Výběr dne na testování mohl rozhodnout o délce karantény. (Ilustrační foto) Zdroj: Getty Images
Zprávy z posledních dvou dní mohly zmást značnou část české veřejnosti. Zatímco v pondělí se při pohledu na denní přírůstek nově nakažených nemocí COVID-19 hovořilo o ústupu epidemie, v úterý se naopak psalo o nejhorším nárůstu od poloviny prosince. Co se tedy mezi pondělkem a úterkem stalo? Minimálně došlo k změně pravidel izolací a karantén. Kdo si odnesl pozitivní test v pondělí, skončil doma na dva týdny, kdo v úterý, bude moci izolaci opustit už po pěti dnech. To mohlo hrát roli v rozhodování, kdy při podezření na nemoc jít na test.
Úterý bývá tradičně dnem s nejvyšším nárůstem počtu nově pozitivních případů v rámci týdne. Jako důvod se udává distribuce testů. V případě aktuálního týdne však přesto úterní čísla mnohé překvapila při srovnání s těmi pondělními.
Jaká je účinnost vakcín proti omikronu? Data ze zahraničí ukazují zřejmý trend
Koronavirová varianta omikron způsobuje v západní Evropě rekordní počty nově nakažených. Na základě obrovského množství případů lze již analyzovat, co v ochraně vůči doposud nejnakažlivější variantě koronaviru funguje nejefektivněji. Zatímco dvě dávky ztrácejí proti omikronu po několika měsících výrazně svojí účinnost, třetí boostovací dávka očkování poskytuje podle dat takřka 90procentní ochranu proti hospitalizaci.
Testy v ČR v úterý potvrdily 12 366 případů koronaviru, o pětinu víc než před týdnem. Incidence stoupla na 440. Jde o nejvyšší denní přírůstek od poloviny prosince. Na 100 tisíc obyvatel připadá za posledních sedm dní 440 nakažených, což je o 20 více než o den dříve. Oproti tomu pondělní zprávy zněly úplně jinak. Denní přírůstek nakažených v mezitýdenním srovnání tehdy po sedmi dnech klesl, odborníci ale nepředpokládali, že jde o změnu trendu.
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) už totiž mezi novými případy koronaviru v Česku převládla nakažlivější varianta omikron, jejíž vlna může podle predikcí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) přinést až 50 tisíc nově nakažených denně.
Různá doba izolace
Vysvětlení tak může být ryze prozaické. Lidé, kteří byli pozitivně testovaní v pondělí a dříve, stráví v izolaci nebo v karanténě klasických čtrnáct dnů. Oproti tomu ti, kteří byli na testu až v úterý 11. ledna, se izolují už jen na pět dnů. Lze proto spekulovat, zda lidé, kteří měli důvodné podezření na nákazu koronavirem, nepočkali s testem až na úterý, což by mohlo vysvětlovat pondělní pokles a úterní nárůst počtu případů.
PŘEHLEDNĚ: Od úterý se mění pravidla karantén a izolace. Jak postupovat v případě nákazy
Od úterý se razantně mění pravidla karantén a izolací, ze 14 dnů se výrazně zkrátí pouze na 5. Důvodem ke zkrácení karantén je obava, že by kvůli velkému množství nakažených omikronem a lidí v karanténě mohli chybět pracovníci v klíčových oblastech ekonomiky. Dosud trvala izolace dva týdny, karanténu bylo možné po sedmi dnech ukončit negativním PCR testem, pokud nebyly žádné příznaky. Co se tedy pro české občany od úterý mění?
Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nelze izolaci ani karanténu krátit retrospektivně. „Technicky to nelze nastavit a ani to není možné a logické. Od 11. ledna nastavujeme karanténu tak, že bude trvat pět dnů stejně jako izolace. Srovnáváme to proto, aby v tom byl řád, smysl a logika,“ vysvětlil Válek. Podle něj toto nařízení vychází z doporučení odborníků.
Teorii, že si lidé den počkali, však příliš nenahrávají počty provedených testů. V úterý bylo provedeno jen o několik tisíc PCR testů více než v pondělí a v případě antigenních testů byl poměr dokonce opačný. Zůstává však otázkou, zda se uvedený úterní počet testů nebude ještě postupně doplňovat, jako tomu bylo už u pondělních čísel.
Rozjezd omikronu
Ať už je vysvětlení čísel jakékoliv, je již takřka jisté, že vlna nakažlivé varianty omikron je v Česku od nového roku na vzestupu. „Myslím si, že je skoro jisté, že se jedná o začátek omikronové vlny,“ řekl minulý týden pro CNN Prima NEWS imunolog Václav Hořejší. Vychází z rekordních čísel ze západní Evropy, za nimiž stojí právě omikron. „Není žádný důvod se domnívat, že u nás to bude nějaké jiné než ve Velké Británii, v Dánsku, v Holandsku a tak dále. Byl by zázrak, kdyby tomu tak nebylo,“ doplnil Hořejší.
