CNN Prima News ■ Zprávy Zahraničí Rusko

CNN: Putinovo jaderné vydírání drží Západ na uzdě. Odrazuje spojence od další pomoci Ukrajině

Téma: Rusko
Tomáš Kačmár
31. března 2023 14:20

12 Zobrazit galerii

Vladimir Putin při projevu před ruským parlamentem (21. 2. 2023)

12 Zobrazit galerii

Ruský prezident Vladimir Putin svým oznámením o rozmístění jaderných zbraní v sousedním spojeneckém Bělorusku vyvolal značné obavy Západu. Svým způsobem tak ničivé hlavice již de facto úspěšně použil, píše CNN. Podle americké stanice totiž vládce Kremlu jednoduše využil svůj nukleární arzenál k tomu, aby Západ znovu odradil od větší vojenské podpory Ukrajiny.

Rusko své jaderné zbraně použilo, aniž by je vypálilo. Vyhrožováním možnými jadernými údery přesvědčilo Západ, aby se nezavázal plně podporovat Ukrajinu proti ruské imperialistické válce, píše stanice CNN.

Ukrajinští vojáci poblíž Bachmutu. (25. 3. 2023)

Český bojovník exkluzivně: Drtí nás tu děla i korupce. Bulíř je idiot a jeho fandové bezmozci

Ukrajina

Už rok působí „Matouš“ na ukrajinské frontě. Za tu dobu potkal nové přátele, ale také spolubojovníky, za které by upřímně nerad položil svůj život. Redakci CNN Prima NEWS exkluzivně vylíčil, že ne všichni vojáci mají nejčistší srdce a proč to v sobě musí potlačovat, aby měl důvod dále bojovat za jejich svobodu. Na konto jiného českého bojovníka Matouše Bulíře, který šířil nepravdy o situaci na Ukrajině, uvedl, že je to „prospěchář a idiot“. „Je to lhář a všichni, kteří mu to žerou, jsou bezmozci. Totální,“ svěřil se redakci.

Putin přitom neoznámil žádnou novinku. O úmyslu rozmístit hlavice s mimořádně destruktivním obsahem na území Běloruska již hovořil loni. Sousední stát v poslední době působí v podstatě jako vazal Moskvy, což dokládá i podřízené chování tamního autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka směrem k Putinovi.

ČTĚTE TAKÉ: Ruští agenti zadrželi reportéra amerického deníku WSJ. Donášel vládě USA, tvrdí Moskva

Ruský prezident tento krok nyní načasoval v návaznosti na rozhodnutí Velké Británie. Londýn informoval, že nově bude Ukrajince zásobovat protitankovými střelami, které obsahují ochuzený uran. S ohledem na to již Putin v minulosti uvedl, že Rusko bude „reagovat v podobném duchu“. Putin však v ruské televizi prohlásil, že současný krok nemá s britskými dodávkami nic společného.

CNN píše, že Putin tímto způsobem jednoduše vydírá západní mocnosti a drží je na uzdě, aby na Ukrajinu neposílalo další pomoc. Stanice dodává, že se to vládci Kremlu daří. „Rusko se už dávno naučilo, že zmínky o rozmístění vojenského materiálu nemusí být nové, aby byly efektivní,“ uvádí americké televize.

Případ Královec

Za připomenutí stojí, že Rusko podobným způsobem hrozilo už léta před loňským zahájením invaze na Ukrajinu. Jako provokaci lze považovat například umístění raket Iskander na území Kaliningradské oblasti, jejímž centrem je město Královec. Ta sice náleží Rusku, ale jedná se o exklávu na pobřeží Baltského moře mezi Polskem a Litvou. Tyto rakety by tudíž mohly cílit na delší vzdálenosti a přímo na západ či střed Evropy.

Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022)

Ukrajinský záchranář jde kolem hořícího auta po ruském bombardování Kyjeva. (11. října 2022)

Hasiči v Kyjevě likvidují požár po ruském bombardování. (10. října 2022)

Jedna z ruských raket zasáhla i dětské hřiště v Kyjevě. (11. října 2022)

16 Zobrazit galerii

Po ruském bombardování Kyjeva byla v ulicích vidět krev. (10. října 2022)

Ruské rakety zasáhly Kyjev a další ukrajinská města. Hlášeni jsou mrtví i ranění.

16 Zobrazit galerii

Bezpečnostní odborník zaměřující se na otázky Ruska Keir Giles pro think thank Chatham House napsal, že Rusko bylo ve své výhrůžné strategii úspěšné právě s ohledem na západní podporu Ukrajiny. Dokládá to na slovech mnoha různých západních státníků, kteří se sice staví na stranu Ukrajiny, ale nechtějí dopustit, aby síly Kyjeva zaútočily na ruskou půdu. Tedy tu, kterou Moskvě určují mezinárodně uznávané státní hranice.

Bělorusko pod čím dál větším tlakem

Příjemce jaderných hlavic z Ruska, tedy Bělorusko, se tak i nadále dostává pod čím dál větší vliv Moskvy. CNN na druhou stranu dodává, že Minsk si pod vedením Lukašenka stále ještě drží alespoň kousek autonomie, neboť Bělorusové otevřeně nevstoupili do konfliktu s Ukrajinou. Tamní autoritářský mocnář sice pravidelně vyhrožuje a přichází s neověřenými zprávami, že Ukrajinci provokují Bělorusy na hranicích, ale k přímému střetu doposud nedošlo.

Podle dřívějších zpráv přitom Putin na Lukašenka tlačil, aby na Ukrajinu rovněž vpadl. Bělorusko se však k útoku neodhodlalo. Alespoň prozatím.

Rusové ale v Bělorusku mají i tak velmi důležitého spojence, navíc jednoho z posledních. Už před začátkem invaze tam rozmístili své síly, které loni 24. února z území Běloruska vpadly na Ukrajinu. Kromě toho se pak touto cestou vraceli při ústupu od Kyjeva. V Bělorusku byla navíc umístěna část ruské artilerie a byly tam zhotoveny polní nemocnice.

Tagy:

Vladimir Putin CNN Moskva Ukrajina Bělorusko Alexandr Lukašenko Rusko Moskevský Kreml Prezident Ruska jaderná zbraň ruská invaze na Ukrajinu