Vědci v Anglii při zkoumání vzácné fosilie rybí lebky staré téměř 319 milionů let objevili dosud nejstarší dochované vzorky mozku a nervů obratlovců. Samotnou zkamenělinu patřící vyhynulému rodu Coccocephalus wildi nalezli v uhelném dole v Lancashire už před více než stoletím. Aktuální objev výzkumníci popsali ve studii zveřejněné v časopise Nature, informuje o tom americká CNN.
„Je to vzrušující a neočekávaný nález,“ řekl americké stanici CNN Sam Giles, spoluautor studie a výzkumný pracovník na univerzitě v Birminghamu. S kolegy prý netušili, že v lebce najdou mozek. „Bylo to tak nečekané. Chvíli nám trvalo, než jsme si byli jisti, že to byl mozek. Kromě toho, že je to kuriozita z oboru, má anatomie mozku v této fosilii velké důsledky pro naše chápání evoluce mozku u ryb,“ dodal paleontolog obratlovců.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Revoluční objev v diagnostice: Mravenci dokážou v moči rozeznat rakovinu, dokázali vědci
Zkoumaná fosilie rybí lebky je jediným známým exemplářem svého druhu. Vědci z University of Michigan v USA a University of Birmingham ve Velké Británii nechtěli riskovat její poškození, a proto k výzkumu použili nedestruktivní zobrazovací techniku skenování počítačovou tomografií (CT). Snímek CT následně ukázal jasně definovanou strukturu s rysy nalezenými v mozcích obratlovců, jako jsou bilaterální symetrie, duté prostory a prodloužená vlákna.
Záhada Planety X. Matematicky 9. planeta naší soustavy existuje, nikdo ji ale ještě neviděl
I když si někteří lidé stále myslí, že mezi planety Sluneční soustavy patří i Pluto, není tomu tak. Nicméně planetární systém hvězdy Slunce možná skutečně má devět oběžnic. Vědci se vytrvale snaží rozluštit záhadu Planety X, která však také může být jen černou dírou.
Objev vyplňuje důležité mezery
Coccocephalus wildi se řadí mezi paprskoploutvé ryby. Odborníci předpokládají, že byla šest až osm palců dlouhá (necelých 20 centimetrů). Ryba podle studie plavala v ústí řek a živila se malými vodním živočichy a hmyzem. Obecně mozky živých paprskoploutvých ryb vykazují strukturální rysy, které nejsou vidět u jiných obratlovců, zejména stavba předního mozku. Konfigurace předního mozku u Coccocephalus wildi se ale podle autorů studie více podobá jiným obratlovců, jako jsou obojživelníci, ptáci, plazi a savci. „To naznačuje, že konfigurace předního mozku viděná u živých paprskoploutvých ryb se musela objevit mnohem později, než se původně myslelo,“ uvedl hlavní autor studie Rodrigo Tinoco Figueroa.
Nový nález proto podle paleontologů představuje významný objev. „Naše znalosti o evoluci mozku obratlovců jsou většinou omezeny na to, co známe od živých druhů. Tato fosilie nám ale pomáhá vyplnit důležité mezery ve znalostech, které lze získat pouze z výjimečných fosilií, jako je právě tato,“ podotkl Figueroa.
Podle Gilese se jedná o nejstarší trojrozměrný fosilní mozek, který doposud známe. Studie poznamenala, že mozek této ryby byl dobře zachován zejména díky nízké koncentraci kyslíku v sedimentech. „Dalším krokem je přesně zjistit, jak mohou být takové jemné rysy, jako je mozek, zachovány po stovky milionů let, a hledat další fosilie, které také zachovávají mozek,“ prozradil Giles.
