Děti prožívají tragédii, fronty před školní budovou jsou smutné. Za nedostatečné kapacity na pražských středních školách mohou všichni dospělí, tedy včetně lidí z krajů a obcí, řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Taťjana Pergler, ředitelka 1. Slovanského gymnázia. Právě před jejím institutem se během týdne zformoval obří zástup zájemců o studium. Přihlášek do druhého kola přijímacích zkoušek obdržela okolo 1 500, míst má ale jen 12. „Děti jsou demotivované. Mají pocit, že neovlivní výsledek – bez ohledu na to, že se snažily a připravovaly,“ konstatovala Pergler v rozhovoru.
Jaká je aktuální situace na vašem gymnáziu? Z jakého důvodu jste vyhlásila druhé kolo přijímacích zkoušek?
U nás je to standardní postup bez ohledu na demografický vývoj. Každý rok vyhlašujeme dvě kola. Jsme soukromá škola, kde se musí hradit školné, byť malé. Druhé kolo cílí na premianty, kteří se třeba hlásí na státní gymnázia, ale nedostanou se tam kvůli kapacitě. Kritéria přijímacího řízení jsou v obou kolech úplně stejná. Tím pádem dosáhneme toho, že se v lavicích usadí děti se stejnou úrovní znalostí.
Jak probíhalo první kolo přijímacího řízení? Kolik děti jste nakonec přijali ke studiu? A o kolik míst mohou zájemci bojovat ve druhém kole?
Minulý rok jsme měli včas navýšený počet míst, takže jsme mohli přijmout 120 dětí. V tomto roce už je kapacita omezena. Protože nám z posledních ročníků odejde 60 studentů, můžeme přijmout jen stejný počet nováčků. K dnešnímu dni máme nicméně 12 volných míst – a společně s nimi i víc než 1 500 přihlášek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přes tisíc zájemců, ale jen 12 židlí ve třídě. Pomalu to vzdávám, říkají uchazeči o studium
Co říkáte na to, že se ve středu před budovou vašeho gymnázia vytvořila obrovitánská fronta zájemců o studium? Je to normální?
Snažíme se dělat maximum, co můžeme na úrovni obyčejné střední školy. Situace je velmi smutná. Bohužel tu máme více faktorů, proč vznikla, není to normální. Děti prožívají tragédii, nesou to těžce a potom jsou samy demotivované do budoucího života. Mají pocit, že bez ohledu na to, jak se snažily a jak pečlivě se připravovaly v průběhu těchto let, to prostě nestačí. Že jejich úsilí nijak neovlivní výsledek. Je to smutné.
Fronta na pohovory na Slovanske gymnazium. Je to az vykukujici zluta budova, pohovory jsou 2 dny, berou 11 lidi…@MikulasBek , tohle je hruza pic.twitter.com/YLodcRL2Vk
— Teroma (@Teroma13) May 17, 2023
Čím si to vysvětlujete? Zájem o gymnázia roste, je problém právě v těch kapacitách? Nebo tím, že třeba některé děti neví, zda mají na to jít na gymnázium?
Důvodů je více. Když se podíváme nazpět, už dlouhodobě tu je zákaz povolování víceletých gymnázií. Na trhu tak zbývají čtyřletá, jejichž kapacita ale samozřejmě není dostačující. Když se podíváme na statistiky, tak už v letech 2021 a 2022 panoval obrovský nedostatek míst. Každá škola – včetně nás – se snažila najít možnosti, jak umístit co nejvíce dětí do prvních ročníků. V tomto roce už ale kapacity došly. Situace je opravdu tragická. A ano, čím dál více dětí se hlásí na gymnázia. Možná trochu jsou za tím i ambice rodičů. Ne každému dítěti vyhovuje gymnázium.
Zmínila jste, že máte výrazně přes 1 000 přihlášených dětí. Dá se mluvit o nich jako o premiantech, nebo aspoň o většině z nich? Nebo jsou tam i studenti s horším vysvědčením, a tudíž by na gymnázium teoreticky neměli?
Ano, máme všechno perfektně a krásně zpracované v tabulkách na základě přihlášek, kam vždy zakomponujeme i výsledky testů od Cermatu z matematiky a českého jazyka. A samozřejmě ne všichni jsou premianti. Je tam určité procento zájemců, kteří by se měli hlásit na jiný typ škol.
Ve druhém kole budete přijímat pouze 12 studentů. Podle čeho to budete vyhodnocovat? Když vezmeme v potaz, že se tu bude hlásit i určitý počet premiantů.
Jak jsem řekla, kritéria jsou úplně stejná jako v prvním kole. Bere se ohled na výsledky testů od Cermatu z češtiny a matematiky, průměr vysvědčení a výstupy z motivačních pohovorů, které se konají v češtině a angličtině – máme sice jeden obor, ale dva programy. Určité body jsou i za certifikáty, účast na olympiádách a tak dále. Je to takový složitější souhrn.
Velmi děkuji našim kolegům, pedagogům a matematikům, kteří tu tabulku rok co rok zpracovávají, díky jejich pomoci máme z přijímacích zkoušek velmi dobré výpočty.
Dá se alespoň procentuálně vyjádřit, kolik je premiantů?
Řekla bych, že je to asi 30 procent z přihlášených. Zbývající počet dětí jsou s dalšími schopnostmi. Je ale třeba zmínit, že počet přijatých zájemců není to samé jako počet zápisových lístků. A stále platí, že míst máme jen 12. Z prvního kola někteří uchazeči podali odvolání.
Nemohli jsme si nevšimnout spousty komentářů na sociálních sítích – vůči dětem mnohdy velmi nevybíravých. V diskusích například zaznívá, že „takový je holt život“, že se nemají hrnout na gymnázia a ať se s neúspěchem smíří. Jak na podobné příspěvky reagujete?
Slyšela jsem, že na některých základních školách sami pedagogové říkali dětem, ať podávají kamkoliv přihlášky, jen aby se někam dostali, ať neřeší složitější přijímací řízení. S tím naprosto nesouhlasím. Musíme děti vychovávat vlastním příkladem, motivovat je a podporovat. Kdo se hlásí na čtyřletá gymnázia? Jsou to děti, které se v době puberty nacházejí v etapě, kdy vnímají svět jinak.
Tématu se věnujeme už déle. Za tu dobu jsme absolvovali několik koleček a ptali se na různých úrovních, „kdo za to může“. Lidé ukazovali na školy, bývalí ministři kraje a obce, ty zase na ministerstvo školství, magistráty na Hospodářskou komoru ČR… Kdo z nich by měl udělat první krok, aby se věci změnily k lepšímu?
Dotaz, kdo za to může, je samozřejmě na pořadu dne. Odpovídám na to strašně jednoduše. Můžeme za to my všichni dospělí. Jak ministerstva, tak kraje a obce, prostě všichni. Když se bavíme o školství, má jít o spolupráci a synergii. Máme si sednout k jednomu stolu, dohodnout se a s předstihem řešit statistické údaje (o silném ročníku dětí). Když je máme na úrovni obyčejné střední školy, tak je má i stát. Je to o komunikaci, kompromisu a společném řešení.
