Výběr dne na testování mohl rozhodnout o délce karantény. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Zprávy z posledních dvou dní mohly zmást značnou část české veřejnosti. Zatímco v pondělí se při pohledu na denní přírůstek nově nakažených nemocí COVID-19 hovořilo o ústupu epidemie, v úterý se naopak psalo o nejhorším nárůstu od poloviny prosince. Co se tedy mezi pondělkem a úterkem stalo? Minimálně došlo k změně pravidel izolací a karantén. Kdo si odnesl pozitivní test v pondělí, skončil doma na dva týdny, kdo v úterý, bude moci izolaci opustit už po pěti dnech. To mohlo hrát roli v rozhodování, kdy při podezření na nemoc jít na test.
Úterý bývá tradičně dnem s nejvyšším nárůstem počtu nově pozitivních případů v rámci týdne. Jako důvod se udává distribuce testů. V případě aktuálního týdne však přesto úterní čísla mnohé překvapila při srovnání s těmi pondělními.
Testy v ČR v úterý potvrdily 12 366 případů koronaviru, o pětinu víc než před týdnem. Incidence stoupla na 440. Jde o nejvyšší denní přírůstek od poloviny prosince. Na 100 tisíc obyvatel připadá za posledních sedm dní 440 nakažených, což je o 20 více než o den dříve. Oproti tomu pondělní zprávy zněly úplně jinak. Denní přírůstek nakažených v mezitýdenním srovnání tehdy po sedmi dnech klesl, odborníci ale nepředpokládali, že jde o změnu trendu.
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) už totiž mezi novými případy koronaviru v Česku převládla nakažlivější varianta omikron, jejíž vlna může podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) přinést až 50 tisíc nově nakažených denně.
Různá doba izolace
Vysvětlení tak může být ryze prozaické. Lidé, kteří byli pozitivně testovaní v pondělí a dříve, stráví v izolaci nebo v karanténě klasických čtrnáct dnů. Oproti tomu ti, kteří byli na testu až v úterý 11. ledna, se izolují už jen na pět dnů. Lze proto spekulovat, zda lidé, kteří měli důvodné podezření na nákazu koronavirem, nepočkali s testem až na úterý, což by mohlo vysvětlovat pondělní pokles a úterní nárůst počtu případů.
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nelze izolaci ani karanténu krátit retrospektivně. „Technicky to nelze nastavit a ani to není možné a logické. Od 11. ledna nastavujeme karanténu tak, že bude trvat pět dnů stejně jako izolace. Srovnáváme to proto, aby v tom byl řád, smysl a logika,“ vysvětlil Válek. Podle něj toto nařízení vychází z doporučení odborníků.
Teorii, že si lidé den počkali, však příliš nenahrávají počty provedených testů. V úterý bylo provedeno jen o několik tisíc PCR testů více než v pondělí a v případě antigenních testů byl poměr dokonce opačný. Zůstává však otázkou, zda se uvedený úterní počet testů nebude ještě postupně doplňovat, jako tomu bylo už u pondělních čísel.
Rozjezd omikronu
Ať už je vysvětlení čísel jakékoliv, je již takřka jisté, že vlna nakažlivé varianty omikron je v Česku od nového roku na vzestupu. „Myslím si, že je skoro jisté, že se jedná o začátek omikronové vlny,“ řekl minulý týden pro CNN Prima NEWS imunolog Václav Hořejší. Vychází z rekordních čísel ze západní Evropy, za nimiž stojí právě omikron. „Není žádný důvod se domnívat, že u nás to bude nějaké jiné než ve Velké Británii, v Dánsku, v Holandsku a tak dále. Byl by zázrak, kdyby tomu tak nebylo,“ doplnil Hořejší.
