Trumpův projev v Kongresu
Demokracie je v současné době ve větším ohrožení než kdykoli v moderní historii USA. Americká „vláda lidu“ se za vlády Donalda Trumpa pravděpodobně rozpadne. Myslí si to profesoři politologie Steven Levitsky a Lucan Way. Ve své eseji pro časopis Foreign Affairs nastínili, jak by mohla „Trumpova autokracie“ vypadat.
První zvolení Donalda Trumpa do prezidentského úřadu vyvolalo mezi částí americké společnosti obavy z omezení demokracie ve Spojených státech. K výraznějším škodám tehdy nedošlo, politologové se ovšem shodují, že stejný strach je nyní mnohem relevantnější. „Demokracie je dnes ve větším ohrožení než kdykoli v moderní historii USA,“ popsal v eseji pro Foreign Affairs profesor z Harvardovy univerzity Levitsky a profesor univerzity v Torontu Way.
ČTĚTE TAKÉ: Trump chce deportovat čtvrt milionu Ukrajinců z USA. Plánuje jim odebrat status uprchlíků
Situace je totiž zcela jiná, než byla před osmi lety. „Demokracie přežila první Trumpovo funkční období, protože neměl žádné zkušenosti, plán ani tým. Když v roce 2017 nastoupil do úřadu, neovládal Republikánskou stranu a většina republikánských politiků byla stále oddána demokratickým pravidlům hry. Trump vládl s republikány z establishmentu a technokraty a ti ho do značné míry omezovali. Nic z toho už neplatí,“ popsali experti.
Trump podle nich od té doby Republikánskou stranu zcela ovládl a téměř kompletně ji očistil od „protitrumpovských sil“. Jeho nejvýraznějším republikánským oponentem je nyní bývalý vůdce republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell. Ten například hlasoval proti potvrzení tří Trumpových nominantů na ministry, skutečnou opozici ale nepředstavuje. Jak připomněla agentura AP, McConnell Trumpa před volbami podpořil a hlasoval i pro ostatní členy jeho administrativy.
Profesoři také z toho důvodu věští konec státnímu zřízení USA tak, jak ho nyní známe. „Americká demokracie se během druhé Trumpovy vlády pravděpodobně rozpadne v tom smyslu, že přestane splňovat standardní kritéria liberální demokracie: plné volební právo, svobodné a spravedlivé volby a širokou ochranu občanských svobod,“ píší Levitsky a Way.
Diktaturu nečekejte
Trumpova vláda podle expertů nepovede k zavedení klasické diktatury, která vraždí či uvězňuje politické oponenty a finguje volby. Spojené státy prý nastoupily na cestu ke „kompetitivnímu autoritářství“, tedy režimu, který lze podle autorů nyní pozorovat v Maďarsku pod vládou Viktora Orbána či Turecku Recepa Erdogana.
Politologové uklidňují, že Trump nebude mít sílu ke změně ústavy či přepsání ústavního pořádku. I v kompetitivním autoritářství se pravidelně konají volby, které může úřadující politik či strana prohrát. Souboj je však neférový, protože ten, kdo je u moci, nerespektuje demokratická pravidla hry.
„V kompetitivním autoritářství zůstává formální architektura demokracie, včetně voleb s více stranami, nedotčena. Opoziční síly jsou legální a skutečně soupeří o moc. A jednou za čas úřadující politici prohrají, jako tomu bylo v Malajsii v roce 2018 či v Polsku v roce 2023. Tento systém však není demokratický, protože úřadující politici hru falšují tím, že nasazují vládní mašinérii k útokům na své oponenty. Konkurence je skutečná, ale neférová,“ uvedli politologové.
