Plavební společnosti i loděnice bojují za stavbu jezu v Děčíně
Současná vláda ještě z opozičních lavic brojila proti chystané výstavbě kanálu Dunaj–Odra–Labe (DOL) a s nástupem do úřadů proto megalomanský projekt za více než půl bilionu korun odvolala. Přesto ministr dopravy Martin Kupka (ODS) překvapil tím, že v přípravě některých vodních projektů, které s koridorem souvisí, nadále pokračuje. Týká se to například plánu na splavnění Odry u polských hranic a výstavby plavebního stupně Děčín, který vyvolával pochybnosti především z ekologických důvodů.
Přestože současná vláda ještě v opozici tvrdě kritizovala projekt splavnění Odry u polských hranic, který měl být vstupní branou pro DOL, nakonec kabinet jeho přípravu zachoval. „Zastavení prací na projektu kanálu Dunaj-Odra-Labe deklarovala ve svém prohlášení vláda. Jedinou výjimkou je splavnění Odry z Ostravy k polským hranicím. Součástí příprav bude i to, že Ředitelství vodních cest ČR zadá zpracování územně – analytické studie,“ sdělil pro CNN Prima NEWS Martin Brychta za ministerstvo dopravy.
Kritikům splavnění Odry vadily především ekologické dopady stavby, jelikož by vedla v blízkosti meandrů nedaleko Bohumína. Ministerstvo se tím zabývá. „Toto zadání obsahuje, mimo jiné, problematiku průchodu prostorem meandrů Odry, a to s minimálními vlivy na životní prostředí, jejich vyhodnocení a řešení opatření pro zmírnění či eliminaci vlivu případné výstavby. Vodohospodářská bilance a posouzení vlivu na podzemní a povrchové vody, vliv na životní prostředí je rovněž nedílnou součástí zadání,“ doplnil Brychta.
Konec předvolebních hesel
Že se resort vrací k projektům, které souvisí s DOL, oceňuje také bývalý šéf resortu Karel Havlíček (ANO). „Dívám se na to s nadhledem a úsměvem. V každém případě je to známka, že ministr Kupka se umí na rozdíl od řady jiných ministrů oprostit od předvolebních hesel a polopravd a je připraven pokračovat v tom, co dává smysl,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
„Splavnění Odry je správný postup, s DOL nemá mnoho společného. Je to dlouhodobě připravovaný projekt s polskou stranou, otázka je, jestli až do Ostravy, nebo do Bohumína, je to o diskusi s místními a věcných argumentech. Mimo jiné v době energetické krize další projekt, který může posílit nezávislost na Rusku,“ doplnil.
Předseda představenstva společnosti Vodní cesty Jan Skalický, který patří k největším propagátorům kanálu DOL, hovoří v souvislosti s ukončením projektu koridoru jako celku o populismu vlády.
„Vláda v rozporu s evropskou realitou a se současnou situací, co se týče Green Dealu a války na Ukrajině, populistickým gestem prohlásila, že ruší vodní koridor DOL. To je ale tak všechno, co s tím udělá, protože dál platí usnesení předchozí vlády, které říká, že se má plnou parou realizovat první úsek tedy Kozle–Ostrava, tím pádem platí, že Ředitelství vodních cest má dál za úkol tento úsek připravovat. Stejně jako např. Polsko, Německo i Francie, kde v souvislosti s potřebou přepravy LNG urychlují výstavbu vodních cest, tak i my musíme reagovat na aktuální výzvy současnosti. Naše vláda zaspala,“ sdělil pro CNN Prima NEWS.
Splavnění části Odry mu tak nepřijde jako dostatečné. „Každý vodní koridor se staví po etapách. Naším cílem je, aby se první ostravská etapa dostavěla až do Mošnova a ne, aby se dojelo pouze kilometr za hranici do Bohumína. Poláci ten vodní koridor budou podporovat, jenom když půjde dál na jih,“ doplnil Skalický.
