Zdravotní sestra Maria Taavitsainenová z pečovatelského domu ve švédském městě Nyköping očkuje Stiga Larssona vakcínou Pfizer/BionTech proti nemoci COVID-19. Zdroj: Profimedia.cz
Švédští vědci prokázali souvislost mezi sníženým počtem úmrtí mezi obyvateli domovů důchodců či velmi starých lidí a aplikací čtvrté dávky očkování proti nemoci COVID-19. Vyplývá to ze studie, kterou zveřejnili její spoluautoři z univerzity ve městě Umeå v časopise The Lancet Regional Health.
Lidé nad 60 let se v Česku mohou přednostně čtvrtou dávkou nechat očkovat teprve od minulého týdne. Švédsko však „předběhlo dobu“ a začalo s tím u lidí nad 80 let a klientů pečovatelských domů už v lednu. Výsledkem je podle nové studie tamních vědců dočasné snížení úmrtnosti této věkové skupiny až o 71 procent.
Peter Nordström a jeho spoluautoři z univerzity ve městě Umeå, které leží 640 kilometrů severně od hlavního města Stockholmu, zveřejnili své výsledky před několika dny v časopise The Lancet Regional Health
Měli přístup k národním švédským registrům, z nichž se snažili zjistit účinek čtvrté dávky očkování proti COVID-19 u lidí v pokročilém věku. Současná doporučení v západních zemích vycházejí především z imunologických studií.
Vědci vyhodnocovali data ve dvou krocích: Nejprve porovnali údaje 12 262 obyvatel švédských domovů důchodců s průměrným věkem 84 let, kteří byli počtvrté očkováni proti COVID-19, se stejně velkou skupinou osob z domovů důchodců, stejného věku a zdravotního stavu, avšak bez čtvrté dávky.
K výsledkům uvedli: „V období mezi sedmi a 60 dny po čtvrté dávce byla úmrtnost u osob očkovaných počtvrté o 39 procent nižší. Tento rozdíl se však v období od 61 do 126 dnů po čtvrtém částečném očkování snížil na 27 procent.“ Později, tj. asi dva až čtyři měsíce po boosteru, již rozdíl nebyl statisticky významný.
Vliv jediného zásahu
„Vliv jednoho lékařského zásahu, v tomto případě jediného dílčího očkování, na celkovou úmrtnost (všechny příčiny), hovoří o velmi vysokém účinku,“ vydedukovali ze studie reportéři rakouského deníku Österreich, který zveřejnil detaily.
Ve druhém kroku vědci porovnávali všechny Švédy starší 80 let, kteří dostali čtvrtou dávku vakcíny (197 052 osob), se stejně velkou skupinou stejného věku bez očkování. Mezi těmi, kteří byli znovu očkováni, byla dokonce o 71 procent nižší celková úmrtnost v období mezi sedmi a 60 dny po očkování. Po čtyřech měsících klesl ochranný účinek na 54 procent, ale zůstal statisticky významný.
„Ve srovnání s třetí dávkou přineslo čtvrté částečné očkování mRNA vakcínou proti COVID-19 během omikronové vlny snížení úmrtnosti ve skupině obyvatel domovů důchodců a velmi starých lidí zejména v prvních dvou měsíců. Pak se míra ochrany mírně snížila,“ doplnil Peter Nordström.
Podle něj by bylo žádoucí, aby se i v budoucnu lidé staršího věku nechali očkovat proti COVID-19 v relativně krátkých intervalech, protože jejich stárnoucí imunitní systém si zřejmě vytvoří jen malou „paměť“, která se v případě opětovného kontaktu se SARS-CoV-2 okamžitě znovu spustí. U mladších lidí s neporušeným imunitním systémem se naopak taková „paměť“ vyvíjí a chrání dlouhodobě.
