 odhalit během sekvenace vzorků,“ řekl pro CNN Sato, který spolupracoval na novém výzkumu.
„Vypadá to, že se tu možná díváme na nové řecké písmeno,“ souhlasí s japonským vědcem Deborah Fullerová, viroložka z Washingtonské univerzity. I ona se podílí na oponentuře k nové studii. Poznamenala, že současný trend rozvolnění by mohl být ve světle těchto výše zmíněných poznatků problematický.
Data o závažnosti BA.2 se různí
Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je subvarianta BA.2 asi o 30 procent nakažlivější než omikron. Doposud se jí podařilo odhalit v 74 zemích světa a 47 státech USA. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí odhaduje, že asi čtyři procenta Američanů s covidem se nakazila právě tímto typem koronaviru.
V současnosti dominuje například v Bangladéši, Indii, Černé Hoře či na Filipínách. Masivně se šíří také v Dánsku či ve Švédsku, což tomuto kmenu vysloužilo přezdívku „skandinávská varianta“. Údaje o závažnosti BA.2 se však různí.
V zemích, jako jsou Jihoafrická republika a Velká Británie, počet hospitalizací spíše klesal. V Dánsku, kde se BA.2 stala hlavní příčinou nákaz, však podle WHO počet hospitalizací i úmrtí posledních týdnech stoupal. „Musíme posbírat více vzorků a provést další analýzy. Do té doby bychom se měli mít na pozoru. Již nyní je jasné, že se subvarianta dost liší od omikronu,“ varoval Sato.
