Symbol jaderné energie v Česku. Přesně tak označil předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou moderátor Jan Kraus. Ačkoliv to paní doktorku moc netěší, přiznává, že ze všech možných přezdívek, které jí lidé dávají, má nejraději „jadernou babu“. V pořadu Show Jana Krause se pak mimo jiné pobavila i o válce na Ukrajině a jejích jaderných elektrárnách.
„Je to velká mocnost,“ přitakává odbornice, že množství jaderných elektráren na Ukrajině – aniž by si to spousta lidí uvědomovala – je opravdu velké. Celkem patnáct bloků. Vpád ruských vojsk je i kvůli tomu nebezpečnější. „Nejenže tam nemají vůbec co dělat, zločinci, ale ještě jsou tam ty jaderné elektrárny!“ ulevuje si a vysvětluje, že v době, kdy se bloky stavěly, tak to bylo velmi propojené a lze jen těžko porovnávat, jestli jsou ukrajinské jaderné elektrárny lepší nebo horší než ty ruské. „Ty bloky, které mají v provozu, jsou velmi kvalitní,“ ujišťuje Jana Krause.
Jak Rusové rabovali Černobyl. Ukradli vybavení za miliardy, ale GPS signál vysílal dál
Téměř 700 počítačů, 350 vozidel, 1 500 dozimetrů a nenahraditelný software. Ukrajinci popsali rabování jaderné elektrárny Černobyl během několika týdnů ruské okupace. Škody jdou v přepočtu do miliard korun. Rusové navíc nechali některé zařízení zapnutá a Ukrajinci podle GPS signálu zjistili, že vybavení elektrárny přesunuli do nedalekého Běloruska.
„A dokonce my se od nich dost učíme. Navíc pro řadu těch bloků se vyráběly komponenty v tehdejším Československu. Naše plzeňská Škodovka tam dodala spoustu věcí,“ říká expertka.
Moderátor nezapomene zmínit ani černobylskou havárii a s ní související legendu o tom, že po ní začalo růst nezvykle hodně hub. Toto tvrzení se ale paní Drábové vůbec nelíbí a uvádí věci na správnou míru. „Zase černobylský houby,“ lamentuje. „To bylo tím, že bylo prima jaro, jako už dlouho nebylo, hnedka na začátku května hodně pršelo a bylo teplo. A to ty houby mají rády. Na radiaci kašlaly,“ vysvětluje.
„Tu v sobě potvory měly, a mají dodneška, už předtím, před Černobylem, protože zejména v 60. letech se dělaly zkoušky jaderných zbraní v atmosféře, a to nám sem to cesium napadalo taky, takže ty houby v sobě radioaktivitu měly už dávno před Černobylem,“ líčí.
Pomohou FFP roušky
A optimisticky vidí v podstatě i to, kdyby došlo na Ukrajině k nějaké další jaderné tragédii. „Chrání nás vzdálenost. Těch tisíc kilometrů je nejlepší ochrana, jakou můžeme mít,“ uklidňuje Drábová a dodává, že dobrým pozůstatkem covidu je i rozšíření roušek. „Masky FFP2 by v řadě případů docela pomohly. My bychom je tedy nepotřebovali, ale na té Ukrajině by pomohly lidi ochránit,“ říká.
Co se současné energetické krize týká, předesílá jaderná fyzička a zároveň místostarostka Pyšel, že letošní a ještě i minimálně následující zima budou nejspíš náročné: „Vypadá to, že se podaří, sice za příšernou cenu, ale lepší tak než nijak, naplnit zásobníky, takže by lidé a taková ta sociální zařízení jako školy mohli topit.“
Návrat k jaderné energii se jeví jako východisko z této situace. „Snahou po minimálním riziku, ne-li nulovém – jak to neexistuje, jsme ty jaderné elektrárny v podstatě dostali z trhu, což možná byl i záměr,“ dodává a potvrzuje, že rozprava o jaderných elektrárnách se v Evropě znovu otevřela, je ale mimořádně kontroverzní, protože je ideologická.
