Část prezidentských pravomocí by mohl převzít předseda vlády. Zdroj: Profimedia.cz
Nejasnosti o zdravotním stavu prezidenta republiky Miloše Zemana vedou k dohadům, nakolik se předání moci po volbách do Poslanecké sněmovny neobejde bez jeho kroků a k čemu naopak jeho aktivity není zapotřebí. Poslanecká sněmovna se sejde automaticky, nová vláda však samovolně vzniknout nemůže.
Je Miloš Zeman schopen vykonávat funkci prezidenta republiky, či není Miloš Zeman schopen vykonávat funkci prezidenta republiky? To je, oč tu běží. Právě na tom totiž závisí, kdy dojde k předání vládní moci po volbách do Poslanecké sněmovny a kdo nakonec jmenuje nového premiéra i nový kabinet.
Musí Sněmovnu prezident svolat?
Nemusí. Ústava České republiky sice praví, že první schůzi nově zvolené Poslanecké sněmovny svolá prezident, avšak musí se sejít do 30 dnů od voleb do Poslanecké sněmovny. Pokud prezident Sněmovnu ve stanovené lhůtě nesvolá, ta se sejde automaticky. K zahájení fungování dolní parlamentní komory v novém složení tak není třeba žádný prezidentův úkon.
Demise vlády
Jakákoli dosluhující vláda definitivně končí svou činnost až ve chvíli, kdy je jmenována vláda nová. Kabinet pod vedením Andreje Babiše však musí podat demisi po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny. Ústava dokonce říká, že tak musí učinit bez zbytečného odkladu. Podle studie Parlamentního institutu z roku 2006 se za zbytečný odklad nepovažuje například situace, kdy „prezident republiky nemůže demisi okamžitě ústavou předepsaným způsobem (tj. přijetím do rukou) přijmout“. Za takové důvody je „třeba považovat například to, že prezident republiky není na území České republiky“. Zda k podání demise postačí, aby premiér vlády odeslal rezignační dopis na Hrad, není jasné. „Je zvyklostí, že ji premiér předá do rukou prezidenta,“ uvedl pro CNN Prima NEWS politolog Jan Kubáček.
Pověření k sestavení kabinetu
Přestože se o pověření k sestavení vlády prezidentem běžně hovoří, nejedná se o úkon, který by prezidentovi nařizovala ústava. Ta dokonce ani nic takového jako pověření k sestavení vlády nezná. Jde o pouhou zvyklost, která vznikla za úřadování prezidenta Václava Havla a smyslem bylo najít osobu, která by byla schopna zajistit složení funkčního kabinetu ideálně s většinovou podporou v Poslanecké sněmovně. Jednání o sestavení nové vlády tak mohou probíhat zcela nezávisle na vůli prezidenta, což se vzhledem k aktuální situaci ukazuje jako velmi praktické. A ještě jedna věc. Pokud by prezident republiky někoho sestavením vlády pověřil, neznamená to, že se tatáž osoba rovněž stane novým premiérem.
Kdo jmenuje premiéra a ministry?
Vznik nového kabinetu se bez prezidenta republiky neobejde. Tedy obešlo by se, ale ne hned. Prezident republiky podle Ústavy totiž jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh také další členy vlády, tedy ministry. Ústava však nedává žádnou lhůtu, ve které by prezident republiky musel nového premiéra a ministry vlády jmenovat.
Jaké jsou další důležité pravomoci prezidenta?
Prezident republiky má další řadu pravomocí, které s vývojem po volbách do Poslanecké sněmovny nesouvisí. Jmenuje například ústavní soudce nebo členy bankovní rady České národní banky. Právě v případě ČNB přijde prezident na řadu už v první polovině příštího roku. Na konci června totiž křeslo guvernéra ČNB opustí Jiří Rusnok, neboť vyprší jeho funkční období. Spolu s Rusnokem končí mandát také viceguvernérovi Tomáši Nidetzkému a „řadovému“ členovi bankovní rady ČNB Vojtěchu Bendovi. Prezident republiky také jmenuje šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu, předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu nebo odpouští a zmírňuje tresty.
Co když prezident není schopen?
Na neschopnosti prezidenta republiky vykonávat svou funkci by se musely shodnout obě komory českého Parlamentu. V takovém případě by došlo k aktivaci článku 66 ústavy. Poslanecká sněmovna i Senát (každá komora zvlášť) by musely prostou většinou přítomných zákonodárců odsouhlasit, že prezidenta zbavují pravomocí, ačkoli ten by zůstal dále v úřadě. Předseda Senátu Miloš Vystrčil však na páteční tiskové konferenci ubezpečil, že takový postup si dovede představit až jako poslední možné řešení a že nejprve bude usilovat o získání informací o zdravotním stavu Miloše Zemana. „Dnes jsem odeslal na ředitele ÚVN dopis, ve kterém se jeho jako lékaře i samotné nemocnice táži, jak to s panem prezidentem je z hlediska jeho způsobilosti vykonávat úřad. Očekávám, že odpoví dříve než Kancelář prezidenta republiky (KPR),“ poznamenal Vystrčil na tiskové konferenci.
Kdo by přebral prezidentovy pravomoci?
Obecně by se prezidentské pravomoci rozdělily mezi předsedu vlády, předsedu Poslanecké sněmovny a předsedu Senátu. Premiér by získal takzvané kontrasignované kompetence (u kterých je třeba vedle prezidenta také podpis předsedy vlády), šéf Sněmovny by získal ty nekontrasignované. Premiér by se stal například vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenoval by soudce nebo by měl právo udělovat amnestii. Předseda Sněmovny by měl pravomoc jmenovat předsedu vlády i její další členy včetně přijímání jejich demise, mohl by jmenovat ústavní soudce, členy bankovní rady ČNB (včetně jejího guvernéra a viceguvernérů) nebo by vyhlašoval volby do Senátu. Šéf Senátu by naopak vyhlašoval volby do Poslanecké sněmovny.
V čem je prezident nenahraditelný?
Podle portálu Česká justice bez prezidenta nemá kdo rozhodovat o obsazení funkcí předsedy a místopředsedů Nejvyššího soudu či prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu, vracet zákony přijaté Parlamentem či jmenovat generály. Nikdo také nepřebírá pravomoc podepisovat zákony, což ale podle ústavních odborníků nic nemění na jejich platnosti.
