Největší vysokohorské jezero na světě vysychá. Titicaca, které se rozkládá na území Peru a Bolívie, ztrácí podle studií 120 milionů tun vody ročně. Místní se pro americkou CNN svěřili s obavami, že situace se může vrátit k rekordnímu suchu, které zažili v devadesátých letech minulého století.
Přírodní ráj, krystalicky azurová voda, lodě plné turistů, domov pro domorodé komunity a status největšího vysokohorského jezera na naší planetě. To všechno je jihoamerická Titicaca.
Alespoň prozatím. Stejně jako všechny ostatní významné vodní plochy čelí v posledních letech vysychání a místní upozorňují, že se situace dostává pod kritickou mez.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vědce děsí, jak tající Antarktida ovlivní klima. Může se z ní stát radiátor planety, varují
Podle americké CNN se jedná o „šokující pokles“, který ovlivňuje turismus, rybáře, zemědělce i ostatní obyvatele v chudých peruánských a bolívijských regionech kolem jezera. Už teď je vody málo, více jí podle místních může být až v prosinci.
„Nevíme, co budeme dělat, protože až do prosince bude vody málo,“ sdělil pro CNN 63letý Nazario Charca.
Komplikace pro domorodce
Jezero je tak obrovské, že kolem něj žije přes tři miliony lidí. Většina z nich na Titicace ekonomicky závisí. Ať už se živí rybolovem, farmařením, nebo prováděním a vozením turistů, vodní plocha je pro ně klíčová.
Výkyvy objemu vody v jezeře jsou podle vědců běžné, současná situace se ale standardům vymyká. Propočty ukazují, že Titicaca ztrácí každý rok zhruba 120 milionů tun vody. Hlavním viníkem je především slabá zima.
Sixto Flores, ředitel peruánské národní meteorologické a hydrologické služby v Punu, pro CNN sdělil, že pokud se voda bude vypařovat nadále očekávaným tempem, dostane se Titicaca na svá objemová minima z roku 1996.
„Je to velmi vážné,“ komentoval Flores. Místní k tomu trápí i další problémy, jako jsou nadměrný rybolov a znečištění.
Špatná úroda
Sucho ohrožuje i úrodu. Místní úřady upozorňují, že zemědělské plodiny dostaly v poslední sezóně pořádně zabrat. Vedro ovlivnilo sklizeň quinoy, brambor nebo ovsa. Peru si k tomu prochází politickými problémy a stále se oklepává z dopadu pandemie, která způsobila odliv návštěvníků.
„Chceme, aby se turisté vrátili, hlavně ti ze zahraničí,“ pronesl Julián Huattamarca, který u jezera prodává textil.
„Místní komunity, které jsou na jezeře závislé z hlediska obživy, jsou velmi zranitelné, což podtrhuje naléhavost řešení problémů způsobených intenzivnějším kolísáním vodní hladiny,“ dodal Connor Baker, analytik Mezinárodní krizové skupiny.
