Vést pacienty jako nemocné s covidem se nemocnicím vyplácelo
Nemocnice za covid pozitivní pacienty čerpaly kompenzace, to je však minulostí. Od nového roku totiž nejsou součástí vyhlášky, potvrdil mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. Peníze sloužily jako náhrada za běžnou péči, kterou kvůli zatížení musely nemocnice rušit. Podle redaktora webu Echo 24 Jakuba Fujáčka šlo o byznys. S tímto tvrzením ale nesouhlasí šéf Zdravotnického deníku Tomáš Cikrt. Oba se střetli ve vysílání CNN Prima NEWS.
Negativní dopady, a především pokles produkce, pomohla nemocnicím vyřešit kompenzační úhradová vyhláška za léčené pacienty s covidem. Ti totiž pro nemocnice znamenali velkou zátěž. Tyto kompenzace označil web web Echo24 za byznys. Podle Cikrta je tomu ale jinak.
Novinář Jakub Fujáček ve svém textu narážel například na fakt, že za péči o nemocného, který ležel na JIP a byl zároveň pozitivní na koronavirus, dostávala loni nemocnice skoro o 300 tisíc korun týdně navíc. A pokud pacient potřeboval mimotělní oběh, bylo to dokonce o 400 tisíc korun více než za běžného pacienta.
Například z dat Všeobecné zdravotní pojišťovny vyplývá, že nemocnice v loňském roce získaly na úhradách za týden zdravotní péče pozitivně testovaného pacienta, který byl umístěn na jednotku intenzivní péče s plicní ventilací, celkem 437 269 korun.
„Mluvilo se o tom, že kompenzace měly vyrovnat deficit. Opodstatněné být mohly, ale nemocnice dostaly další peníze. Nešlo jen o ty, které jsou v alarmující výši,“ argumentoval ve vysílání CNN Prima NEWS redaktor Fujáček.
Ředitelé nemocnic si peníze navíc „nestrčili do kapsy“
Podle Cikrta je ale potřeba se na celou věc dívat v kontextu. „Kolega (Fujáček, pozn. red.) dokonce použil výraz ‚alarmující‘, to bych se ohradil. Měli jsme tu naprosto bezprecedentní situaci – epidemii covidu. Je třeba hned na úvod říct, že nikdo si ty pacienty nevymýšlel,“ reagoval šéfredaktor Zdravotnického deníku.
Ve Zprávách Plus podotkl, že některá opatření byla možná přehnaná, ale tím, že odborníci netušili, jaké dopady bude covid mít, byly navýšeny nejen platby na JIP, ale i na standardní lůžko. „Myslím, že příplatky navíc byly namístě. Bylo to nejen proto, že lékaři museli mít pomůcky a museli postupovat opatrně. (...) Pokud nebyla kompenzační doložka odhadnuta přesně, je to logické, protože šlo o předpoklad,“ vysvětlil.
Peníze, které teoreticky zbyly, si však ředitelé nemocnic nemohli „strčit do kapsy“. „Šly ve prospěch pacientů a odměn pracovníků. Musíme si uvědomit, že resort je dlouhodobě podfinancován,“ dodal Cikrt.
Kompenzace za covid pacienty od letošního roku skončily, a to i přesto, že koronavirus ještě zřejmě neřekl poslední slovo. „Pro rok 2022 se financování akutní lůžkové péče řídí úhradovou vyhláškou na rok 2022, v rámci které již nejsou stanoveny úhradové příplatky a bonifikace za pacienty s COVID-19 na rozdíl od vyhlášky na rok 2021,“ potvrdil pro CNN Prima NEWS mluvčí resortu zdravotnictví Ondřej Jakob.
Vyhláška na rok 2022 vychází v tomto ohledu z dohody nemocnic a zdravotních pojišťoven. „Případné vícenáklady spojené s ošetřováním covid pozitivních pacientů v roce 2022 již budou nemocnice hradit ze svého obecného růstu úhrad, který je nastaven štědře na devět procent v porovnání s rokem 2021,“ sdělil Jakob.
Zdravotnictví nemá na rozhazování
Opětovné stanovení příplatků za covidové pacienty by mohla pro rok 2022 stanovit až kompenzační vyhláška, pro jejíž vydání ovšem ministerstvo zdravotnictví aktuálně nemá mandát. „To, zda i pro rok 2022 skutečně bude potřeba přijmout kompenzační zákon a vydat kompenzační vyhlášku, nebo zda si zdravotnictví vystačí s úhradovou vyhláškou, bude předmětem dalších analýz a jednání. V tuto chvíli v této věci neexistuje jednoznačné stanovisko. V potaz je třeba vzít i nově schválený státní rozpočet, který zmrazuje platbu za státní pojištěnce v letošním roce a pro rok 2022 tak není významný prostor pro dodatečné výdaje ze zdravotního pojištění,“ dodal Jakob.
