Mír na dosah ruky. Třicetiletý krvavý konflikt o Náhorní Karabach může brzy oficiálně skončit. Arménie a Ázerbájdžán uznaly své hranice a jsou připraveny uzavřít mírovou dohodu. Profitovala by z ní i Evropská unie, a to především z hlediska dodávek plynu.
Ve středu moldavský Kišiněv přivítá padesátku nejvyšších evropských představitelů. V zemi tísnící se mezi válčící Ukrajinou a Evropskou unií se uskuteční druhý summit Evropského politického společenství. Pro malé Moldavsko je to šance zdůraznit své proevropské směřování. Pro dvě země, které se setkání rovněž zúčastní, to bude možnost udělat tečku za tři dekády trvajícím konfliktem.
Arménský premiér Nikol Pašinjan dal CNN Prima NEWS exkluzivní rozhovor:
Mezi hosty budou i válkou znesváření lídři dvou států – Arménie a Ázerbájdžánu. Arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilhan Alijev se minulý týden v Moskvě dohodli na vzájemném uznání hranic. To bylo v dějinách obou států průlomové rozhodnutí.
ČTĚTE TAKÉ: Uznáme Karabach za součást Ázerbájdžánu, slibuje Arménie. Trvá ale na klíčové podmínce
Nyní se s napětím očekává, jestli se sblížení dočká logické kulminace – podepsání mírové dohody.
Válka zamíchala kartami v Rusku. Prigožin nahradil opozici a po Bachmutu chystá nový projekt
Ruskem rozpoutaná válka proti Ukrajině solidně zamíchala politickými kartami v zemi Vladimira Putina. Subtilní prodemokratická opozice mávající bílými balónky a poslouchající „západní vysílačky“ se z Ruska vytratila jako organizovaná skupina a její vůdci byli nuceni emigrovat nebo sedí za mřížemi. Na uvolněné místo vtrhl plešatý muž s neurvalým chováním a desítkami tisíc ozbrojenců pod palcem. Sotva však Jevgenije Prigožina čeká osud Alexeje Navalného. Kreml kritika svého systému potřebuje.
Předmětem sporu je Náhorní Karabach. Před vypuknutím konfliktu na sklonku 80. let Arméni v regionu, který byl součástí Ázerbájdžánské SSR, tvořili většinu. Po skončení války v roce 1994 a vzniku proarménské mezinárodně neuznané republiky v Náhorním Karabachu nezůstali prakticky žádní Ázerbájdžánci. Brutálním způsobem byli Armény vyhnáni.
K rozuzlení konfliktu došlo na podzim 2020. Během nové ozbrojené eskalace se Ázerbájdžánu podařilo obnovit kontrolu nad částí Náhorního Karabachu. Poražená Arménie musela novou realitu akceptovat. O míru obě strany začaly otevřeně hovořit až letos.
„Situace v Náhorním Karabachu je i nadále napjatá, protože vedení tohoto separatistického celku nechce usednout za jednací stůl. Čekáme na kroky, které povedou k reintegraci našeho území zpět v Ázerbájdžán. Vedení Náhorního Karabachu se jednání brání, a to se odráží i na mírovém procesu mezi Arménií a Ázerbájdžánem,“ říká pro CNN Prima NEWS Agil Rustamzade, renomovaný ázerbájdžánský vojenský expert.
Významné geopolitické vítězství EU
Jak podotýká, pokud mír nebude v dohledné době uzavřen, může dojít k novým ozbrojeným střetům v regionu.
Rusko chce ovlivnit volby na Slovensku, tvrdí exministr obrany. Kreml baží po vítězství Fica
Rusko se snaží ovlivnit předčasné volby v sousedním Slovensku ve prospěch strany Směr-SD expremiéra Roberta Fica. V televizi Markíza to prohlásil slovenský exministr obrany Jaroslav Naď. Své tvrzení opírá o informaci od tajných služeb, kterou dostal nejen on, ale i další ústavní činitelé. Fico na obvinění reagoval s úsměvem a dokonce vtipkoval.
V Kišiněvě je naplánováno pětistranné jednání arménského premiéra Pašinjana, ázerbájdžánského prezidenta Alijeva, předsedy Evropské rady Charlese Michela, německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.
Spekuluje se, že právě na ní, 1. června, by mohl být mír mezi Arménií a Ázerbájdžánem podepsán. Přestože se Pašinjan zatím brání potvrdit, že na pozadí modré vlajky s hvězdami může být mírová smlouva stvrzena, pokud by k tomu došlo, Evropská unie by mohla oslavovat významné geopolitické vítězství.
