Ruské vojsko mění strategii, popsal analytik
Rusko či USA dnes disponuje tisíci kusy jaderných zbraní, které jsou přitom ale slabší než jejich sourozenci z 20. století. To ovšem neznamená, že je lze brát na lehkou váhu. Jejich síla může i kvůli množství vyrobených hlavic za sebou zanechat zničenou zemi. A Rusko nyní už několikrát naznačilo, že se nebude bát tyto zbraně použít.
„Agresivních vyjádření na adresu naší země se dopouštějí i vysocí představitelé předních zemí NATO. Proto přikazuji ministru obrany a náčelníkovi generálního štábu, aby uvedli síly (jaderného) odstrašování ruské armády do zvláštního režimu bojové pohotovosti,“ prohlásil ruský prezident Vladimir Putin koncem února, krátce po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
Válka na Ukrajině
Učinil tak poté, co západní mocnosti částečně lavírovaly, částečně už přišly s protiruskými sankcemi. Jeho hrozba nemusí být planá. Podle Asociace pro kontrolu zbrojení (Arms Control Association) má Rusko největší počet jaderných hlavic, a to přes šest tisíc.
Že by Putin použil ruské jaderné zbraně, se obává i šéf Obranné zpravodajské služby USA (DIA) David Berrier. Ten ve své analýze uvedl, že Rusko může svým nukleárním arsenálem ohrozit i hlavní město Ukrajiny Kyjev. „Průběh války postupně oslabuje konvenční sílu Ruska, proto bude čím dál více spoléhat na jaderné zastrašování, aby demonstrovalo sílu svému vnitřnímu i vnějšímu publiku,“ napsal.
Podle některých analytiků se navíc ruští vojáci dlouhodobě připravovali právě na nukleární válku spíše než na konvenční, které jsme aktuálně svědky na Ukrajině. To jim může přijít vhod právě v okamžiku, kdy se jim v klasickém boji nebude příliš dařit. „Pravděpodobnost je nízká, ale stále roste,“ zmínil nukleární expert Ulrich Kühn pro list NY Times.
Jakou spoušť za sebou zanechal Car?
Jak známo, jaderné zbraně použily poprvé Spojené státy, když shodily dvojici bomb na Japonsko ke konci druhé světové války. Jedna zasáhla město Hirošima, druhá Nagasaki. Obě za sebou zanechaly desítky tisíc obětí, ale de facto ukončily nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva. Strach z dalšího použití atomových bomb přesvědčil i dosud fanatické Japonce, kteří se chystali na obranu svého domovského souostroví.
Během následné studené války Američané i Sověti pokračovali v jaderném zbrojení a dokázali vyvinout mnohonásobně silnější bomby než ty, které USA použilo na japonská města.
V tomto „závodě“ zvítězil Sovětský svaz. Jejich bombu nazvanou Car nedokázali Američané ani zdaleka překonat. Bombu vážící 27 tun Sověti odpálili v rámci testu 30. října 1961 nad jadernou střelnicí Nová země v Severním ledovém oceánu. Výbuch vytvořil ohnivou kouli o průměru přibližně osm kilometrů, atomový hřib sahal až do výšky 64 kilometrů.
Ve hře je exploze v neobydlené oblasti
Současné jaderné zbraně podle expertů nejsou zdaleka tak silné jako jejich vzdálení příbuzní z konce druhé světové války či z dob studené války. I tak jde pořád o nejsilnější zbraně na povrchu naší planety. „Je hrozné o tom mluvit, ale musíme počítat, že i tohle se může stát reálnou možností,“ varoval Kühn s dovětkem, že Rusko by mohlo bombu odpálit v neobydlené oblasti, aby tak ukázalo, že je ochotné ji použít.
Možnosti, že by Putin nakonec sáhl k použití jaderných zbraní, se obává i bývalý velvyslanec Polska v Rusku Wlodzimierz Marciniak. „Jaderné vydírání teď máme neustále na pořadu dne. Už to není studená válka, je pěkně žhavá a je hned vedle,“ řekl polský diplomat a politolog.
Ačkoliv Putin zkraje války nechal uvést jaderné zbraně Ruska do pohotovosti a před hrozbou jejich užití poslední týdny varují zahraniční experti i politici, spolupracovníci ruského prezidenta to odmítají. „Vycházíme z předpokladu, že tento apokalyptický scénář se neuskuteční pod žádnou záminkou a za žádných podmínek,“ řekla podle ruských médií mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
