Zákaz jednorázových plastů
Senát schválil evropskou směrnici, která zakazuje výrobu i prodej plastových příborů, talířů, brček i dalších jednorázových plastových výrobků. Norma, pro niž hlasovalo 49 ze 69 přítomných senátorů, nyní poputuje k posouzení prezidentovi Miloši Zemanovi.
Zákaz postihne hlavně jednorázové plastové výrobky, mezi něž patří kromě příborů, talířů nebo brček také nápojová míchátka, vatové tyčinky, tyčky k uchycení balonků, nápojové kelímky či krabičky na jídlo z expandovaného polystyrenu.
Podle ministerstva životního prostředí by se tak měla ročně snížit spotřeba daných plastových výrobků o zhruba 1,77 miliardy kusů. K vybraným jednorázovým výrobkům, které budou zakázány, už existuje řada opakovaně použitelných alternativ. Zákon také zavádí požadavky na část produktů z plastu.
Druhý pohled na věc však přidávají zástupci restaurací, dle kterých norma způsobí další zvyšování cen. „Tímto odklepávají zdražení, protože všechno, co není z plastu, je dvou až třínásobně dražší. Takže ano, přírodu to bude šetřit, ale nebude to šetřit peněženku našich hostů,“ vysvětlil Luboš Kastner z Asociace malých a středních podniků.
Členské země Evropské unie formálně potvrdily novou směrnici zakazující plastové výrobky na jedno použití již v květnu 2019. Směrnice pak vstoupila v platnost loni v červenci. Od té doby začala běžet roční lhůta, ve které prodejci mohou vyprodat zásoby těchto produktů a během níž členské země také měly směrnici zavést do své legislativy.
Do termínu to podle průzkumu Rethink Plastic stihlo 21 států. Některé země, jako je například Island, Švédsko, Francie, Estonsko nebo Řecko, nejenže převzaly do svého práva evropskou legislativu, ale připojily k ní i další opatření nad rámec dané směrnice.
Členským zemím, které směrnici neimplementují do svého právního řádu, v krajním případě hrozí pokuta. EU ale oznámila, že tak bude postupovat jen výjimečně. Změny se měly do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá Sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat.
Evropská unie nařízení znovu projedná v roce 2027, kdy plánuje zhodnotit jeho dopad a vydá případné úpravy. Evropané za sebou každoročně nechají podle serveru Euractiv zhruba 26 milionů tun plastu, k recyklaci se však shromáždí méně než 30 procent tohoto odpadu.
Jedním z největších problémů souvisejících s plastovými odpady je narůstající znečištění moří a oceánů. Z EU unikne do moří ročně zhruba 150 až 500 tisíc tun plastového odpadu. Zákazy některých plastových výrobků platí i v jiných částech světa. Řada zemí omezuje hlavně igelitové tašky, ale i další výrobky. Mezi ně patří Austrálie, Indie i Nigérie.