Evropská unie má na míru mezi Arménií a Ázerbájdžánem mimořádný zájem. Upevnila by svou pozici v regionu, který Moskva považuje za své hájemství. Je zde ale i ekonomický rozměr. Ázerbájdžán má potenciál stát se klíčovým energetickým partnerem EU, který může pomoci s vyvážením ztráty ruských fosilních paliv.
Strategické partnerství
„Podepsání mírové smlouvy umožní Arménii připojit se k přepravním projektům na jižním Kavkaze. Poslední desetiletí Arménie do těchto projektů zapojena nebyla. Spojnicí mezi Kaspickým a Černým mořem byly doposud jen Ázerbájdžán a Gruzie,“ vysvětluje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Farhad Mammadov, ředitel Centra pro výzkum jižního Kavkazu.
Miny na zvířatech či ukryté do těl padlých. Zákeřné výbušné pasti ohrožují miliony Ukrajinců
Z Ukrajiny se stalo nejzaminovanější území světa, vyplývá ze zprávy nevládní organizace Globsec, která byla vydána koncem dubna. Proti Rusy nastraženým pastím se obráncům jen těžko bojuje. Okupanti jsou totiž velmi vynalézaví, výbušná zařízení instalují na zvířata, do těl padlých či na veřejně přístupná místa. S prosbou o pomoc se tak Ukrajinci obrací na zahraniční partnery, zejména Ázerbájdžán, který má s minovým terorismem a následným odminováním bohaté zkušenosti.
Jak zároveň expert podotýká, po uzavření míru existuje potenciál k uzavření dohody o strategickém partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem.
„Poté, co bude oficiálně stvrzen konec války a obnovena územní celistvost Ázerbájdžánu, vztahy mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánem se mohou dostat na novou úroveň. To znamená, že v dohledné době může být podepsána dohoda o strategickém partnerství mezi Ázerbájdžánem a EU,“ dodává politolog.
Evropská unie se po ruském vpádu na Ukrajinu snaží vyrovnat s výrazným omezením dodávek plynu z Ruska. Ázerbájdžán je považován za vysoce perspektivního energetického partnera. Loni EU s touto kavkazskou zemí podepsala memorandum o navýšení dodávek plynu.
Více plynu do Česka
„Na základě tohoto memoranda budeme do roku 2027 vyvážet do Evropy ročně 20 miliard kubických metrů plynu. To je náš cíl,“ nechal se slyšet ázerbájdžánský prezident Alijev během březnové návštěvy Berlína. Přičemž dodal, že Česká republika je jednou z evropských zemí, které mají zájem o dodávky zemního plynu z Ázerbájdžánu.
Nedoplatek téměř 40 tisíc. Irenu po smrti manžela drtí drahé energie, musela sáhnout do úspor
Irena z Lučan nad Nisou se dostala do tíživé situace. Po smrti manžela ji energetická společnost zařadila mezi nové zákazníky a původní smlouvu zrušila. Seniorka se pokoušela situaci vyřešit, zatím však marně. Aby mohla zaplatit vysoké zálohy, musela sáhnout do svých úspor.
Ázerbájdžán vedle Turecka a Gruzie nyní dodává zemní plyn prostřednictvím plynovodu TAP do Řecka, Bulharska, Itálie a od letošního roku nově do Rumunska. V plánu má i dodávky plynu do Maďarska a Albánie.
Kancléř Scholz tehdy na tiskové konferenci s Alijevem energetickou spolupráci Ázerbájdžánu s Evropskou unií ocenil jako působivou. „Ázerbájdžánské energetické suroviny nemohou plně nahradit ruské, to je zcela jasné. Objemy dodávané Ázerbájdžánem na evropský trh jsou nižší a nevyrovnají se někdejším ruským dodávkám. Nicméně ázerbájdžánské dodávky umožní EU diverzifikovat zdroje surovin. Plyn je exportován nejnovější infrastrukturou. Plynovod TAP vede přes území Ázerbájdžánu, Gruzie, Turecka, Řecka, Albánie a Itálie a je na něj napojen interkonektor do Bulharska, Rumunska a dál do Maďarska,“ vysvětluje Farhad Mammadov.
To podle jeho slov vytváří vyhlídky na postupné zvyšování dodávek ázerbájdžánského plynu do Evropské unie, a tím i snížení ruského energetického tlaku na evropské země.
