Jak to aktuálně vypadá v ulicích Mykolajivu?
Válka na Ukrajině trvá už déle než osm měsíců. Po ruském jarním nástupu zahájila na konci léta domácí armáda mohutnou protiofenzivu, která vydržela i během podzimu. Blíží se ale zima a ta může být podle odborníků pro vývoj celého konfliktu klíčová.
Vlna raket, střel a bezpilotních letounů od poloviny října zasahuje desítky míst po celé Ukrajině. Podle oficiálních představitelů země se Rusové zaměřili zejména na civilní infrastrukturu v řadě měst včetně Kyjeva.
Rozsáhlé bombardování bylo ozvěnou prvních dnů ruské invaze, která začala před více než osmi měsíci – 24. února 2022. Konflikt nyní vstupuje do další fáze. „Toto je již dnes třetí, čtvrtá, možná pátá válka, kterou sledujeme,“ řekl pro CNN Keir Giles, odborník na bezpečnostní otázky.
Údery odstartovaly po týdnech ukrajinských úspěchů a dva dny poté, co Ukrajinské ozbrojené složky poškodili Kerčský most, jediný přechod mezi anektovaným Krymským poloostrovem a Ruskem. Právě tuto událost Rusové využili pro ospravedlnění svých kroků.
Ruská snaha vyhnout se kolapsu
S blížícími se chladnými měsíci, které pravděpodobně přinesou zpomalení pozemních bojů, se očekává, že další týdny a měsíce války budou zásadní. „Ruské útoky na civilní obyvatelstvo se budou pravděpodobně dále stupňovat,“ předpověděl Giles.
Ukrajinci sice na řadě front i nadále postupují, osvobozují osadu za osadou, ale jejich tempo již zpomaluje. Tento fakt podle Samira Puriho, vedoucího pracovníka Mezinárodního institutu strategických studií, Rusům vyhovuje. „Doufají, že se vyhnou jakémukoliv kolapsu frontové linie před příchodem zimy,“ konstatoval Puri.
„Pokud se jim podaří ‚přežít‘ do Vánoc s tím, že fronta bude vypadat zhruba tak jako nyní, bude to pro ně obrovský úspěch, vzhledem k tomu, kolik toho od února zpackali,“ dodal Puri, autor knihy Ruská cesta k válce s Ukrajinou.
Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) se ukrajinské jednotky soustředí především na zatlačení ruských sil co nejvíce na východ. Pro Moskvu je nejdůležitější ubránit klíčová města jako Starobilsk nebo Svatove v Luhanské oblasti.
Západ nesmí přestat v podpoře Ukrajiny
„Existuje nespočet důvodů pro Ukrajince, aby postupovali co nejrychleji,“ pokračoval Giles. „Blížící se zima, a to jak na Ukrajině, tak i v Evropě, bude velkou zkouškou odolnosti pro celou zemi i její podporovatele,“ pronesl Giles.
Představitelé Severoatlantické aliance kontinuálně slibují, že budou stát za Ukrajinou bez ohledu na to, jak dlouho bude válka trvat. A to i přes to, že mnoho evropských zemí, zejména ty, které byly před Putinovou invazí závislé na ruských nerostných surovinách, čelí nárůstu životních nákladů. A s tím spojeným zhoršením nálad veřejnosti.
Poslední měsíc naznačil, jakým způsobem se ruská agrese vyvine. Putinův režim se bude i nadále snažit získávat další a další lidské zdroje, kterých má dlouhodobě nedostatek. Problémy mají Rusové zejména ve vzduchu, kde od února marně usilovali i převahu. Odborníci se domnívají, že ruské letecké bombardování není dlouhodobě udržitelné.
„Víme, a ruští velitelé jistě také, že jim dochází zásoby a munice,“ prohlásil šéf britské špionáže Jeremy Fleming. Ke stejnému závěru dospěl i ISW, podle něhož Rusové „vyplýtvali větší část svých zbraní proti civilním cílům.“
Ukrajincům se během posledních měsíců podařilo dosáhnout významného úspěchu. Zelenského armáda západním spojencům předvedla, že jejich vojenská pomoc má význam a může Kyjevu pomoci válku vyhrát.
Naznačoval to i projev generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga, který koncem října před zasedáním ministrů obrany Severoatlantické aliance uvedl, že je povinností západu, aby na Ukrajinu mířily další a další zbraňové systémy.
Nadcházející týdny do konce roku, obzvláště po oznámeném stažení ruských jednotek z Chersonu, mohou být pro celý konflikt klíčové. Všechno, čeho jsme ale zatím byli svědky, je podle Gilese dobrým znamením spíše pro Ukrajince. „Jsou schopni dělat věci, které Rusy zaskočí. Nepřestávejme je tedy podporovat,“ dodal.
