Minimálně desítky milionů korun utratil stát za projekt stavby propojení mezi Dunajem, Odrou a Labem (kanál DOL). A to i přesto, že se vůbec nekoplo do země. Ještě větším problém však byla blokace územních rezerv, která mohla zejména rozpočty dotčených obcí připravit až o nižší jednotky miliard, jak upozorňují ekonomové. Vláda i proto ve středu megalomanský plán, který byl snem prezidenta Miloše Zemana, definitivně stopla.
Kabinet na pravidelném jednání ve středu schválil zrušení blokací územních rezerv. To fakticky znamená konec projektu obřího vodního koridoru pro nejbližší budoucnost. Projekt, který tlačil prezident Zeman, ale nebyl zadarmo. I když je pravda, že z celkově odhadovaných nákladů – 600 miliard korun – se utratil lidově řečeno „pouze“ pakatel. I tak šlo o desítky milionů.
„Státní správa si musí uvědomovat, že i nečinnost a setrvávání v chybných rozhodnutích generuje náklady. Ministerstvo dopravy, resp. vláda, rozhodlo nyní zcela správně,“ komentoval aktuální vývoj pro CNN Prima NEWS ekonom Martin Kvizda z Masarykovy univerzity.
Shodnou se na tom také další ekonomové. „Náklady na projekt jsou v zásadě dvojího rázu, přestože se v jeho rámci ‚ani nekoplo‘. Vznikla ovšem studie proveditelnosti za 22 milionů korun, jež byla dokončena v roce 2018. V předchozích dvaceti letech, počínaje rokem 1998, bylo zpracováno dalších více než 50 studií na podobné téma. Jejich cena není vyčíslena, ale lze předpokládat, že v souhrnu nepřesahuje 50 milionů korun,“ upozornil ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
ČTĚTE TAKÉ: Obává se policie, že by Zeman rozdal milosti? S vyšetřováním Hradu údajně čeká, než odejde
Přesnější čísla zaslala redakci CNN Prima NEWS za Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) tisková mluvčí Hana Kadečková. „V období let 1998–2018 ministerstvo dopravy (MD) vypracovalo, resp. zajistilo vypracování celkem 55 analýz, studií a dalších dokumentů týkajících se záměru DOL. Náklady na tyto materiály MD vyčíslilo jen u šesti z nich, a to v celkové částce 34,2 milionu korun. Z toho 27 milionů korun připadá na dokument Studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe z prosince 2018,“ přiblížila.
Blokace územního rozvoje
Větším problémem však podle ekonomů byly samotné blokace pozemků, které bránily rozvoji obcí od dob vlády premiéra Jana Fischera. „Ke zřízení této ochrany došlo v roce 2010 a blokace příslušných oblastí znemožňovala obcím daných katastrů rozvoj. Znemožnění takovéhoto rozvoje v uplynulých zhruba třinácti letech představuje náklad řádově významnější než náklad související se studiemi proveditelnosti. Je však obtížné jej vyčíslit,“ vysvětlil Kovanda.
Mohlo se však jednat až o miliardy. „Tvoří jej takzvané náklady ušlé příležitosti, neboť obce nemohly na zablokovaném území realizovat projekty, jež by byly mnohem přínosnější, ať už finančně či z hlediska zlepšení kvality života, než když daná území třináct let ‚ležela ladem‘. Předpokládejme, že se může jednat o náklady celkově v řádu stovek milionů až nižších jednotek miliard korun,“ přiblížil ekonom.
Podobně to vidí také Kvizda. „Osobně to odhaduji na vyšší stovky milionů až miliardy korun. Záleží také, jak dlouhou dobu a tedy s tím související ušlé příjmy/zisky bychom započítali, pak to může být podstatně vyšší částka,“ vysvětlil pro CNN Prima NEWS.
Kdyby stát tedy více než dekádu neřešil výstavbu koridoru, mohl například za stejné peníze postavit deset kilometrů dálnic. „Vzhledem k tomu, že kilometr dálnice stojí zhruba 170 milionů korun, lze ještě poměrně konzervativně předpokládat, že se za cenu ‚rozjímání nad koridorem DOL‘ mohlo postavit třeba 10 kilometrů dálnic,“ vypočítal Kovanda.
Fiala: Nebyla to schválnost vůči Zemanovi
Projekt DOL dlouhodobě prosazoval dosluhující prezident Zeman. Proto bylo mnohými komentátory středeční rozhodnutí vlády považováno za schválnost právě vůči odcházející hlavě státu. To však ve vysílání CNN Prima NEWS popřel premiér Petr Fiala (ODS)
„Nebylo to žádné načasování ani úmysl. To že kanál nepovažujeme za dobrý projekt, jsme říkali už před volbami. Projekt považujeme za nerealizovatelný. Spíše probíhaly některé administrativní procesy, jak to území odblokovat. Ty doběhly až do rozhodnutí vlády. Nebyla to žádná schválnost panu prezidentovi,“ tvrdil Fiala v pořadu Co na to premiér.