Děčín má řešení
Pokud by měl být koridor DOL jednou vybudován, potřeboval by zlepšit také nedostatečné splavnění Labe, kterému by měl dopomoci plavební stupeň Děčín. Ten však celé roky narážel na zásadní ekologické problémy. Vláda se roku 2019 zavázala, že nepříznivé dopady stavby na krajinu by měly být nahrazeny kompenzačními opatřeními. Podle studie Správy národního parku České Švýcarsko však nejsou taková opatření možná. Evropská komise navíc dříve uvedla, že Česká republika nemůže ekologické dopady kompenzovat ani v zahraničí.
Přesto Kupkovo ministerstvo na základě studie tvrdí, že našlo místo, kde ekologické dopady stavby kompenzovat, a tak projekt umožnit. „Projekt v programu Technologické agentury TAČR BETA2 vymezuje podmínky pro realizaci kompenzačních opatření, vytvořil typologii těchto opatření a na modelu ověřil jejich funkčnost a možnosti umístění v úseku řeky Labe pod Střekovským jezem. Projekt navrhuje ve velice dostatečné míře kompenzace přímo na Labi v úsecích řeky, které navazují na vlivy investiční akce označené jako Plavební stupeň Děčín,“ vysvětlil Brychta.
Děčín brání lodní dopravě
Sám Kupka připomíná, jak je plavba na Labi bez této stavby komplikovaná. „Děčínský stupeň by významně ulevil právě možnosti dopravovat náklad po vodě. To, na co dlouhodobě narážíme, je nespolehlivá vodní cesta,“ sdělil nedávno ministr Kupka. Pokud by se jez podařilo vybudovat, plavební podmínky by se zlepšily nejen u Děčína, ale v celém úseku, dodal. EIA by podle něj měla začít vznikat už v letošním roce, hotová by měla být příští rok.
„Důležitý je i ekologický aspekt. V současnosti se totiž intenzivně pracuje na nízkoemisních pohonech, jako například vodík či elektropohony, které jsou u lodí uskutečnitelné podstatně snadněji než například u nákladních automobilů. Z tohoto důvodu je vodní doprava významnou příležitostí, jak snížit závislost na uhlíkových palivech. Vycházíme také z toho, že vodní doprava sama o sobě životní prostředí nepoškozuje. Naopak, jezy se například doplňují malými vodními elektrárnami, které představují bezemisní zdroj energie,“ doplnil Brychta.
O vybudování plavebního stupně Děčín se mluví téměř 30 let. Jez u Děčína, jehož stavbu podporují rejdaři, má zlepšit splavnost řeky pro nákladní lodě. České a německé ekologické organizace tvrdí, že jediný plavební stupeň nemůže zajistit celoroční splavnost řeky v situaci, kdy se kvůli suchu zvyšuje počet dní, během kterých není možné po řece plout. Stavba by měla stát podle šéfa Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomíra Fojtů zhruba čtyři miliardy korun. Na 1,5 miliardy korun vyjde stavba malé vodní elektrárny, jež má dodávat energii všem děčínským domácnostem.
Sen Miloše Zemana
Vybudování kanálu Dunaj–Odra–Labe bylo v posledních letech především snem prezidenta Miloše Zemana a zvlášť ministři dopravy za hnutí ANO vycházeli hlavě státu vstříc. Proto projekt, který byl podle ekonomů a ekologů neproveditelný, neustále vraceli do hry.
Tehdejší opozice nenechala na kabinetu Andreje Babiše suchou niť. Když v roce 2020 oznámila vláda záměr vybudovat první část koridoru mezi Polskem a Ostravou, hovořila například dnešní předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) o tom, že větší ekonomický smysl by dávala kolonizace Marsu. Zástupci Pirátů i lidovců zase mluvili o 15 miliardách utopených v Odře.
Nebylo proto překvapením, když s nástupem nové vlády došlo ke zrušení megalomanského projektu. „Zastavíme práce na projektu kanálu Dunaj–Odra–Labe. V místech, kde nebude účelné plánovat budoucí vodní díla, uvolníme současnou územní ochranu. Budeme naopak podporovat rozvoj šetrné vodní dopravy na stávajících tocích,“ zaznívá v programovém prohlášení z konce loňského roku.
