STAN chce predátorům navždy zakázat řadu profesí. Děti jsou důležitější než oni, zní z hnutí

Doživotní evidence dětských predátorů se nevzdáme, zní od právničky Adriany Chochelové, která je poradkyní v projektu Pod Svícnem a zároveň asistentkou poslankyně Barbory Urbanové (STAN). Jaká jsou úskalí dětského certifikátu – evidence pachatelů, kteří spáchali trestný čin nejen na dětech – a proč je podle ní nutné, aby byli pachatelé evidováni na doživotí a nikoliv pouze na tři nebo 10 let, jak nyní navrhuje ministerstvo spravedlnosti, vysvětlovala Chochelová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. Sama právnička je připravena ucházet se za hnutí STAN v letošních volbách o poslanecký mandát.

Jste jednou z autorek návrhů na změnu v oblasti ochrany dětí před sexuálními predátory – tzv. dětský certifikát. Jak by měl fungovat?
Dětský certifikát je obdobou výpisu z rejstříku trestu a má jednoznačný cíl – ochranu dětí. Děti podle nás nejsou v současném systému dostatečně chráněny a chceme to napravit. Ten, kdo nebude mít osvědčení pro práci s dětmi, tedy spáchal nějaký ze stanovených závažných trestných činů, by nemohl v budoucnu pracovat s dětmi.

Čtěte také: Blažek se vložil do kauzy podmíněného trestu za „znásilnění“ vnučky. Připustil možnou chybu

Velká debata se nyní vede nad tím, po jak dlouhou dobu by měl pachatel v evidenci dětského certifikátu být. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo nejnižší dobu tři roky, vy s tím nesouhlasíte a rádi byste prosadili doživotní zápis. Proč?
Obecně počítáme s tím, že podobná ochrana u nás v takové míře není a legislativci se snaží analogicky vycházet z jiných norem jako je třeba zbraňová legislativa, kde dochází k omezení, pokud člověk zbraň použije. Náš hlavní argument pro dlouhé lhůty je ten, že lidé typicky takovou činnost páchají v dlouhodobém měřítku. S obětí budují vztah a často ji zneužijí nebo jí ublíží až po delší době, což opodstatňuje to, proč chceme, aby ochrana dětí byla co nejdelší a ideálně až na doživotí.

Protiargumenty jsou často namířeny tím směrem, že je to zásah do svobody pachatelů. Zásah třeba do svobodného výběru povolání nebo nulová šance na druhý život tedy na nápravu.
Já s tím nesouhlasím. Jak moc velký zásah do svobody je to, že nemůže vykonávat některé konkrétní profese, které se týkají dětí? Za nás je prostě obrana nevinného dítěte, které se nemůže bránit a je ve slabší pozici, výrazně důležitější než to, že konkrétní člověk, který už jednou dítěti ublížil, s nimi chce pracovat nadále. Pracovně se může realizovat jakkoliv jinak.

V důvodové zprávě ministerstvo spravedlnosti uvádí, že by to v případě doživotí mohl Ústavní soud vyhodnotit jako nepřiměřený zásah. Víte, co je tím přesně myšleno?
Ústavní soud se k obdobnému opatření v Česku zatím nevyjádřil a v případech, kdy máme zajistit ochranu dětí, které jsou ve slabším postavení, nám to dává smysl. Takže pokud budeme muset dojít až k Ústavnímu soudu, pojďme do toho. Argument ze strany ministerstva je dán tím, že bychom se v českém právním státě měli snažit umožnit nápravu pachatele. Ale my je v životě nikdy nijak jinak omezovat nebudeme – nebudou mít napsáno na čele, že zneužili dítě. Prostě jen budou muset dělat jinou práci, než učit nebo vést tábory, a to se lidem děje běžně už třeba jen proto, že jejich obor vymizí. Nikdo nemá nárok na to být do konce života horník a stejně nemá mít nikdo nárok do konce života být vedoucím na táboře.

