Ruský prezident Vladimir Putin svým oznámením o rozmístění jaderných zbraní v sousedním spojeneckém Bělorusku vyvolal značné obavy Západu. Svým způsobem tak ničivé hlavice již de facto úspěšně použil, píše CNN. Podle americké stanice totiž vládce Kremlu jednoduše využil svůj nukleární arzenál k tomu, aby Západ znovu odradil od větší vojenské podpory Ukrajiny.
Rusko své jaderné zbraně použilo, aniž by je vypálilo. Vyhrožováním možnými jadernými údery přesvědčilo Západ, aby se nezavázal plně podporovat Ukrajinu proti ruské imperialistické válce, píše stanice CNN.
Putin přitom neoznámil žádnou novinku. O úmyslu rozmístit hlavice s mimořádně destruktivním obsahem na území Běloruska již hovořil loni. Sousední stát v poslední době působí v podstatě jako vazal Moskvy, což dokládá i podřízené chování tamního autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka směrem k Putinovi.
ČTĚTE TAKÉ: Ruští agenti zadrželi reportéra amerického deníku WSJ. Donášel vládě USA, tvrdí Moskva
Ruský prezident tento krok nyní načasoval v návaznosti na rozhodnutí Velké Británie. Londýn informoval, že nově bude Ukrajince zásobovat protitankovými střelami, které obsahují ochuzený uran. S ohledem na to již Putin v minulosti uvedl, že Rusko bude „reagovat v podobném duchu“. Putin však v ruské televizi prohlásil, že současný krok nemá s britskými dodávkami nic společného.
CNN píše, že Putin tímto způsobem jednoduše vydírá západní mocnosti a drží je na uzdě, aby na Ukrajinu neposílalo další pomoc. Stanice dodává, že se to vládci Kremlu daří. „Rusko se už dávno naučilo, že zmínky o rozmístění vojenského materiálu nemusí být nové, aby byly efektivní,“ uvádí americké televize.
Případ Královec
Za připomenutí stojí, že Rusko podobným způsobem hrozilo už léta před loňským zahájením invaze na Ukrajinu. Jako provokaci lze považovat například umístění raket Iskander na území Kaliningradské oblasti, jejímž centrem je město Královec. Ta sice náleží Rusku, ale jedná se o exklávu na pobřeží Baltského moře mezi Polskem a Litvou. Tyto rakety by tudíž mohly cílit na delší vzdálenosti a přímo na západ či střed Evropy.
Bezpečnostní odborník zaměřující se na otázky Ruska Keir Giles pro think thank Chatham House napsal, že Rusko bylo ve své výhrůžné strategii úspěšné právě s ohledem na západní podporu Ukrajiny. Dokládá to na slovech mnoha různých západních státníků, kteří se sice staví na stranu Ukrajiny, ale nechtějí dopustit, aby síly Kyjeva zaútočily na ruskou půdu. Tedy tu, kterou Moskvě určují mezinárodně uznávané státní hranice.
Bělorusko pod čím dál větším tlakem
Příjemce jaderných hlavic z Ruska, tedy Bělorusko, se tak i nadále dostává pod čím dál větší vliv Moskvy. CNN na druhou stranu dodává, že Minsk si pod vedením Lukašenka stále ještě drží alespoň kousek autonomie, neboť Bělorusové otevřeně nevstoupili do konfliktu s Ukrajinou. Tamní autoritářský mocnář sice pravidelně vyhrožuje a přichází s neověřenými zprávami, že Ukrajinci provokují Bělorusy na hranicích, ale k přímému střetu doposud nedošlo.
Podle dřívějších zpráv přitom Putin na Lukašenka tlačil, aby na Ukrajinu rovněž vpadl. Bělorusko se však k útoku neodhodlalo. Alespoň prozatím.
Rusové ale v Bělorusku mají i tak velmi důležitého spojence, navíc jednoho z posledních. Už před začátkem invaze tam rozmístili své síly, které loni 24. února z území Běloruska vpadly na Ukrajinu. Kromě toho se pak touto cestou vraceli při ústupu od Kyjeva. V Bělorusku byla navíc umístěna část ruské artilerie a byly tam zhotoveny polní nemocnice.
