Karel Engliš pamětní stokoruna
Česká národní banka představila ve středu novou pamětní bankovku. Platidlo o nominální hodnotě sto korun připomíná budování československé měny a nese portrét jedné z nejvýraznějších osobností první republiky, Karla Engliše. Jde teprve o druhou pamětní bankovku, kterou tuzemská centrální banka vydala. Sběratelé se k ní mohou dostat pouze prostřednictvím vybraných smluvních partnerů.
Stokorunová bankovka s podobiznou Karla Engliše byla představena na půdě Masarykovy univerzity v Brně, kterou Engliš pomáhal v roce 1919 založit a které byl prvním rektorem. „Osobně považuji Karla Engliše za největšího národohospodáře československých a českých dějin. Věřím, že rozhodnutí zobrazit právě Karla Engliše na druhé pamětní bankovce v historii ČNB přispěje k veřejnému docenění jeho osobnosti i jeho odkazu,“ uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok.
Karel Engliš na pamětní stokoruně Zdroj: ČNB
Pamětní stokoruna s Aloisem Rašínem byla vydána Českou národní bankou před dvěma lety. Zdroj: ČNB
Pamětní stokoruna s Vilémem Pospíšilem se na trhu objeví v roce 2026. Zdroj: ČNB
Pamětní stokoruny s významnými prvorepublikovými národohospodáři. Zleva Alois Rašín, Karel Engliš a Vilém Pospíšil Zdroj: ČNB
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok (vlevo) a rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš představili pamětní stokorunu s portrétem Karla Engliše na půdě Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zdroj: ČNB
Karel Engliš na pamětní stokoruně Zdroj: ČNB
Pamětní stokoruna s Aloisem Rašínem byla vydána Českou národní bankou před dvěma lety. Zdroj: ČNB
Pamětní stokoruna s Vilémem Pospíšilem se na trhu objeví v roce 2026. Zdroj: ČNB
Pamětní stokoruny s významnými prvorepublikovými národohospodáři. Zleva Alois Rašín, Karel Engliš a Vilém Pospíšil Zdroj: ČNB
Guvernér České národní banky Jiří Rusnok (vlevo) a rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš představili pamětní stokorunu s portrétem Karla Engliše na půdě Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zdroj: ČNB
Engliš byl podle něho průkopníkem teorie cenové stability, která se stala od vzniku samostatné československé koruny určitou protiváhou deflační politiky v podobě zhodnocování koruny. „Jeho vizí byla stabilní měna, která je vždy pouze nástrojem, přičemž hlavní je výroba a její konkurenceschopnost. Ačkoli se nyní ocitáme v období zvýšené inflace, ČNB dbá – a jsem přesvědčen, že vždy dbát bude – o to, aby tato epizoda co nejdříve odezněla a Englišův koncept cenové stability byl v praxi uplatňován i nadále,“ dodal Rusnok.
Dvacet tisíc kusů
Umělecký návrh podoby pamětní bankovky je dílem akademické malířky Evy Haškové. Na lícní straně bankovky je vyobrazen portrét Karla Engliše a je zde také unikátní hologram s motivem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka. Ústředním obrazovým motivem rubové strany je dvojice Gigantů z průčelí budovy Clam-Gallasova paláce v Praze, někdejšího sídla ministerstva financí Československé republiky.
Pamětní bankovku vytiskla Státní tiskárna cenin. Na lícní i rubové straně je řada tradičních ochranných prvků českých bankovek, mezi něž patří například vodoznak, ochranný proužek, skrytý obrazec, mikrotext nebo soutisková značka, která při průhledu tvoří Englišovy iniciály KE. Česká národní banka vydává celkem 20 tisíc kusů těchto pamětních bankovek.
Sběratelé se k ní mohou dostat pouze prostřednictvím vybraných smluvních partnerů, samotná centrální banka je veřejnosti prodávat nebude. S bankovkou se teoreticky dá zaplatit, vztahuje se na ni ale výjimka z povinnosti ji jako platidlo přijmout. Vzhledem k daleko vyšší sběratelské hodnotě by s ní ale běžný nákup v obchodě skutečně zaplatil jen blázen.
Rašín, Engliš, Pospíšil
Na první pamětní stokoruně, která světlo světa spatřila před dvěma lety, se objevil první československý ministr financí Alois Rašín. Třetí pamětní bankovka rovněž o nominální hodnotě sto korun bude vydána ke stému výročí založení Národní banky Československé, které připadá na rok 2026. A na jejím líci se objeví první guvernér prvorepublikové centrální banky Vilém Pospíšil.
Karel Engliš byl významný prvorepublikový ekonom a národohospodář. Jeho teleologická hospodářská teorie měla ve své době výrazný mezinárodní přesah. Engliš se narodil 17. srpna 1880 v Hrabyni, a to jako deváté dítě řezníka Antonína Englische. Vystudoval gymnázium v Opavě a poté pokračoval ve studiích na Právnické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Jedním z jeho učitelů byl významný český ekonom Albín Bráf.
Za první republiky zastával celkem třikrát funkci ministra financí a byl druhým guvernérem Národní banky Československé. Mezi lety 1920 a 1925 byl poslancem Národního shromáždění, a to v barvách Československé národní demokracie. Strany, kterou vedl první československý premiér Karel Kramář. Po druhé světové válce Karel Engliš navázal na svou rektorskou zkušenost, když od prosince 1947 do února 1948 vedl Univerzitu Karlovu. Engliš zemřel 13. června 1961 ve věku nedožitých 81 let.