Pachatelé si vytvářejí vztah dlouho, krátké lhůty jsou absolutní nesmysl.

Pokud by vstoupila v platnost verze ministerstva, platí, že nejkratší doba, po kterou by byl člověk evidován, jsou tři roky?
Ano. Pokud by pachatel například dostal podmínku na tři roky, tak po ukončení podmínky by byl veden v evidenci další tři roky. Takže celkově by byl v evidenci veden šest let. Za nás je hlavní problém v tom, že u těchto trestných činů pachatel často delší dobu nic trestného nepáchá. Takže teoreticky dostane podmínku a může se vrátit do podobného prostředí a s dětmi v nějaké formě interagovat a po uplynutí podmínky dítě opět zneužít. Tím, že si pachatelé dlouho vytvářejí vztah, tak krátké lhůty jsou absolutní nesmysl.

Takže v evidenci by měl být od okamžiku, kdy je odsouzen.
Ano, od okamžiku nabití právní moci a za nás opravdu co nejdéle.

Co je „co nejdéle“, pokud nevyjde doživotí?
Nejsme ochotní jít pod 30 let. Dlouhá doba je nutná pro to, aby byl naplněn účel zákona. Zákon ve formě, v jaké je teď navržený, bude k ničemu a děti dostatečně neochrání. Ale podle aktuálních hovorů ve Sněmovně je pan ministr změně nakloněn a mělo by dojít ke změně lhůt. Zda bude prosazeno doživotí, si netroufám odhadovat, ale jednání za nás budou tvrdá a my nejsme ochotní spokojit se s nízkými léty, které tam jsou nyní. V tom aktuálním formátu bychom to odmítali podpořit.

Dětský certifikát se nebude týkat jen trestných činů spáchaných na dětech, ale budou v něm zapsány i vraždy nebo ublížení na zdraví

Pro všechny typy trestů?
Ano, jakmile bude člověk odsouzen za vyjmenované trestné činy anebo soud uzná, že je pro děti nebezpečný i u jiných trestných činů.

U jakých jiných činů, než těch spáchaných na dětech, by to tedy mělo platit?
Platí to u všech závažných trestných činů jako je vražda, těžké ublížení na zdraví, ublížení na zdraví, znásilnění, sexuální útok, pohlavní zneužití, zneužití dítěte k výrobě pornografie atd., bez ohledu na to, zda byly spáchány na dítěti nebo ne. Vedle toho bude ale i možné uložit zápis do evidence v případě, že spáchal jiný trestný čin a soud vyhodnotí, že by v evidenci být měl.

Zůstala v návrhu i možnost, že nemusí být pachatel, který některý z těchto činů spáchal, v evidenci být?
Ano, je tam i tato možnost. Soud ale musí výslovně odůvodnit, proč to neudělá. Nemohou jen říct, že tam nebude. Vždy musí říct, proč se od toho zákona odklání a proč je tedy v tomto případě člověk není pro práci s dětmi rizikem. Dětský certifikát se totiž nebude týkat jen trestných činů spáchaných na dětech, ale budou v něm zapsány i vraždy nebo ublížení na zdraví a mohou tak být případy, kdy to s ohrožením dětí přímo nesouvisí. Jde o to, aby soud mohl v případě, že je to možné, rozhodnout jinak. Je to další znak flexibility, kterou se snažíme do změny prosadit tak, aby byla norma proporcionální.

Proč se do registru dostanou i ti, kteří nespáchali trestný čin na dětech?
I když někdo znásilní dospělého člověka, tak by neměl pracovat s dětmi. Inspirujeme se v tomto u jiných evropských států, které děti chrání před násilníky obecně a nad rámec činů spáchaných jen na nich. Jde o to, aby se prostě do kontaktu s dítětem nedostal nikdo, kdo je takto trestaný a dítě nebylo v možném ohrožení.

