Volby v Turecku mohou být zásadním momentem, který rozhodne o osudu demokracie ve světě. Tvrdí to analýza televize CNN, podle níž současný prezident země Recep Tayyip Erdogan demokracii podkopává. Washington ale řeší, jak rozlousknout dlouholeté dilema – co dělat, když na sebe narážejí demokratické hodnoty a strategické zájmy země, uvádí analýza.
Spojené státy se dlouhé roky profilovaly jako hlavní vývozce demokracie ve světě. Role současné administrativy prezidenta Joea Bidena spočívá už v pouhé snaze demokracii ve světě ochránit, domnívají se analytici televize CNN. A to v době vzestupu globálních autoritářských lídrů v Rusku nebo Číně.
O tom, kam se bude světová politika ubírat, ve značné míře rozhodnou také volby v Turecku, kde současného prezidenta Erdogana vyzval opoziční kandidát Kemal Kiliçdaroglu. „Erdoganův osud bude mít zásadní dopad nejen na demokracii v jeho zemi, kterou se snaží oslabit, ale také pro zahraniční politiku Spojených států. I když je Turecko spojenec v NATO, Erdogan často Washington frustroval, když se například přitulil k Rusku nebo navrhl sblížení se Sýrií,“ uvedla CNN.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Prezidentské klání v Turecku: Erdoganovi většina uniká, rozhodne nejspíš až druhé kolo
Soumrak demokracie?
Prezidentské volby v Turecku míří do druhého kola, protože Erdogan nezískal v první hlasovací etapě nadpoloviční počet hlasů. Z rétoriky USA jasně vyplývá, že by na pozici nového lídra Ankary raději viděly Kiliçdaroglua, který chce odklonit tureckou politiku z autoritářských kolejí a vrátit větší moc parlamentu.
Spojené státy se obávají, aby se volby nezmanipulovaly. Úřady prý nahrávají současnému prezidentovi Erdoganovi. K hlasování se lakonicky vyjádřil také šéf Bílého domu Joe Biden.
„Doufám, že vyhraje ten, kdo vyhraje. V této části světa je už tak dost problémů,“ prohlásil Biden.
Politický paradox
Americká CNN ale poukazuje na dlouholetý paradox, který musí Washington směrem k Turecku řešit. Ankara na jedné straně vize Západu často komplikuje, například dlouho blokovala přijetí Finska do NATO a do struktur Severoatlantické aliance nechce pustit Švédsko. Na straně druhé ale USA vědí, že Turecko je klíčový partner a politický most mezi Západem a Východem.
To se projevuje i během války na Ukrajině. Turecko sice udržuje vazby s Kremlem, na začátku války ale významně pomohlo Kyjevu vojensky a se Západem diplomaticky komunikuje. Ankara byla navíc klíčovým hráčem, který umožnil vyjednání dohody o vývozu ukrajinského obilí.
ČTĚTE TAKÉ: Druhé kolo prezidentských voleb v Turecku je na spadnutí. Vítězem bude Erdogan, tvrdí analytici
„Bidenova snaha zachránit demokraci v zahraničí oživila klasické dilema, které dlouhá léta komplikuje americkou zahraniční politiku – co dělat, když na sebe narážejí demokratické hodnoty a strategické zájmy země,“ uvedla CNN.
USA tak musejí s Tureckem kvůli jeho strategické významnosti nadále vést politický dialog. A to nezávisle na tom, kdo Ankaru vede.
„Spojené státy nemohou jednoduše ignoroval nebo odmítnout regionálního lídra, jakým Erdogan je. I kdyby vzešel jako vítěz ze zmanipulovaných voleb,“ uzavřela CNN.
