U floridských břehů se letos oceán nebývale ohřál, což způsobilo devastaci již tak křehkých korálových útesů. Odborníkům se podařilo nějaké vzorky zachránit a přemístit do nádrží na souši. Z dalšího oteplování oceánů ale mají hrůzu. Koráli jsou totiž pro člověka životně důležité.
Soustroví Florida Keys je synomymem pro lákavou destinaci pro letní dovolenou. Teplota vody 38,4 stupně Celsia ale už tak lákavě nezní. Přitom právě tolik vědci v oblasti na konci července naměřili, napsal list The Guardian.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Kolaps mořských proudů už za dva roky? Přijdou kruté zimy a města zaplaví voda, děsí se vědci
Extrémně teplá voda u Floridy představuje hrozbu pro již tak skomírající podmořský život. Dopady horkého oceánu na faunu a flóru jsou podle odborníků srovnatelné s požáry v Amazonii. Teplo pobíjí chaluhy, mořské trávy a také vzácné korály. To vědce trápí nejvíce.
Kolaps mořských proudů už za dva roky? Přijdou kruté zimy a města zaplaví voda, děsí se vědci
Systému mořských proudů, které zásadním způsobem ovlivňují klima na naší planetě, hrozí v blízkých letech kolaps. Vědci na to upozornili v nové studii, o které informovala americká CNN. Pokud prý lidstvo nezareaguje, problém může přijít klidně už v roce 2025.
U Floridy operují vědci a potápěči Nadace pro obnovu korálů, rozsah podmořské katastrofy je naprosto šokoval. Bailey Thomassonová, potápěčka organizace, promluvila o zjištěních pro list The New York Times.
Tisíce mrtvých korálů
Když zdálky viděla korál, nejprve se jí ulevilo, protože měl nahnědlou barvu. Kdyby byl bílý, znamenalo by to, že reaguje na rekordní teploty moře. Když připlula blíž, prohlédla Thomassonová pravý rozsah katastrofy.
„Korál neměl ani šanci vybělit se, prostě odumřel,“ řekla. Hnědá barva tedy neznamenala, že je korál zdravý, Thomassonová na místě nalezla jen odumřelou tkáň. Podle vědců v důsledku vedra odumřely v oblasti Florida Keys tisíce korálů.
Potápěčům se podařilo zachránit několik vzorků různých druhů korálů a dopravit je na pevninu. Tam je vědci přechovávají v nádržích, odkud je následně transportují do výzkumných center. K dispozici tedy některé korály mají, odborníci se ale obávají, jestli je vůbec bude možné do moře vracet.
Z dějin českých veder: Megasucho (1540), český podíl na hladomoru (1947) a rýže u Zlína (2000)
Tento rok bylo katastrofální sucho, nic nerostlo, všechno bylo vyhořené, ani brambory se neuvedly a musel se dělati sběr brambor pro lidi, kteří žádné neměli. To je emotivní zápis o extrémních vedrech v roce 1947 v kronice jihočeské obce Včelná. Obilí nakonec do hladem ohroženého Československa poslal sovětský diktátor Stalin, když ho sebral hlavně Ukrajincům a prohloubil tak hladomor. Největší sucho zhruba od roku 1000 však v českých zemích zřejmě uhodilo v letech 1530 až 1540, odborníci ho nazvali „megasucho“.
Světové oceány pohlcují podle odborníků až 90 procent nadměrného tepla, které vzniká při hoření fosilních paliv. V současnosti čelí horkým teplotám zhruba 44 procent plochy světových oceánů. Tam všude je mořský život v ohrožení. Většina živočichů se dokáže na teplotní podmínky adaptovat přesunem do jiné části oceánů, u korálů, které žijí přilnuté na jednom místě, je to ale potíž.
Koráli jako štít pobřeží
I když se může zdát, že vědce fascinují koráli primárně pro svůj exkluzivní vzhled a půvab, není to tak docela pravda. Soustava korálů má pro lidstvo především praktickou roli.
Korálové útesy se nachází jen na méně než jednom procentu celkové plochy oceánu, přesto na nich určitým způsobem závisí asi čtvrtina podmořského života. A to včetně ryb, které představují zdroj jídla pro miliony lidí na planetě.
Korálové útesy navíc brání lidstvo před živelními katastrofami. Korálové bariéry blokují podle vědců energii vln až o 97 procent.
Pokud se podle propočtů OSN země oproti předprůmyslové éře ohřeje o dva stupně Celsia, bude to prý znamenat úhyn 99 procent korálů. Podle odhadů se tak může stát ke konci století.