Platilo by to i u nového trestného činu – sexuální útok?
Ano. Bohužel, pokud připomenu třeba poslední případ v Olomouci, tak se to týká jen toho, kdy chce dotyčný nastoupit do práce, nikoliv rodinných situací. Těm nejsme schopní legislativně zabránit. Zápis samozřejmě pachatel mít bude, ale není možné postihnout situaci v rodině.

Samozřejmě nebude možné jen tak někoho takto zkoumat.

Kdo všechno bude mít do evidence přístup?
Bude to co nejvíce elektronizované a mělo by to fungovat stejně jako výpis z rejstříku trestu s tím, že člověk by pouze dostal papír, zda je osvědčen pro práci s dětmi nebo nikoliv. Vůbec tam nebude informace o konkrétním trestném činu, o tom, co konkrétně dělal, nebo na jak dlouho to má. Zákon zároveň umožňuje, že v případech, kde to výslovně stanoví, si to budou moct některé instituce zjistit samy, pokud u nich bude chtít takový člověk pracovat.

Třeba školy, školky, dětské skupiny?
Ano, typicky by to měly být tyto instituce, které jsou státně provázené. Bude to na základě zákona stanoveno. Ale vždy k tomu musí být důvod, samozřejmě nebude možné jen tak někoho takto zkoumat. Zároveň by platila povinnost automaticky si dětský certifikát nechat vygenerovat v případě, že se chci ucházet o jakoukoliv práci s dětmi – vydají vám ho třeba na Czechpointu stejně jako výpis z rejstříku trestů.

Kdo bude o zápisu rozhodovat?
Bude to na rozhodnutí soudu, který si typicky vyžádá znalecký posudek či pachatele posoudí sám a na tomto základě rozhodne. Pokud nebude důvod, tak k zápisu do evidence dojde automaticky odsouzením za vyjmenované trestné činy.

Co otázka falešného obvinění? Je možnost, aby měl negativní dětský certifikát někdo omylem?
Troufám si říct, že ne. Pokud je obvinění křivé, tak by nemělo k odsouzení ani dojít, protože policie nesežene dost důkazů, na kterých postavit obžalobu. Ale návrh počítá i s možností přezkumu, pokud k tomu bude dostatečný důvod, aby mohl soud zápis vymazat.

Co argument přeplněnosti věznic? Není to častým důvodem, proč padají mírnější tresty často i v souvislosti se zneužitím dětí – tedy konkrétně podmínky.
Argument přeplněnými věznicemi je sice pravdivý, ale tendenční. Určitě by mělo dojít ke komplexní revizi trestání napříč celým trestním zákoníkem od drogových trestných činů přes finanční po ty násilné, ale rozhodně nevyřešíme problém s přeplněnými věznicemi tím, že nebudeme adekvátně trestat pachatele násilí na dětech. Naopak často zavíráme lidi, u kterých k nápravě typicky nedojde, jako například recidivisty u drobnějších krádeží.

V Česku je praxe taková, že se buď ukládají nízké tresty s podmínkami, nebo naopak tresty hodně vysoké. Obecně se u nás často nedává trest jen dva nebo tři roky odnětí svobody, ale spíše se dá podmínka. Jakmile je trest soudem stanovený do tří let, tak je možné ho uložit podmínkou a soudy po ní často sáhnou. Bohužel mají podmíněné tresty zásadně nižší nápravný efekt a jak je vidět i na odezvách veřejnosti, ani nepřinášejí pocit spravedlnosti. U nás má justice problém být flexibilní a opravdu individualizovat sankce tak, aby došlo k co nejefektivnější nápravě pachatele a ochraně společnosti. A přesně to se snažíme postupnými kroky změnit.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Cizinec měl extázi, kokain či pervitin v dětských sedačkách. Celníci zabavili přes 15 kilo drog

Tagy:
STAN trestný čin sexuální násilí Pavel Blažek násilí na dětech Barbora Urbanová Ministerstvo spravedlnosti České republiky Adriana Chochelová