Superhrubou mzdu můžeme zrušit, ale zároveň musíme najít jiné zdroje, kterými pokryjeme výpadek rozpočtových příjmů, říká předseda ČSSD Jan Hamáček. Zdroj: Profimedia.cz
Sociální demokraté jsou pro zrušení superhrubé mzdy, ale jen za předpokladu nalezení jiných zdrojů, jež by vykompenzovaly výpadek rozpočtových příjmů. Předseda ČSSD uvedl, že jedna z možností je zavedení sektorové daně pro banky, kterou socialisté již v minulosti prosazovali.
K takzvanému zrušení superhrubé mzdy vyzval během uplynulého víkendu sám premiér Andrej Babiš, který ovšem rovnou navrhl, aby se hrubá mzda danila patnácti procenty namísto plánovanou sazbou 19 procent. Přitom právě devatenáctiprocentní sazbu obsahuje koaliční smlouva hnutí ANO a ČSSD, která rovněž se zrušením superhrubé mzdy počítá.
Podle ministerstva financí by ovšem nový Babišův návrh znamenal výpadek rozpočtových příjmů ve výši 90 miliard korun a předseda ČSSD Jan Hamáček tudíž premiérův plán označil za nerealistický. „Od ČSSD nemůže nikdo očekávat, že bude dělat daňovou politiku ODS,“ uvedl Hamáček pro ČTK. Narážel přitom na někdejšího politika ODS Vlastimila Tlustého, který před volbami 2006 přišel s konceptem rovné patnáctiprocentní daně a pověstným daňovým kolečkem. Tehdy ovšem měla být daň počítána právě z hrubé mzdy a nikoli ze superhrubé, jak bylo nakonec prosazeno.
Stát nám z mezd bere stále víc, aniž by hnul brvou. Daňové slevy jsou deset let stejné
Když to dobře půjde, od nového roku se změní výpočet pro daň z výdělků zaměstnanců. Namísto superhrubé mzdy se totiž základnou stane mzda hrubá. Lidé prý díky tomu ušetří pár stokorun měsíčně a erár to nezruinuje. Stát nám totiž každoročně sebere na daních stále vyšší část mzdy. Důvodem je neměnná výše slev na daních. Některé se nezvyšovaly i více než deset let.
Hamáček zároveň naznačil, kde by se daly najít dodatečné zdroje příjmů státního rozpočtu, pokud by v důsledku zrušení superhrubé mzdy skutečně ke snížení daňového zatížení zaměstnaneckých výdělků došlo. „Sektorová daň například pro banky může být takovým řešením,“ dodal předseda ČSSD a ministr vnitra. Sociální demokraté zdanění bank prosazovali již v minulosti, naposledy loni v květnu. Daněna měla být bankovní aktiva a sazba by se pohybovala od 0,05 do 0,3 procenta. Podle odhadů ČSSD by to znamenalo dodatečných 14 miliard korun ročně do statní kasy. Hnutí ANO ovšem tento návrh odmítlo a ČSSD jej neprosadila ani jako poslanecký návrh.
Pomůžeme, slibuje ODS
Pomocnou ruku při rušení superhrubé mzdy nabídli Andreji Babišovi i občanští demokraté, jak uvedla ČTK s odkazem na sdělení zástupkyně mluvčího ODS Adély Brandové. ODS také v tiskové zprávě připomněla, že v Poslanecké sněmovně leží už dva roky novela zákona o dani z příjmů, která se zrušením superhrubé mzdy coby základu daně počítá. Babišův kabinet k němu však v minulosti vydal nesouhlasné stanovisko. „Podepsal jsem smlouvu mezi mnou a Andrejem Babišem, že do konce tohoto roku společně dosáhneme zrušení superhrubé mzdy a smlouvu jsem odeslal premiérovi k podpisu a hlavně k naplnění,“ uvedl předseda ODS Petr Fiala.
Vážený pane předsedo vlády Andrej Babiš, v prosinci loňského roku jsem Vám v pořadu Otázky Václava Moravce navrhl,...
Posted by Petr Fiala on Tuesday, August 4, 2020
Češi odevzdají státu 44 procent platu. Jde o sedmé nejvyšší zdanění ze zemí OECD
Česká republika má sedmé nejvyšší zdanění práce ze všech 36 členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Za problém to považují i čeští politici napříč politickým spektrem. Navrhují různá řešení, jak situaci zlepšit.
„Jedná se o rozumný návrh, protože poměrně vysoké zdanění práce je jedním z největších omylů tuzemského daňového systému. Šlo by o relativně citelné, oproti stávající situaci více než čtvrtinové, snížení příslušné daňové zátěže,“ komentoval Babišův plán Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund. Podle něho by šlo o žádoucí vzpruhu pro českou ekonomiku v náročné době, jíž provází.
Pokud by skutečně došlo k tomu, že by se patnáctiprocentní sazbou danila pouze hrubá mzda, znamenalo by to navýšení čisté mzdy v průměru o necelých 21 tisíc korun ročně, tedy asi 1 730 korun měsíčně. „To by podpořilo spotřebu a pomohlo roztočit kola české ekonomiky,“ dodal Kovanda. Připomněl ale, že pokud vláda nezavede adekvátní úsporná opatření na straně výdajů, bude muset výpadek příjmů kompenzovat jinými daněmi.
