Djokovičova vendeta? Australské Rio Tinto srbské lithium nevytěží, jeho akcie padají

Akcie britsko-australské těžařské společnosti v pátek na sydneyské burze prudce oslabily. Za propadem stojí odebrání veškerých licencí srbskými úřady k těžbě lithia v lokalitě řeky Jadar na severozápadě Srbska. Podle odborníků může jít rovněž o důsledek vystupňování napětí mezi oběma zeměmi kvůli vyhoštění tenisty Novaka Djokoviče z Austrálie.

Jak vy k my, tak my k vy! Tímto rčením se možná řídila vláda srbské premiérky Any Brnabičové, když rozhodla o odebrání všech licencí, které britsko-australskou těžařskou společnost Rio Tinto opravňovaly k provádění geologického průzkumu v lokalitě kolem řeky Jadar na severozápadě Srbska. Australané zde totiž měli začít nejpozději v roce 2027 těžit lithium.

Projekt za bezmála 2,5 miliardy dolarů ale končí. „Všechny rozhodnutí a všechny licence byly anulovány. Co se týče projektu Jadar, toto je konec,“ uvedla ve čtvrtek před novináři srbská premiérka Ana Brnabičová. Hned v pátek na zprávu zareagovali investoři, kteří se začali zbavovat akcií společnosti Rio Tinto, jež jsou obchodovány na burze v Sydney. Akcie zpočátku ztratily více než pět procent, nakonec uzavřely slabší o 4,14 procenta. Tržní hodnota Rio Tinto tak klesla asi o 7,5 miliardy dolarů.

Australský premiér ve vleku těžařů?

Fakt, že vypovězení všech dosavadních dohod ze strany srbské vlády se společností Rio Tinto přišlo krátce po vyhoštění srbského tenisty Novaka Djokoviče z Austrálie, zavdal příčinu ke spekulacím, že šlo o odvetu. Tím spíše, že vztahy mezi kabinetem Any Brnabičové a zástupci Rio Tinto se začaly kazit už v době, kdy australské úřady poslaly Djokoviče do detenčního zařízení poprvé.

Brnabičová ale takovou spojitost odmítá. Obvinila Rio Tinto z nedostatečné transparentnosti a neposkytování „dostatečného množství informací“ místním politikům i obyvatelstvu, které proti těžbě lithia řadu měsíců protestuje. A Novak Djokovič se v minulosti na stranu demonstrantů postavil.

To mohlo podle některých srbských médií být pravým důvodem, proč Australané nechtěli Djokoviče do země vpustit. Srbský portál Republika.rs připomněl vazby australského premiéra Scotta Morrisona a jeho kabinetu právě na Rio Tinto. Důkazem má být skutečnost, že Morrison si za šéfa úřadu vlády vybral Johna Kunkela, který ve svém profesním životopisu na síti LinkedIn zmiňuje své působení coby hlavní poradce oddělení pro vztahy s vládou ve společnosti Rio Tinto, a to v letech 2016 až 2018. Je tak prý logické, že se Djokovič stal australské politické reprezentaci trnem v oku.

Končí projekt za miliardy dolarů

O údolí řeky Jadar se těžaři zajímají nejméně od roku 2004. Tehdy zde američtí a srbští geologové objevili do té doby neznámý minerál šedobílé barvy s obsahem sodíku a lithia. Mezinárodní mineralogická asociace jej o dva roky později uznala jako nový nerost a podle místa nálezu získal označení jadarit.

Poté přišly další geologické průzkumy a první investice ze strany společnosti Rio Tinto. V roce 2017 došlo k podpisu memoranda o porozumění mezi těžařskou společností a srbskou vládou s tím, že těžba lithia a dalších nerostů by zde mohla začít v roce 2023 a na plné obrátky by se měl důl rozjet do roku 2029. Datum plného zprovoznění se však několikrát měnilo a v posledních týdnech se hovořilo o roku 2027.

Projekt Jadar se tak mohl stát jedním z nejvýznamnějších na světě. Podle odhadů společnosti Rio Tinto by se zde mohlo těžit ročně kolem 58 tisíc tun uhličitanu lithného, 160 tisíc tun oxidu boritého a 255 tisíc tun sulfátů sodíku. Důl by byl v provozu 40 let a pracovalo by v něm kolem tisícovky lidí, dva tisíce pracovních míst by vzniklo v souvislosti s budováním projektu, do něhož Rio Tinto bylo připraveno investovat 2,4 miliardy dolarů (téměř 52 miliard korun).

Tagy:
Austrálie Srbsko tenis těžba Novak Djokovič Scott Morrison sport Ana Brnabićová lithium projekt Jadar

Hlavní zprávy

Konec školní turistiky? Gazdík chce zpřísnit podmínky pro zápisy na základní školy
Školství

Konec školní turistiky? Gazdík chce zpřísnit podmínky pro zápisy na základní školy

Ministr školství Petr Gazdík (STAN) uvažuje o úpravě kritérií pro zápisy na základní školy. Podle něho by se mohla začít zohledňovat doba trvalého bydliště u spádových škol. Gazdík je přesvědčen, že by takové opatření zabránilo účelovému přehlašování dětí na adresu podle toho, do jaké školy chce rodič svého potomka dostat. Jenže podle některých odborníků by to mělo své negativní dopady.

