Jan R. měl hlídat ve svém bytě děti ze sociálně slabých rodin
Přestože už byl dvakrát odsouzen za znásilnění nezletilých, po několika letech si založil spolek pořádající dětské tábory a kroužky. Pod jejich záštitou pak znásilnil další oběť. Jana R. policie už zadržela. Jak je možné, že si pedofil v Česku založí dětskou skupinu?
Odsouzení za znásilňování dětí, modřiny na jejich tělech vzniklé při hlídání nebo kamery rozmístěné po bytě násilníka, které děti nahrávaly. O podezřelé činnosti Jana R. byla policie informována už dříve. Bez prokázání trestné činnosti měla svázané ruce – až do 1. dubna, kdy ho zadržela za další znásilnění dítěte.
„Obviněný se v průběhu vazebního jednání k věci doznal,“ informovala mluvčí Okresního soudu Liberec Denisa Šmídová.
Ke spáchání trestného činu Janovi R. dopomohl zájmový spolek Děti ráje železnice, který si i přes svou temnou minulost založil. Nabízel dětem a jejich rodičům zájmové kroužky a letní tábory. Regulace toho, kdo si takový dětský zájmový spolek založí, totiž v Česku chybí.
„My o žádném takovém opatření ani neuvažujeme. Mohlo by se taky stát, že to opatření bude obcházeno jinými formami činnosti,“ uvedl mluvčí ministerstva spravedlnosti Michal Pleskot.
„Volání o to, aby se něco takového kontrolovalo, než začne někdo pracovat s dětmi nebo s mladými lidmi, je bezzubé, protože dost často tito lidé obnovují činnost v době, kdy už mají rejstříky čisté,“ prohlásil předseda asociace České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček.
Léčit pedofilii neumíme
A navíc by takový zákaz musel přímo nařídit soud. „Léčit pedofilii neumíme, nicméně pokud nejsou odsouzeni a nemají v rozsudku třeba zákaz práce s dětmi, tak je to vlastně nepostižitelné,“ vysvětlil sexuolog Ondřej Trojan.
„Dokážu si představit i variantu, že by konkrétně v oblasti těch sexuálních deliktů vůči dětem existovala opatření, které by byla schopna minimálně upozornit na nějakou předchozí trestnou činnost,“ oponoval právník Michal Tandler.
Kontrola je na rodičích
Zatím ale kontrola spolku, kterou by dítě mělo navštěvovat, zůstává na rodičích. V ideálním případě by měli vyhledat reference třeba i kontaktováním rodičů, kteří už mají s daný spolkem nějakou zkušenost. A pak se hlavně u dětí pídit po tom, co v takovém kroužku dělaly.
„Dost často k tomu zneužívání dochází, když je dítěti dlouhou dobu vštěpováno, že to, co dělají, je normální. Třeba nějaký fyzický kontakt – poplácávání po zádech, po zadku. Dítě to přijme, jako že to je nějaká norma, ale kdyby se o tom bavilo s rodiči, řeknou: ,Hele, to se nám nezdá,‘“ doplnil Sedláček.
Policisté v současné době vyzývají rodiče, kteří spolku své děti svěřovali, aby se přihlásili. Obávají se totiž, že dotyčný muž by toho mohl mít na svědomí o dost víc.
