Senzory změnily léčbu cukrovky. Na revoluční technologii dosáhne část diabetiků 2. typu
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Glukózové senzory způsobily revoluci v diabetologii.
Výrazně pomáhají snižovat riziko komplikací spojených s cukrovkou.
Od ledna 2026 na ně dosáhnou další skupiny pacientů s diabetem.
Od ledna se část diabetiků nově dočká úhrady senzorů měřících hladinu cukru v krvi. Po lidech s cukrovkou 1. typu, pro které jde o klíčovou pomůcku, se k přelomové technologii dostanou i diabetici 2. typu a ženy s těhotenskou cukrovkou. Nepřetržitý monitoring glykémie zásadně změnil pohled na diabetes a přispívá ke snížení zdravotních komplikací, které se pojí s cukrovkou.
Glukózový senzor je nenápadné zařízení. Placka umístěná zpravidla na paži nebo jiné části těla diabetika dokáže z podkoží změřit hladinu cukru v krvi. Senzor pak data posílá do mobilní aplikace v mobilu a díky tomu mají pacienti neustálý přehled o své glykémii.
ČTĚTE TAKÉ: Generace „vape“? Mladí Češi propadají nové závislosti. Voňavý jed děti klame
Mohou pozorovat její vzestup či pokles po jídle, při fyzické aktivitě nebo během spánku. Dosud byla tato technologie hrazena z veřejného pojištění diabetikům 1. typu. Ostatní si zařízení museli kupovat, v průměru jeden senzor stojí zhruba 1600 korun a jeho funkčnost je od 7 do 14 dnů. Záleží na typu a výrobci senzoru.
Původně sice hrozilo, že o tuto technologii částečně přijdou, protože připravovaná novela zákona o veřejném zdravotním pojištění měla snížit rozpočet na úhradu. K tomu nakonec nedošlo. Zároveň novela rozšířila úhradu i pro ostatní skupiny diabetiků. Na senzory tak dosáhnou i lidé s cukrovkou 2. typu a ženy s těhotenskou cukrovkou.
Čtěte také
„Glukózové senzory považujeme za přelomovou technologii v oblasti diabetologie,“ říká profesor Martin Prázný z České diabetologické společnosti.
Dříve si lidé s cukrovkou měřili hladinu cukru v krvi pomocí glukometrů. Píchli se do prstu a kapku krve aplikovali na proužek. Výsledek viděli o několik vteřin později na displeji glukometru. Jenže šlo jen o záznam v tu danou chvíli.
Nejmenší a nejlehčí bezhadičková inzulínová pumpa, která je vodotěsná** a diskrétní. Sledujte svou glykémii kdykoli a kdekoli díky propojení s chytrým telefonem a senzorem Nano CGM – svoboda a komfort v péči o diabetes na dosah.
Nejmenší a nejlehčí bezhadičková inzulínová pumpa, která je vodotěsná** a diskrétní. Sledujte svou glykémii kdykoli a kdekoli díky propojení s chytrým telefonem a senzorem Nano CGM – svoboda a komfort v péči o diabetes na dosah. Zdroj: Medista
Podobný postup sice mohli opakovat několikrát denně, ale nikdy neměli dokonalý přehled o svém stavu během celého dne.
Ze senzorů se stala navigace pro diabetiky
To změnil až nástup glukózových senzorů před několika lety. „Kontinuální monitorace glykémie pomáhá pacientům s diabetem lépe porozumět souvislostem léčby, včas reagovat na výkyvy hodnot glykémie a výrazně zlepšit kontrolu onemocnění i kvalitu života,“ říká diabetoložka Kateřina Štechová z Geriatrické interní kliniky FN v Motole.
„I přesto, že by se pacienti měli měřit čtyřikrát za den, frekvenci měření jsme u nich měli velice malou. To nedávalo úplně kompletní obraz o cukrovce. S glukometrem nevidíte, jestli hodnota stoupá, klesá nebo je stabilní. Už první senzory ukazovaly, jaký je trend a trendové šipky, které dokázaly pacientům přiblížit, co bude jejich glykémie dělat,“ popisuje Prázný největší změnu ve zvládání cukrovky.
Čtěte také
Najednou měli diabetici k dispozici další důležitou informaci, co mají dělat: jestli si přidat více inzulinu, dát si ho méně, nebo se dojíst, aby se vyhnuli blížící se hypoglykémii.
„Pacient díky senzorům dostává navigaci ve vodách diabetu. Pro něj je to skvělé. Pro nás, diabetology, je skvělé, že pokud pacient senzory používá po většinu času, nastane zlepšení kompenzace, klesne glykovaný hemoglobin a pacient má nižší riziko komplikací na očním pozadí, ledvinách, nervech, ale i kardiovaskulárních problémů,“ doplňuje Prázný, jaké benefity technologie přináší.
Důvěra v přesnost výsledků
CareSens Air nabízí vysokou přesnost měření s MARD 8,7 %. Upozorní vás na výkyvy a přenáší hodnoty každých 5 minut – spolehlivý partner pro každodenní zvládání diabetu.