Infobox

Válka na Ukrajině

sledujeme živě
08:16

Polský prezident navštívil Ukrajinu

07:58

Vývoj bojů na Ukrajině

07:38

Polsko darovalo Ukrajině zásilku náhradních dílů a zbraní pro stíhačky MiG-29

07:22

Ukrajina: Rusko se asi chystá obsadit zbytek Chersonské oblasti

91letá Češka: Všechny války jsou stejné. Viděla jsem umírat Rusy i Němce, zabili mi sestru

Na jaře roku 1945 se dívala do tváří umírajících rudoarmějců, kteří zoufale křičeli o pomoc, aby nakonec vykrváceli. A pamatuje si i klučící obličeje sedmnáctiletých německých vojáků, kteří se vzdali, Rusové je ale stejně postříleli. „Byla to strašná válka, ta Putinova je ale horší, tenkrát Němci ani Rusové bezdůvodně nestříleli civilisty,“ myslí si 91letá Anna Satková.

Živě
ON-LINE: Ukrajina zahájí rozsáhlý protiútok, tvrdí vyšetřovatelé. Začít by měla z Donbasu

Na Donbasu pokračuje ruská ofenziva. Ukrajinci okupanty zadržují i dělostřelectvem československé výroby. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové v ukrajinských přístavech dál blokují asi 22 milionů tun obilí. Moskva zakázala vstup do Ruska téměř tisícovce občanů Spojených států. Na seznamu figurují i tři američtí politici, kteří jsou již po smrti. Podle týmu nezávislých vyšetřovatelů Conflict Intelligence Team (CIT) by měla Ukrajina za jeden a půl až dva měsíce zahájit rozsáhlou protiofenzivu.

BIO je v kurzu! Třídění bioodpadu šetří životní prostředí i peněženku

Snížit množství komunálního odpadu v popelnicích? Jde to. Kromě barevných kontejnerů na plast, papír, sklo či nápojové kartony jsou v ulicích Českého Těšína, Prostějova, Znojma, Českých Budějovic a dalších českých měst k vidění i hnědé popelnice na bioodpad. Tam všude služby odpadového hospodářství zajišťují firmy FCC v ČR. Obyvatelé hnědé nádoby je poctivě využívají a odkládají do nich bioodpad ze zahrad i domácností.

Švýcarsko a Izrael mají první případy opičích neštovic, v Německu jsou další dva

Ve Švýcarsku byl potvrzen první případ opičích neštovic. Německo pak hlásí nejméně dva nové pacienty v Berlíně, uvedla agentura Reuters. Svůj první případ ohlásil také Izrael, kde kvůli němu svolalo ministerstvo zdravotnictví mimořádné jednání. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění podobné lidským neštovicím, obvykle však s mírnějšími projevy.

Čestný prezident, který není na hokejovém MS vítán. Fasel si proruským postojem zavařil

O jeho proruském postoji se ví delší dobu. Ale bývalý šéf IIHF René Fasel svoji náklonnost k režimu Vladimira Putina i prezidentovi samotnému ještě posunul na další úroveň, když se krátce po začátku války na Ukrajině stal poradcem soutěže KHL. A i proto si Finové nyní nedovedou představit, že by stále čestný prezident nejvyššího hokejového orgánu měl navštívit probíhající šampionát v zemi tisíců jezer.

Postřehy po Norsku: Další lahůdky s podpisem Pastrňák. Už by to ale chtělo zavřít okýnka

Povinné vítězství zapsáno a od jistoty postupu do čtvrtfinále hokejového mistrovství světa dělí českou reprezentaci jediný bod. „Jalonenovci“ sobotní zápas s Norskem zvládli výsledkem 4:1, koncertoval především David Pastrňák. Jinak to ale žádná krasojízda nebyla. CNN Prima NEWS přináší pět postřehů po posledním utkání národního týmu.

Domácí zpravodajství

Exkluzivní průzkum: Uprchlíci by měli zůstat maximálně do konce války, tvrdí polovina Čechů

Češi pomalu začínají přemýšlet o návratu uprchlíků zpět na Ukrajinu. Podle průzkumu, který pro CNN Prima NEWS provedla agentura STEM/MARK, by téměř polovina respondentů dovolila běžencům u nás zůstat pouze do konce války. A 23 procent dotázaných by je už dnes poslalo zpátky domů. S tím, že by v České republice uprchlíci mohli zůstat na neurčito nebo dokonce natrvalo, souhlasila pětina oslovených.

Sledujte superdebatu s Jurečkou i Schillerovou. Jak bojovat proti drtivé inflaci?

Česko čelí největšímu zdražování od devadesátých let. Inflace by však v budoucnu mohla vystoupat ještě výš. Co by měla vláda udělat, aby krizi co nejefektivněji čelila? O tomto tématu budou diskutovat v superdebatě na CNN Prima NEWS ministři Marian Jurečka (KDU-ČSL) a Martin Kupka (ODS) i šéfové opozičních poslaneckých klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD). Speciál za přítomnosti diváků ve studiu můžete sledovat ve čtvrtek 26. května od 21 hodin na CNN Prima NEWS nebo v tomto článku.

Maso stačí jednou týdně, zažili jsme horší bídu, bojují s krizí hrdí senioři z Ostravy

Za jednopokojový byt platí 78letý vdovec František Dvořák 10 500 korun. Bez energií. „Na jídlo a všechno ostatní mi zbývají necelé tři stovky na den. Vyžiju, a ještě mi trochu zůstane,“ sebevědomě říká bývalý stavař. „Člověk musí být šetrný, pak vyjde. Současná krize mě nerozhází,“ tvrdí 76letá Jarmila Šimonová. Ani o deset let starší František Sekanina si nestěžuje: „S manželkou jsme na to dva, tak zatím není s nájmem problém.“