Co obnáší sbírání koček z katarských ulic?

Tobby na veterině Zdroj: Help-Cats

Mirku, která v Kataru léčí a kastruje pouliční kočky, z našich článků již znáte. Tentokrát přinášíme příběh kočičích sourozenců, kteří na sebe byli tak fixovnaí, že nešli rozdělit. Léčit a hledat domov jedné kočičce je už tak velmi náročné, natož když jsou dvě. Titulní fotka tohoto článku vám hodně napoví o tom, co musí Mirka na ulicích vídat. V galeriích pak najdete odpověď na to, proč to ta holka podstupuje. Protože když vidíte, jaký nový život můžete zvířeti dát, stojí to za to.

Desetidenní odchyt

„Tobby a Sophie jsou sourozenci, které jsem našla ležet u silnice jednoho dne po cestě domů z práce. Z auta jsem viděla něco černého. Zastavila jsem a byla to Sophie. Viděla jsem, že není sama. Tak jsem se klasicky připravila na odchyt. Tentokrát to bylo velmi obtížné. Trvalo mi to skoro deset dní. A přesto jsem to sama nezvládla. Musela jsem volat pomoc,“ popisuje Mirka.

Prvních deset dní za koťaty, která měla očividně nemocné oči a byla velmi malá, Mirka chodila několikrát denně. Krmila je, snažila se přiblížit. Ale pokaždé utekla, schovala se pod auto nebo za bránu dvora. Ona to ale nevzdala. Na pomoc přišla i kamarádka, ale ani ve dvou se jim to nepodařilo.

Potom dostala kontakt na pány, kteří řeší těžké odchyty a ti za poplatek přišli pomoci. Pomocí sítí se to asi po hodině trápení podařilo. „Vzala jsem je oba na veterinu a ukázalo se, že jsou zhruba dva měsíce staří a měli jen kolem 600 g. Na veterině se potvrdilo i to, čeho jsem se obávala. Kvůli infekci přišli oba o část zraku. O jak velkou část jsme nevěděli,“ vzpomíná Mirka.

11 Zobrazit galerii

11 Zobrazit galerii

Mazel versus netykavka

Léčili se skoro dva týdny na veterině. Tobby pookřál velmi rychle. Zjistil, že lidská ruka nemusí jen ubližovat, ale může také pohladit. Stal se z něj velký mazel, který chtěl jen hladit a hrát si. Sophie byla jiný případ. Na veterině při vyšetření pokousala doktorku a poškrábala asistenta, a to opravdu hluboce a ošklivě. Mirka se jí nemohla prvních pár dní ani dotknout. „Každý den po práci jsem chodila na veterinu a zůstala u nich přes hodinu až dvě. Promlouvala jsem si s nimi, hrála si s Tobbym a přibližovala se k Sophii. Pokud jsem se jí po pár dnech dotkla rukou, kterou jsem hladila Tobbyho a cítila mě z něj, tak mě nechala se jí dotknout na pár vteřin, ale hned na to začala syčet a ohánět se tlapkou. Po několika dnech ale začala zjišťovat, že pohlazení je příjemná věc,“ vzpomíná Mirka.

Asi po dvou týdnech na antibiotikách byli propuštěni z veterinární péče. Jejich problémy s očima se ale nezlepšily a Tobby ztratil zrak na jedno oko úplně a na druhém částečně. Sophie měla jedno očko v pořádku, ale druhé zakalené. Kočičky Mirka převezla k paní, která se v minulosti dočasně starala o Chloe, kterou znáte z předešlého článku. Byly u ní asi tři týdny.

Schovávaly se kde mohly. Tobby pak vylézal, hrál si a tulil se. Sophie ale vůbec. Syčela a snažila se dočaskářku zahnat. Po třech týdnech se stále nenašel nikdo, kdo by si je vzal oba k sobě, byli na sobě závislí. „Dočasná péče skončila a tak jsem je musela vzít domů k sobě. Sama mám dvě zachráněné kočky, takže musely nejdříve projít karanténou a očkováním u dočaskářky,“ vypráví Mirka.

10 Zobrazit galerii

Dlouhé hledání domova

„Měla jsem obavy z toho, jak na sebe budou reagovat. Trvalo asi týden, než můj kocour přestal útočit na Tobbyho. Ale je pravda, že si Tobby koledoval. Bylo zábavné je pozorovat, jak si hrají, vystrkují drápky a hlavně Tobby vymýšlí nové neplechy. Sophie byla jako jeho stín. Kam šel Tobby, tam šla i ona. Byli na sebe opravdu velmi vázaní, a proto nepřipadalo v úvahu je rozdělit. Dostala jsem pár žádostí na jednoho či druhého, ale nikdy ne spolu. Já jsem bohužel začala mít velké zdravotní problémy. Jsem alergička a astmatička a během doby, kdy jsem měla v bytě čtyři kočky, se mi astma velmi zhoršilo. Dusila jsem se i pětkrát denně, nemohla jsem spát, kašlala a dusila se. Nic nepomáhalo. Asi po dvou či třech týdnech mi seslal můj anděl strážný slečnu, která měla zájem adoptovat oba spolu,“ popisuje Mirka.

https://www.znesnaze21.cz/sk/zbierka/opustene-a-zranene-kocicky-ktere-bez-nasi-pomoci-nepreziji 🫶 Mirka už 8 let...
Posted by Znesnáze21 on Tuesday, March 14, 2023

„Kvůli pracovní vytíženosti jsme se dohodly na převozu v pátek, protože to jsme měly obě volno. Co čert nechtěl, ve středu, dva dny před tím, měla Sophie úraz. Zda se poranila packou, nebo ji udeřil Tobby při hře, nevím. Najednou jsem si jen všimla, že čočka oka úplně vylezla a její oko vypadalo jako z hororového filmu. Hned jsem utíkala na veterinu. Tam mi řekli, že čočka byla poraněna a potřebuje operaci. Takže se naplánovala operace a tím se posunul i převoz do nového domova. Bála jsem se, aby slečna nezměnila názor. Trvalo další týden, než se Sophie zotavila z operace, stále dostávala kapky do očí,“ popisuje Mirka.

Mirka má na kontě desítky zachráněných kočiček

4 Zobrazit galerii

Sophii to trvalo déle se přiblížit k člověku

4 Zobrazit galerii

Mirka má na kontě desítky zachráněných kočiček Zdroj: Help-Cats

Sophie Zdroj: Help-Cats

Sophii to trvalo déle se přiblížit k člověku Zdroj: Help-Cats

Mirka má na kontě desítky zachráněných kočiček Zdroj: Help-Cats

Sophie Zdroj: Help-Cats

Sophii to trvalo déle se přiblížit k člověku Zdroj: Help-Cats

„Naštěstí slečna názor nezměnila a tak jsem je oba přepravila do jejich nového domova. Podle adopční smlouvy si během prvních 30 dní slečna mohla rozmyslet rozhodnutí a i nadále by kočky zůstaly mou zodpovědností. Našly ale snad bezpečný domov, kde zestárnou a budou milovány a bude o ně dobře postaráno. Doufám, že si své už vytrpěly a teď budou jen šťastné a zdravé,“ uzavírá Mirka.

Mirka veškerou péči hradí sama. Vydělává vlastně na to, aby mohla pomáhat, pokud byste jí chtěli přispět, vznikla pro tyto účely sbírka na webovém portálu ZNESNÁZE21.CZ.