Jednání o krizi na Ukrajině
Pracovní týden mezi 10. a 14. lednem hodně napoví o tom, na jakou stranu se z dusné křižovatky vydají vztahy Ruska a Západu. Mezi frakcemi podle expertů panuje největší napětí od rozpadu Sovětského svazu. Diplomaté budou v příštích dnech na nejvyšší bezpečností úrovni řešit osud Ukrajiny, ale i Finska. Rusko má v záloze zbraně, Západ kolosální sankce.
Za hranicemi Ukrajiny vyčkává zhruba sto tisíc ruských vojáků. Snad čekají na pokyn. Snad si až příliš zašli při vojenském cvičení. Kam je šéf Kremlu Vladimir Putin nakonec pošle – to se svět možná dozví po dvou klíčových mezistátních jednáních, která jsou na pořadu dne v pondělí a ve středu. Jejich možný výsledek analyzovaly americká CNN i list The Guardian.
Jako první přijde na řadu diplomatický mítink amerických a ruských diplomatů. Již tradičně na neutrálním místě ve Švýcarsku, kde se minulý rok setkali také Putin s americkým protějškem Joem Bidenem. Ve středu pak politici mají v kalendáři mítink představitelů NATO a Ruska, který se bude konat v belgickém Bruselu.
Násilnosti v Kazachstánu nespustilo jen zdražení plynu. Proč je země pro Rusko klíčová?
Situace v Kazachstánu zůstává nadále napjatá. Prezident Kasym-Žomart Tokajev dovolil policii a vojsku střílet bez varování, aby skoncovaly s nepokoji, které už několik dní zmítají především největším městem Almaty. Svědci popisují chaos, který v ulicích nastal. Co ale bylo skutečným spouštěčem výbuchu nespokojenosti obyvatel? A proč je Kazachstán pro Rusko klíčový? Odpovědi hledal spolupracovník CNN Prima NEWS v Rusku Jiří Just.
Hlavním předmětem diskuzí bude Ukrajina. Kyjev tvrdí, že Rusko chystá směrem ke Kyjevu invazi a riziko útoku si připouští i řada amerických expertů. Moskva takový narativ odmítá, přesto používá vojenskou sílu jako určitý argument, který bude chtít zřejmě využít i při diplomatických tahanicích.
Finsko a Ukrajina v NATO? Ne, říká Rusko
Rusko po Západu požaduje, aby přestal rozšiřovat řady Severoatlantické aliance. Nevadí mu proto jen potenciální přijetí Ukrajiny do NATO, ale i ambice Finska na rozšíření vojenského paktu. Z těchto požadavků ale není jasné, čím jiným Rusko hrozí v případě neuposlechnutí Západu než právě invazí na Ukrajinu.
To evropští a američtí politici naopak mávají obřími sankcemi, které by Rusko paralyzovaly a byly by mnohem větší než ty, jaké Západ Moskvě naordinoval po invazi na Krym. Právě velké sankce považují někteří politologové za jediný nástroj, který by mohl Rusko od útoku na Ukrajinu odradit.
Pokud by Rusko opravdu přes všechnu současnou nepravděpodobnost Ukrajinu opravdu napadlo, s hmatatelnou pomocí Západu už by to bylo složitější. Například Britové už přiznali, že na pomoc nepřijdou, protože Ukrajina zkrátka není v NATO.