CareSens Air nabízí vysokou přesnost měření s MARD 8,7 %. Upozorní vás na výkyvy a přenáší hodnoty každých 5 minut – spolehlivý partner pro každodenní zvládání diabetu. Zdroj: Promedica Praha Group, a.s.
Od Nového roku 2026 se na glukózové senzory mohou těšit i další diabetici. Od ledna se totiž úhrady vedle diabetiků 1. typu dočkají i někteří pacienti s cukrovkou 2. typu nebo ženy s gestačním diabetem (těhotenskou cukrovkou).
Podle zástupců České diabetologické společnosti jde o největší úspěch za poslední roky, který bude mít významný dopad na zlepšení prognózy diabetiků. Data totiž hovoří jasně: díky senzorům se riziko amputace dolní končetiny snižuje o 43 procent, onemocnění ledvin o 34 procent a neuropatie, což je postižení nervů, o 30 procent.
Jak na přelomovou technologii mohou dosáhnout další lidé?
Díky senzorům u diabetiků 2. typu se také o polovinu snižuje hospitalizace pro závažnou hypo- nebo hyperglykémii. Dále roste kvalita života, klesá spotřeba inzulinu a hmotnost pacienta.
Čtěte také
Jaká pravidla tedy musí pacienti s cukrovkou 2. typu splnit, aby jim pojišťovny hradily náklady na nákup senzorů? První podmínkou je intenzifikovaný inzulinový režim. Na tuto technologii tak dosáhnou lidé, kteří si denně aplikují tři a více injekcí inzulinu.
Druhou podmínkou je neuspokojivý stav jejich diabetu. V Česku žije s cukrovkou 2. typu zhruba milion obyvatel, ale na senzory dosáhne jen malá část z nich. Lékaři odhadují, že by to mohly být desítky tisíc pacientů.
Zpravidla se tento typ cukrovky pojí se staršími lidmi. Zvládnou používat nejnovější technologii? Diabetolog Prázný se toho neobává a předpokládá, že v tom pomůžou i členové rodiny, kteří aplikaci zvládnou nastavit.
„Není to pro všechny, ale velká část seniorů dnes vlastní smartphone. Nechceme přesvědčovat, ale chceme je podporovat. Řada pacientů má příbuzné, kteří by chtěli, aby jejich tatínek nebo dědeček měl senzor, protože i oni se cítí jistější v péči o blízkého,“ říká předseda České diabetologické společnosti.
Senzory dodávají klid celé rodině
Data ze senzoru totiž diabetici mohou sdílet i s dalšími lidmi. „Dědeček je doma a vnuk nebo vnučka má pod kontrolou jeho glykémii a ví, že tam není žádná katastrofa. Kdyby byla, zavolá a zeptá se, jak to vypadá, jestli nepotřebuje pomoc nebo záchranku,“ vyjmenovává Prázný další výhodu technologie a dodává, že přístup k aktuálním hodnotám může rodině poskytnout větší klid.
Čtěte také
Další skupinou, která se dočká úhrady senzorů, jsou ženy s těhotenskou cukrovkou. Gestační diabetes se týká zhruba desetiny těhotných. Lepší monitoring glykémie u nich povede ke snížení rizika preeklampsie, jež může způsobit poškození orgánů a ohrozit zdraví a život dítěte. Dále se snižuje riziko porodu císařským řezem nebo předčasného porodu.
Česká diabetologická společnost uvedla, že léčba cukrovky stojí systém veřejného zdravotního pojištění asi 15 až 16 miliard korun ročně. Pokud se započítají i hospitalizace a řešení komplikací spojených s nemocí, mohou se náklady vyšplhat až na 120 miliard ročně. Zhruba 26 miliard stát vyplatí nemocným na invalidních důchodech či dávkách.
„Pokud zainvestujeme teď, budou se nám snižovat budoucí náklady na hospitalizaci a sociální oblast,“ říká Prázný.
Cukrovka se dělí na dva typy. První typ je autoimunitní onemocnění, kdy lidské tělo postupně zničí všechny buňky produkující inzulin, který pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Tito pacienti si pak celoživotně musí aplikovat inzulin pomocí inzulinových per nebo pump.
Čtěte také
Diabetes druhého typu se pojí především s nezdravým životním stylem. Lidské tělo je schopné produkovat inzulin, ale pro udržení správné glykémie ho nemá dostatek nebo na něj má sníženou citlivost.
V Česku s touto nemocí žije přes milion obyvatel, což představuje podíl 7,67 % na celé populaci. V evropském měřítku jde o nelichotivou bilanci nad průměrem zemí EU. Podle dat Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) vzrostly náklady na terapii v letech 2019–2023 o 66 %, zatímco sociální příspěvky související s diabetem stouply o 34 %.
VIDEO: Za rakovinu plic nemůže jen kouření. Nová studie popsala potraviny, které mohou být nebezpečné
Honza působí v médiích od roku 2017. Začínal jako editor sociálních sítí na Aktuálně.cz, později zde moderoval on-line pořad Asociál, který se věnoval digitálním technologiím, gamingu a sociálním sítím. Pro Hospodářské noviny připravoval byznysové podcasty Ranní brífink a Poprvé. Od dubna 2022 působí na CNN Prima News, kde píše o videohrách nebo technologiích a také moderuje a připravuje televizní pořad Enter.