Omezení občanských svobod i zpolitizování byrokracie
Profesoři dále připomněli výroky Trumpa a jeho nejbližších spolupracovníků, které se týkaly omezení americké demokracie. Prezident by mohl porušit občanské svobody tím, že by nařídil armádě střílet do demonstrantů. Podle bývalého amerického ministra obrany Marka Espera se na tuto možnost Trump dotazoval během svého prvního mandátu. „Dospěli jsme do bodu, kdy se Trump vážně podíval na náčelníka generálního štábu Marka Milleyho a řekl: ‚Nemůžete do nich prostě střílet? Prostě je střelit do nohy nebo tak něco?‘,“ vzpomněl Esper pro web NPR.
Republikánská strana má většinu v obou komorách Kongresu
Dalším krokem by mohlo být zpolitizování státní správy. Úředníci jsou vybíráni na základě schopností a před propuštěním z politických důvodů je chrání řada zákonů. Trump však podle autorů oživil svou snahu z prvního funkčního období podepsat exekutivní příkaz, který prezidentovi umožňuje vyjmout desítky tisíc státních zaměstnanců ze zákonné ochrany. Pokud se tak stane, bude moci snadno nahradit úředníky politickými spojenci.
Jedním z nejviditelnějších prostředků politizace státu je trestní stíhání na zakázku. Trump prohlásil opakovaně, že bude své soupeře stíhat. Zmínil například bývalou republikánskou kongresmanku Liz Cheneyovou, která působila ve výboru, jenž vyšetřoval útok na americký Kapitol z 6. ledna 2021. Také Trumpův ředitel FBI Kash Patel opakovaně vyzval ke stíhání prezidentových rivalů a ve své knize zveřejnil „seznam nepřátel“, kteří by se měli stíhat.
Republikánská strana má většinu v obou komorách Kongresu
Zvolení autokraté také běžně používají žaloby pro pomluvu k umlčení svých kritiků v médiích. Trump v minulosti podal žalobu například proti ABC News či CBS News. S ABC News se dohodl na urovnání žaloby. Stanice souhlasila s tím, že zaplatí Trumpovi 15 milionů dolarů (asi 350 milionů korun) za to, že její moderátor George Stephanopoulos nazval prezidenta ve vysílání „vinným ze znásilnění“, informuje BBC.
Trumpova příliš nízká podpora
Experti však esej končí povzbudivým závěrem. Optimismus jim dodává například odolnost amerických institucí. „Americké instituce jsou silnější než ty v Maďarsku, Turecku a dalších zemích s kompetitivně autoritářskými režimy. Nezávislé soudnictví, federalismus, dvoukomorový systém a volby v polovině volebního období – to vše například v Maďarsku chybí a pravděpodobně omezí rozsah Trumpova autoritářství,“ uvádějí autoři.
Připomínají také, že Trump je politicky slabší než mnoho silných autokratů. „Autoritářští vůdci páchají největší škody, když se těší široké podpoře veřejnosti: Bukele, Chávez, Fujimori a ruský Vladimir Putin se při svém autoritářském uchopení moci pyšnili ratingem nad 80 procent,“ připomněli politologové.
Ze dvou únorových výzkumů veřejného mínění vyplývá, že Trumpovy kroky hodnotí pozitivně méně než polovina dotázaných Američanů. Výzkum pro CNN od společnosti SSRS ukazuje, že Trumpovy první kroky hodnotí kladně 47 procent Američanů. Až 52 procent na ně nahlíží negativně. Ještě horší výsledky republikánské hlavě státu připsal průzkum pro The Washington Post od společnosti Ipsos, podle něhož Trumpovy kroky v prvním měsíci vlády hodnotí kladně 43 procent Američanů. Více než polovina lidí se domnívá, že Trump v prvních týdnech ve funkci překročil své pravomoci. Vyplývá to z obou výzkumů.
„Amerika je na pokraji konkurenčního autoritářství. Trumpova administrativa již začala vyzbrojovat státní instituce a nasazovat je proti oponentům,“ upozorňují však Levitsky a Way. Pokud ale opozice a demokratická společnost nerezignují na své role, domnívají se, že důsledky Trumpovy vlády nemusí být zcela destruktivní.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Útoky na odpůrce, bučení a cla i dopis Zelenského. Trump pronesl rekordní projev v Kongresu
