Hluk, prach, omezení výhledu, narušení soukromí, zhoršení klimatu nebo údajná podjatost primátora Zdeňka Hřiba. To jsou jen některé z mnoha důvodů, proč občané i spolky podali celkem 49 připomínek proti územnímu rozhodnutí na dostavbu úseku 511 Pražského okruhu mezi Běchovicemi a D1. Poslední termín pro podání připomínek byl 1. září. Dostavba klíčové komunikace kolem Prahy se tak odkládá na neurčito a „horký brambor“ si mezi sebou budou úřady ještě několik let přehazovat. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO) je i tak optimistický.
„Není to pro nás úplně překvapivé. Očekávali jsme, že se sejdou desítky připomínek. Myslím, že se to tak o rok prodlouží. Soutěžit by se mohlo v roce 2022 a pak už to jde rychle. Myslím, že už jsme hodně blízko stavby. Nový stavební zákon umožňuje i zrychlený průběh,“ řekl CNN Prima NEWS Havlíček.
Mapa Pražského okruhu
Zdroj: CNN Prima NEWS
O podjatosti Hřiba rozhodne ministerstvo
Nadšení, kterým ministr před volbami srší, ale zdaleka není na místě. Premiér Andrej Babiš (ANO) původně sliboval, že se začne stavět v roce 2021, následně došlo k posunu na rok 2022 a teď to vypadá až na rok 2023. A zdá se, že se nejedná o konečný termín. Přitom na samotných stránkách ministerstva dopravy se stále uvádí rok zprovoznění 2021.
Panoptikum, kdy klíčový Pražský okruh 14 měsíců nelogicky blokoval úředník z Uhříněvsi, je u konce.
Proces se může zbrzdit na dlouhá léta. Všech 49 připomínek bude muset nyní zpracovat stavební úřad v Uhříněvsi, který na vydání územního rozhodnutí pracoval. Právě pracovníky tohoto úřadu ministr Havlíček i premiér Babiš osočili z toho, že udělali chybu a tím vydání územního rozhodnutí o rok zbrzdili. Právě tlak státu na starostu této městské části Vojtěcha Zelenku (STAN) je jednou z připomínek. Starosta byl podle výtek podjatý.
V dokumentu se uvádí například ministrův tweet z července, kde hovoří o tom, že panoptikum je u konce.
Uhříněves zlomena. Panoptikum, kdy klíčový pražský okruh 14 měsíců nelogicky blokoval úředník z Uhříněvsi je u konce. Po tlaku Ministerstva dopravy a Ředitelství silnic a dálnic jsme konečně získali územní rozhodnutí. https://t.co/X2c7EvJ8zo
— Karel Havlíček (@KarelHavlicek_) July 30, 2020
Úřad v Uhříněvsi ale o připomínkách rozhodovat nebude. Odvolacím orgánem, který je má posuzovat, je totiž nadřízený stavební úřad na pražském magistrátu. Jelikož je však jednou ze stížností i možná podjatost primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), a tudíž celého úřadu, bude se muset nejdříve rozhodnout o tom, zda magistrát podjatý je, nebo není. A to musí vyřešit ministerstvo pro místní rozvoj.
Pokud podjatost odmítne, může stavební úřad v Praze o připomínkách rozhodnout. Pokud ji naopak připustí, bude muset vše předat jinému kraji, který věc posoudí. Ten teprve následně rozhodne o oprávněnosti oněch 49 připomínek.
„Odvolání dvou městských částí proti územnímu rozhodnutí ke stavbě úseku Pražského okruhu mezi dálnicemi D1 a D11 se týká naší údajné podjatosti. Protože když se prý snažíme, aby úřad dodržoval lhůty, tak jsme podjatí,“ komentoval primátor výtky na Facebooku.
K tématu
I kdyby došlo k zamítnutí většiny připomínek, dá se následně očekávat podání žaloby proti rozhodnutí, a tedy další zpoždění. „V drtivé většině a tím, že už je to zaneseno v územním plánu a prošlo to prvním územním rozhodnutím, tak se potvrdí územní rozhodnutí,“ tvrdil Havlíček s tím, že případné žaloby už budou rychle vyřízeny.
Nezákonná EIA, horší výhled i narušení soukromí
Ačkoliv se celkem sešlo 49 připomínek, vesměs se jedná o ten samý dokument poslaný vícekrát. Proti územnímu rozhodnutí se odvolalo cca 40 občanů, nejvíce z Běchovic, následně pak celé obce a občanské spolky, jako jsou Dolní Počernice, Horní Počernice, Dolní Chabry, Přezletice nebo Veleň.
