Ukrajina bez proudu
Ruská armáda navýšila v Černém moři počet lodí, které mohou sloužit jako nosiče střel s plochou dráhou letu. Podle amerického generála ve výslužbě Jamese „Spidera“ Markse však takový krok nemá logiku. V rozhovoru pro americkou stanici CNN přemýšlel, co může Putinův nevyzpytatelný tah znamenat pro další vývoj války na Ukrajině.
Rusové v posledních dnech zahájili v Černém moři nečekané manévry. Podle ukrajinských zdrojů navýšili na více méně vnitrozemském moři počet lodí, které mohou sloužit jako nosiče střel s plochou dráhou letu. Nyní se tam nově nacházejí už tři.
Co tím Putin zamýšlí?
Pro amerického generála ve výslužbě Jamese „Spidera“ Markse je to tak trochu záhada.
Putin má plán na útěk a tučnou rezervu k tomu. Vybral si dvě země, tvrdí ruské médium
Více než 300 miliard v hotovosti a ve zlatě si měl podle některých informací „odložit“ ruský prezident Vladimir Putin ve Středoafrické republice. Právě tato země by mohla být i jednou z destinací, do níž by šéf Kremlu uprchl v případě, že by se situace kolem války na Ukrajině začala pro Rusko nepříjemně vyvíjet. Finanční rezervu by navíc měli hlídat členové Vagnerovy skupiny.
„Černé moře je něco jako vana. V něm se nikam neschováte, můžete se z něj dostat pouze jedinou cestou,“ vysvětloval v rozhovoru pro CNN. „Proto je podle mého tento ruský tah naprosto nesmyslný. Představuje to pro ně daleko větší riziko, vždyť střely s plochou dráhou letu mohou vypouštět i odjinud. Takhle je Ukrajinci na Černém moři dokáží docela dobře zaměřit.“
Pokud dojde na jeho slova, bude to jen jedno z řady Putinových námořnických fiasek.
Mezi symboly neúspěšné agrese přece patří i dubnové potopení raketového křižníku Moskva. Pro Kreml šlo o první ztrátu vlajkové lodi od potopení Kňaze Suvorova v bitvě u Cušimy během rusko-japonské války.
Rusko dlouho tvrdilo, že se Moskva po explozi a požáru munice potopila v rozbouřeném moři. Ukrajinští představitelé však tuhle verzi od začátku odmítali s tím, že křižník zasáhly protilodní střely Neptun. Zpětně se to zdá velice pravděpodobné.
Křižník Moskva v akci Zdroj: Profimedia.cz
Křižník Moskva v akci Zdroj: Profimedia.cz
Křižník Moskva v akci Zdroj: Profimedia.cz
Ruský raketový křižník Moskva, který byl vlajkovou lodí černomořské flotily, se potopil 14. dubna. Zdroj: Profimedia.cz
Křižník Moskva Zdroj: profimedia.cz
Ruská válečná loď Admiral Makarov proplouvá průlivem Bospor Zdroj: Profimedia.cz
Křižník Moskva v akci Zdroj: Profimedia.cz
Křižník Moskva v akci Zdroj: Profimedia.cz
Křižník Moskva v akci Zdroj: Profimedia.cz
Ruský raketový křižník Moskva, který byl vlajkovou lodí černomořské flotily, se potopil 14. dubna. Zdroj: Profimedia.cz
Křižník Moskva Zdroj: profimedia.cz
Ruská válečná loď Admiral Makarov proplouvá průlivem Bospor Zdroj: Profimedia.cz
Koncem října navíc došlo při útoku ukrajinských dronů na Sevastopol k poškození pyšné ruské Černomořské flotily, spekulovalo se dokonce i o zásahu další vlajkové lodi Admiral Makarov.
„Pokud by se zprávy o jeho potopení potvrdily, jednalo by se o úspěch srovnatelný s dobytím města Cherson,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS bezpečnostní expert Jiří Vojáček.
Právě i chaotické příkazy ruského vedení mohou za to, že se původně plánovaná několikadenní speciální vojenská operace proměnila v Putinovu noční můru. Poslední podivné černomořské rozhodnutí může být jen další krok k definitivnímu pádu.
