NYT: Dohoda o příměří v Gaze je na dosah
Vyjednavači se podle listu New York Times (NYT) blíží k dohodě, která by vedla ke zhruba dvouměsíčnímu přerušení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění více než 100 rukojmích, které stále zadržují palestinští teroristé. Dohoda, která by podle deníku výrazně změnila situaci v celé oblasti, by mohla být finalizována v příštích dvou týdnech.
Tým vyjednavačů vedený Američany vytvořil psaný návrh dohody na základě návrhů Izraele a palestinského teroristického hnutí Hamás z posledních deseti dnů. I když na některých důležitých bodech ještě není shoda, vyjednavači podle amerických činitelů, na něž se NYT odvolává, vyjadřují opatrný optimismus, že finální dohoda je na dosah.
ČTĚTE TAKÉ Momenty války: Zásah izraelského policisty jako z akčňáku a žebříková bitka kvůli vlajce
Prezident USA Joe Biden v pátek telefonicky hovořil s lídry Egypta a Kataru, dvojicí zemí, které se na vyjednáváních také podílejí. Šéfa americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Williama Burnse vysílá na jednání v Paříži se zástupci Izraele, Egypta a Kataru. Pokud se na něm podaří dosáhnout dostatečného pokroku, měl by na Blízký východ znovu vyrazit Bidenův blízkovýchodní poradce Brett McGurk, aby pomohl nalézt konečné znění dohody.
Propouštění vězněných Palestinců
Nynější návrh vyjednavačů počítá v první fázi s třicetidenním přerušením bojů, během něhož by Hamás propustil ženy, starší a zraněné rukojmí. Během klidu zbraní by obě strany dojednaly podrobnosti druhé, taktéž zhruba třicetidenní fáze, během níž by palestinské ozbrojené skupiny umožnily návrat zadržovaným izraelským vojákům a mužským rukojmím. Ozbrojenci stále zadržují přes 130 unesených. Část z těch, které z Izraele odvlekli po útoku ze 7. října, propustili při týdenním příměří v listopadu.
Izrael by v obou fázích výměnou propouštěl Palestince ze svých vězení. Kolik by jich za každého propuštěného rukojmího bylo, se ještě musí dojednat, ale vyjednavači to považují za řešitelnou záležitost. Dohoda by také umožnila přísun většího množství humanitární pomoci do Gazy.
I když by dvouměsíční přerušení války nebylo trvalým příměřím, které Hamás za propuštění všech rukojmích zatím požadoval, američtí činitelé se domnívají, že pokud by Izrael válku na dva měsíce pozastavil, pravděpodobně by ji poté nevedl stejně jako doposud. Příměří by poskytlo prostor pro další diplomacii, která by mohla vést i k širšímu řešení konfliktu a uklidnění situace v celém regionu. Jak připomíná NYT, listopadové příměří vedlo i k dočasnému snížení útoků dalších skupin podporovaných Íránem jako jemenských Hútíů či libanonského Hizballáhu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nicméně v sobotu zopakoval své dřívější cíle: „Jsme odhodláni dokončit naši misi a zničit Hamás.“ Doplnil, že země ve svých snahách nepoleví ani pokud by měly trvat dlouho.
Drama v OSN
Několik států oznámilo přerušení financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA). Reagovaly tak na obvinění Izraele z napojení některých jeho pracovníků na říjnový útok Hamásu na Izrael. Žádné nové fondy úřadu nepošlou Spojené státy, Kanada, Austrálie, Itálie, Británie, Finsko, Nizozemsko či Německo, se schválením peněz počká i Švýcarsko. Země chtějí počkat s dalším financováním na další průběh vyšetřování kauzy. Své velké znepokojení vyjádřila i unijní diplomacie a Evropská komise. Zásahy do financování ale EU zatím neoznámila. Norsko prohlásilo, že bude i nadále UNRWA podporovat.
Rozhodnutí států zastavit financování označil šéf UNRWA Philippe Lazzarini za šokující vzhledem k tomu, že se izraelská tvrzení týkají jen malé skupiny zaměstnanců úřadu, a že na ně UNRWA okamžitě reagoval. „Vyzývám země, které pozastavily své financování, aby přehodnotily své rozhodnutí, než bude UNRWA nucen pozastavit svou humanitární pomoc,“ uvedl Lazzarini.
Do situace se následně vložil i generální tajemník OSN António Guterres. Zdůraznil, že UNRWA je životně důležitá pro dva miliony civilistů v Pásmu Gazy. Ve svém prohlášení ujistil, že OSN kvůli „mimořádně závažným obviněním“ přijímá rychlá opatření. Ze 12 obviněných osob jich devět bylo okamžitě identifikováno a dostalo výpověď, jeden je po smrti a totožnost zbývajících dvou se zatím zjišťuje.
„Každý zaměstnanec OSN, který se podílel na teroristických činech, bude pohnán ke zodpovědnosti, a to i prostřednictvím trestního stíhání,“ uvedl Guterres, podle něhož „odporné činy“, z nichž jsou tito lidé podezřelí, musí mít následky. Neměly by podle něj ale být trestány desítky tisíc mužů a žen, které pro UNRWA často ve velmi nebezpečných podmínkách pracují. „Je třeba uspokojit naléhavé potřeby zoufalých obyvatel, kterým slouží,“ zdůraznil.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Na jemenském ostrově zemřel Čech. Země je značně riziková, varovalo ministerstvo už dříve
