Putin torpéduje mírové úsilí Evropy. Na ukrajinské frontě se mu nedaří, proto vytváří napětí na Kavkaze. To si myslí ředitel ázerbájdžánského analytického centra STEM Orchan Jolčujev, který poskytl CNN Prima NEWS exkluzivní rozhovor.
V polovině července ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí obvinilo Rusko, že neplní závazky vyplývající z dohody o příměří v konfliktu o Náhorní Karabach, ke kterému došlo na podzim 2020. Moskva zprostředkovala dohodu mezi Arménií a Ázerbájdžánem, aby se zastavila válka o neuznanou kavkazskou republiku.
Na reportáž o dohodě týkající se zastavení bojů mezi Arménií a Ázerbájdžánem v roce 2020 se můžete podívat zde:
Podle Baku však Rusko dělá pro mír v regionu málo. A zřejmě za tím stojí ruský neúspěch na ukrajinské frontě a také úspěchy evropské diplomacie na Kavkazu. Vladimir Putin má proto usilovat o zmrazení konfliktu mezi Arménií a Ázerbájdžánem podle scénáře, který Rusko iniciovalo před loňskou agresí na Donbasu, v Jižní Osetii nebo moldavském Podněstří. Pouze tak může vyšachovat ze hry o mír na Kavkazu Západ a zachovat ruskou vojenskou přítomnost v regionu.
Spor o Náhorní Karabach trvá víc než tři dekády. Před vypuknutím konfliktu na sklonku 80. let Arméni v regionu, který byl součástí Ázerbájdžánské SSR, tvořili většinu. Po skončení války v roce 1994 a vzniku proarménské mezinárodně neuznané republiky v Náhorním Karabachu nezůstali prakticky žádní Ázerbájdžánci. Brutálním způsobem byli Armény vyhnáni.
K rozuzlení konfliktu došlo na podzim 2020. Během nové ozbrojené eskalace se Ázerbájdžánu podařilo obnovit kontrolu nad částí Náhorního Karabachu. Poražená Arménie musela novou realitu akceptovat. O míru obě strany začaly otevřeně hovořit až letos.
Rusko neplní dohodu
„Ruská strana nezajistila plnou implementaci dohody v rámci svých závazků,“ uvedl ázerbájdžánský diplomatický resort. Moskva prý „nepodnikla nic proto, aby zabránila dodávkám zbraní od arménské armády separatistickým silám“ ve vzbouřené republice.
Ruská patrola v Karabachu Zdroj: Profimedia.cz
Baku vidí problém v tzv. Lačinském koridoru, tedy spojnicí mezi Náhorním Karabachem, arménskou enklávou v Ázerbájdžánu a Arménií. Koridor mají za úkol hlídat ruské mírové síly v regionu. Ázerbájdžán je však přesvědčen, že pod dohledem ruských vojáků dochází v Náhorním Karabachu k „rotaci arménské armády, dodávkám zbraní a munice a také pronikání do oblasti teroristů“.
Moskva s nervozitou a jistou mírou žárlivosti sleduje mírové iniciativy Západu v Náhorním Karabachu. Mírová dohoda mohla být podepsána na zasedání Evropského politického společenství na začátku letošního června. Summitu se zúčastnil jak prezident Ázerbájdžánu Ilham Alijev, tak arménský premiér Nikol Pašinjan. Kvůli liknavosti arménské strany ale tečka za karabašským konfliktem udělána nebyla.
„Po zastavení bojů v Náhorním Karabachu se vliv Ruska v regionu podstatně snížil. Do procesu normalizace situace se aktivně zapojila Evropská unie a Washington. Avšak Rusko je jediná mocnost, která má své ozbrojené síly rozmístěné ve třech zemích jižního Kavkazu. V Arménii se nachází ruská 102. vojenská základna, v mezinárodně neuznané Abcházii a Jižní Osetii je 4. gardová a 7. vojenská základna. Navíc v Karabachu působí ruské mírové jednotky. Rusko je také hlavní obchodní partner pro země jižního Kavkazu,“ popisuje situaci pro CNN Prima NEWS ředitel ázerbájdžánského analytického centra STEM Orchan Jolčujev.
Politolog upozorňuje, že Kreml usiluje o obnovení své role hlavního mediátora mezi Ázerbájdžánem a Arménií. „Chce, aby obě strany podepsaly mírovou smlouvu, která by odpovídala ruským zájmům. A pokud se to nepodaří, Moskva chce zmrazit konflikt na neurčito. Přítomnost ruských vojsk v Karabachu a vliv na separatistický režim Moskvě poskytuje možnost ovlivňovat celý proces,“ upozorňuje Jolčujev.
„Posledních 30 let Moskva využívala karabašský konflikt k ovlivňování Arménie a Ázerbájdžánu. Moskva se snaží zachovat své pozice. A proto se mírová jednání mezi Baku a Jerevanem dostávají do slepé uličky,“ dodává ázerbájdžánský expert.
Evropská šance na mír
Evropská unie se aktivně zapojila do zprostředkování míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem teprve v loňském roce. Přispěl k tomu krach předchozího vyjednávacího formátu v rámci OBSE, hrozba nové eskalace a oslabení Ruska kvůli válce na Ukrajině.
Arménský voják v Náhorním Karabachu Zdroj: Getty Images
Poslední kolo jednání se za účasti předsedy Evropské rady Charlese Michela a lídrů znepřátelených zemí Alijeva a Pašinjana uskutečnilo před dvěma týdny v Bruselu. Arménie a Ázerbájdžán deklarovaly vzájemné uznání hranic. Situace je však stále napjatá a k míru chybí pořád několik kroků. A to Rusku vyhovuje.
„Geopolitický kontext jednání je stále více konfrontační, což nevyhnutelně ovlivňuje vztahy stran jednání k celkovému procesu. Rusko je velmi nespokojeno, že se Arménie a Ázerbájdžán mohou dohodnout na některých otázkách za pomoci Washingtonu nebo Bruselu,“ říká ázerbájdžánský expert.
„Před každým setkáním v Bruselu či Washingtonu arménští separatisté napojení na Moskvu eskalují v zóně působení ruských mírových jednotek v Karabachu situaci. Cílem těchto snah je torpédovat mírové jednání,“ podotýká ázerbájdžánský politolog.
Podle jeho slov se navzdory iniciativě šéfa Evropské rady Michela snaží vyvolat dojem humanitární katastrofy v Náhorním Karabachu. Separatisté mají blokovat Unií podporovanou alternativní cestu humanitárních dodávek, která vede mimo dosah ruských vojáků přes karabašský Agdam. Ten od roku 2020 kontroluje Ázerbájdžán.
Jolčujev podotýká, že se Moskva domnívá, že se Západ snaží dosáhnout podpisu mírové smlouvy mezi Baku a Jerevanem proto, aby se minimalizoval ruský vliv v regionu, aby se odtud stáhly mírové jednotky a aby byla ve výsledku zrušena ruská vojenská základna v Arménii.
„Pokud se Arménie a Ázerbájdžán domluví o statusu Náhorního Karabachu, ruské mírové jednotky už nebudou potřeba. Záměrem Ruska je ale stálá přítomnost v Karabachu,“ domnívá se ázerbájdžánský politolog.
