Jiří Just o situaci v Kazachstánu
Situace v Kazachstánu zůstává nadále napjatá. Prezident Kasym-Žomart Tokajev dovolil policii a vojsku střílet bez varování, aby skoncovaly s nepokoji, které už několik dní zmítají především největším městem Almaty. Svědci popisují chaos, který v ulicích nastal. Co ale bylo skutečným spouštěčem výbuchu nespokojenosti obyvatel? A proč je Kazachstán pro Rusko klíčový? Odpovědi hledal spolupracovník CNN Prima NEWS v Rusku Jiří Just.
V Kazachstánu byl vyhlášen výjimečný stav. Internet funguje omezeně. Bankomaty, ty které přežily noční rabování, vydávají jen omezenou hotovost. Problémy jsou i s mobilním spojením. „Neměla jsem žádné spojení s kolegy a rodinou. Všichni jsme ze situace nervózní,“ sdělila CNN Prima NEWS kazašská novinářka působící v Moskvě.
Kazašský exprezident uprchl ze země. Putin si volal o krizi s tím současným
V centru Almaty, největšího města Kazachstánu, pokračuje střelba, mrtví leží na ulicích, píše zpravodaj ruské státní agentury TASS. Podle vojenského velitele zásahu ve městě „teroristé kladou tvrdý odpor“. Prezident přitom tvrdil, že situaci už má pod kontrolou. O střelbě v okolí hlavního náměstí velkoměsta informují i další média.
„V Nur-Sultanu je teď klid. Jezdí hromadná doprava, obchody s potravinami jsou otevřené, alkohol se ale neprodává. Samozřejmě, kvůli problémům s internetem nešlo platit kartou a od rána jsou u bankomatů velké fronty. Vybrat jsem si mohla jen 10 tisíc tenge (cca 500 korun, pozn. redakce). Ráno jsem si pustila zprávy a celé dopoledne jsem probrečela. V Almaty žijí mí příbuzní a přátelé. Jsem v šoku, co se tam děje,“ popsala ve čtvrtek pro CNN Prima NEWS Madina, která žije v hlavním městě Kazachstánu.
Překvapivý požár
Sociální protesty nejsou pro Kazachstán, největší a nejbohatší zemi Střední Asie, který byl ještě donedávna považován za nejstabilnější stát regionu, novinkou. Překvapivě však nabraly rychlý spád a přerostly v násilnosti.
Jako jiskra posloužilo zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG), levnější alternativy k benzínu ve městě Žanaozen na západě země. K nespokojeným motoristům se přidali i další obyvatelé v obavě, že následovat bude zdražení potravin a jiného zboží. Následně se demonstrace rozšířily do dalších měst. Vláda sice demonstrantům ustoupila a slíbila snížit ceny LPG o více než 50 procent a prezident Tokajev následně odvolal i vládní kabinet, situace se tím však neuklidnila.
Just: Protesty v Kazachstánu využívají zločinci, pro Rusko je tamní režim klíčový
Situaci v Kazachstánu plnou protestů a krvavých střetů demonstrantů s pořádkovými silami ve velkém využívá organizovaný zločin. V pořadu 360° to uvedl spolupracovník CNN Prima NEWS v Rusku Jiří Just. Ten dále zmínil, že i právě kvůli zapojení kriminálních živlů je současný stav v největším kazašském městě Almaty tak napjatý.
Exploze nestability, která zasáhla Kazachstán, je mixem sociálněekonomických problémů, s nimiž se země dlouhodobě potýká, a koroze vládního režimu na pozadí opouštění moci prvního prezidenta a vůdce národa Nursultana Nazarbajeva.
Nazarbajev se v roce 2019 vzdal moci a za svého nástupce jmenoval Kasym-Žomarta Tokajeva, bývalého ministra zahraničí a premiéra země. Předání moci mělo zajistit kontinuitu vládního autoritářského režimu, část kazašské společnosti s ní nesouhlasila.
Příčinou frustrace z Nazarbajevova režimu je koncentrace moci a především bohatství, které si rodinný klan prvního prezidenta přisvojil. Nazarbajevovi zeťové Timur Kulibajev a Kajrat Šaripbajev kontrolují mimo jiné energetický sektor, včetně prodeje plynu. Na energetické suroviny bohatá Mangystauská oblast, v níž se buntující Žanaozen nachází, je dlouhodobě ohniskem napětí.
Neoblíbení oralmani
Někteří experti poukazují na to, že sociální pnutí v Kazachstánu vzniká kvůli repatriantům ze zahraničí, takzvaným oralmanům. Navrátilci ze zahraničí mají problém s integrací do kazašské společnosti. Oralmani jsou v Kazachstánu obviňování z toho, že stávka zaměstnanců ropných firem v Žanaozenu v polovině prosince 2011 vyústila v masakr. Policie tam připravila o život několik desítek demonstrantů.
Ve čtvrtek vyslalo Rusko své výsadkáře do Kazachstánu jako součást mírových sil vojenské aliance bývalých sovětských republik, které mají přispět k uklidnění situace ve středoasijské zemi zmítané nepokoji. Podle informací ruských médií Moskva do sousední země pošle přibližně 5 000 vojáků. Součástí sil budou ještě příslušníci ozbrojených sil Běloruska a Arménie. Účast přislíbily i další středoasijské státy – Tádžikistán a Kyrgyzstán. Jak uvádí tiskový odbor ODKB, primárním úkolem mírových sil v Kazachstánu má být ochrana státních a vojenských objektů. Rusku jde ale o vlastní mocenské zájmy.
Kazachstán ovlivňuje stabilitu Ruska
„Kazachstán má pro Rusko velký geopolitický i ekonomický význam. Nursultan Nazarbajev byl politikem, který vyzval k reintegraci postsovětského prostoru. Protože Kazachstán s jeho průmyslovým a logistickým potenciálem byl důležitou součástí sovětské ekonomiky,“ podotýká v rozhovoru pro CNN Prima News Nikita Daňuk, politolog a člen Veřejné komory – prezidentského orgánu pro součinnost ruské společnosti s vládou.
Podle ruského politologa je Kazachstán důležitou obrannou linií. „Kazachstán, se kterým máme nejdelší hranici, je mimořádně důležitý. Je to ta země, jejíž stabilita přímo ovlivňuje stabilitu Ruska. Jakékoliv otřesy nebo teroristická hrozba je přímou hrozbou ruské bezpečnosti,“ upozorňuje Daňuk. „Z bezpečnostního hlediska je pro Rusko Kazachstán stejně důležitý jako Bělorusko. Zásah v Kazachstánu, uklidnění situace v zemi odpovídá bezpečnostním zájmům Ruska,“ dodává expert.
