COVID-19 má celosvětově přes milion obětí
Celosvětový počet úmrtí s onemocněním COVID-19 překonal hranici jednoho milionu. Vyplývá to z přehledu vedeného americkou Univerzitou Johnse Hopkinse (JHU). Překonání hranice jednoho milionu mrtvých už v pondělí na základě svých výpočtů oznámila agentura AFP.
Univerzita na svém webu uvedla, že po celém světě bylo oficiálně zaznamenáno 1 000 555 případů úmrtí s COVID-19. Počet případů nákazy dosáhl 33 273 720. Agentura Bloomberg pak připomíná, že podle některých odborníků v oblasti veřejného zdraví mohl na COVID-19 zemřít až dvojnásobek lidí.
Nejvíce lidí s koronavirem zemřelo ve Spojených státech amerických, kde počet obětí překročil 200 tisíc. Následuje Brazílie s více než 140 tisíci úmrtími, Indie, která se blíží sto tisícům obětí, a Mexiko, v němž zdravotním potížím spojeným s koronavirem podlehlo přes 75 tisíc obyvatel.
Epidemiolog Alan Lopez z Melbournské univerzity odhaduje, že do konce roku by mohly vlivem tohoto onemocnění zemřít až tři miliony lidí. Pokud by se pak vzala do úvahy statistika Světové zdravotnické organizace (WHO) o hlavních příčinách úmrtí v roce 2016, nemoc COVID-19 by se zařadila do první pětice, napsala agentura Bloomberg.
Nový typ koronaviru se objevil koncem loňského roku v centrální čínské provincii Chu-pej. Odtud se v dalších měsících rozšířil do celého světa, který nyní čelí nejen zdravotní krizi, ale i ekonomickému propadu.
Nejsmrtelnější pandemie 21. století
WHO v posledních 20 letech označila jen jedno další onemocnění za pandemii – virus H1N1, známý jako prasečí chřipka. Světem se šířila na přelomu let 2009 a 2010 a podle původních údajů si vyžádala 18 500 obětí. Statistiku ale významně upravil odborný časopis The Lancet, podle nějž na prasečí chřipku zemřelo zhruba od 152 do 575 tisíc lidí. Podle webu The Independent podlehlo tomuto viru 360 tisíc lidí.
Ebole, která se především v západní Africe šířila v letech 2014 až 2016, připisují statistici více než 11 tisíc obětí. Další dvě koronavirová onemocnění způsobila smrt stovkám lidí – MERS, který koloval v roce 2012, zabil 450 lidí, a SARS, který se šířil v letech 2002 až 2003, 774.
Ve 20. století způsobily epidemii dvě mutace viru chřipky – asijská v letech 1957 až 1958 a hongkongská na konci 60. let. Obě si vyžádaly půl milionu až milion mrtvých.
Dosud nejsmrtelnější pandemií byla španělská chřipka, která v letech 1918 až 1919 připravila o život asi 50 milionů lidí. Sezónní chřipka si každoročně vyžádá až 500 tisíc zemřelých.