Jedná se přitom nejen o obce, které jsou přímo dotčené stavbou 511. Například Dolní Chabry jsou od stavby vzdáleny až 13 kilometrů vzdušnou čarou. Stížnost ale městská část podala kvůli plánované stavbě dalších úseků, které mají po 511 následovat.
K tématu
Připomínky směřují v první řadě ke kladnému stanovisku o vlivu na životní prostředí – EIA, které musí každá velká stavba mít a jehož získání trvá i několik let. Občanům vadí například to, že stanovisko bylo děláno z dat z jednoho roku, kdy projelo obcemi mnohem méně aut než v letech předchozích a následujících, a hluk tak podle nich bude ve skutečnosti mnohem větší.
„Myslím, že tyto připomínky relevantní nebudou. EIA je v tom velmi důsledná a obvykle přes to nejede vlak. Myslím, že je to spíš pokus,“ hodnotil takové stížnosti ministr dopravy.
Dalším problémem podle kritiků je, že v rámci posuzování vlivu na životní prostředí nebyla zkoumána jiná varianta vedení okruhu. Současná varianta je schválená v územním plánu z roku 1999 a trasa je naplánovaná už z 60. let.
Důležitou připomínkou je údajná podjatost pražského primátora Zdeňka Hřiba, kvůli které se bude muset věcí zabývat i resort pro místní rozvoj. „Je zjevné, že byl na stavební úřad vykonáván tlak ze strany stavebníka a ministerstva dopravy a že Hlavní město Praha jako obec s odvolacím úřadem má zájem na výsledku řízení,“ píše se v připomínkách.
Další výtky se týkají snížení hodnoty majetku v důsledku vlivů spojených s průjezdem tisíců aut denně. „V důsledku realizace záměru hrozí omezení výhledu a narušení soukromí odvolatele a dále také nárůst zatížení jeho nemovitostí v souvislosti se zvýšením dopravy, navýšením hlukové zátěže, emisí, prašnosti a zápachu vozidel,“ stojí v podaných připomínkách.
Viníkem připomínek je liknavý magistrát, tvrdí starosta z ODS
Starosta Běchovic, ze kterých se odvolalo nejvíce lidí, Ondřej Martan (ODS), jenž je zároveň pražským zastupitelem a patří mezi nejčastější kritiky pražské koalice v tom, že právě s okruhem nepohnuli, i přesto své spoluobčany chápe.
K tématu
„Jsme historicky nejvíc postiženou městskou částí Pražským okruhem. Tito lidé se cítí být dotčeni na svých právech a řekl bych, že oprávněně. Do dnešního dne nebyl udělán žádný nadstandardní krok, který byl původně slíbený a měl vést k tomu, že nebude tolik odvolání. Viníkem je liknavost vedení Prahy a neschopnost jednat o výkupu pásů,“ řekl CNN Prima NEWS Martan.
A narazil tak na druhý problém Pražského okruhu. Stavba jako taková je státní a zodpovědnost za ni má ministerstvo dopravy. Praha má ve spolupráci se státem zajistit výkup zelených pásů podél dálnice, na nichž mají vzniknout protihlukové stěny. Jednání o výkupu se ale za posledního půl roku nepohnula.
„Nikomu nechci brát jeho svaté právo odvolat se do územního řízení. Pokud ale tak činí i městské části vedené stranami, které si z dostavby vnějšího okruhu udělaly před volbami zlaté tele, tak je to prostě tragikomedie a podfuk na voliče ve zbytku Prahy,“ uvedl Hřib na Facebooku. Narážel tak na připomínky Dolních Chaber a Horních Počernic, které mají ve vedení zástupce ODS nebo ANO.
Havlíček: Horký brambor, který nemohu řídit
Často se také objevuje argument, aby si do připomínek a jejich vypořádání aktivně zapojilo právě ministerstvo dopravy. Podle Havlíčka to ale nelze.
„Není to jako horký brambor, je to super náročná stavba, která v Uhříněvsi nikdy neměla skončit. My se přebrání nebráníme, ale nám to ale prostě nepřísluší. Jsme v tom mimo dění. Nemůžeme nikoho řídit, můžu to maximálně komentovat,“ argumentoval ministr Havlíček.
Projekt 12kilometrové části okruhu mezi D1 a D11 na jihovýchodě Prahy zahrnuje čtyři mimoúrovňové křižovatky a dva tunely. V současnosti na Pražském okruhu chybí úsek od brněnské dálnice D1 do Běchovic a také celá severní část z Ruzyně přes Suchdol, Březiněves až k Černému Mostu. Dokončeny nejsou ani radiály, tedy silnice, které ho mají propojit s vnitřním Městským okruhem.
Zatím poslední část Pražského okruhu byla uvedena do provozu v roce 2011. Výstavba v minulých letech narážela mimo jiné na odpor obyvatel či radnic na severu města.
