Česká republika se v příštích pěti letech promění v hospodářského tygra střední Evropy. Už v roce 2024 strčíme v ekonomické výkonnosti do kapsy Japonsko, Itálii nebo Izrael. Do pěti let se přiblížíme také Německu a doslova na záda budeme dýchat Francii. Vyplývá to z aktuálního výhledu Mezinárodního měnového fondu, který předpovídá vývoj hrubého domácího produktu různých zemí světa do roku 2026.
Hrubý domácí produkt České republiky v přepočtu na osobu podle parity kupní síly bude v roce 2026 dosahovat necelých 56 tisíc dolarů. Oproti současnému stavu si tak Češi v průměru polepší o 36 procent. Zároveň to bude znamenat i dohánění hospodářsky vyspělejších zemí, a některé ekonomické velmoci dokonce svou výkonností zastíníme.
Takovým případem je například Japonsko, Itálie, Izrael nebo Nový Zéland. Izrael bychom podle Mezinárodního měnového fondu měli dokonce překonat ještě letos. Itálii a Nový Zéland v roce 2023 a Japonsko předstihneme o rok později. V roce 2024 rovněž prolomíme hranici 50 tisíc dolarů HDP na osobu podle parity kupní síly.
Francie na dosah
Česká republika bude podle výhledu Mezinárodního měnového fondu rovněž smazávat ztrátu v ekonomické úrovni na státy, k nimž často vzhlížíme jako k nedosažitelným metám. Během příštích pěti let se tak výrazně ztenčí náskok Francie, na kterou dnes ztrácíme více než šest tisíc dolarů. V roce 2026 by nás od ní měly dělit už jen čtyři tisíce.
Uzavírat se bude také mezera mezi Českou republikou a Německem, i když jen mírně. V současné době nás od západních sousedů dělí 14 tisíc dolarů, o pět let později už by to mělo být jen necelých 13 tisíc. Na průměr Evropské unie bude Česko ztrácet zhruba dva tisíce dolarů, dnes je propast dvojnásobná.
Hrubý domácí produkt na osobu přepočítaný pomoci parity kupní síly představuje objem zboží a služeb vyrobený v dané zemi za určitý rok, který je očištěn o vliv různé úrovně cenových hladin v porovnávaných zemích. Jde tak o poměrně přesný ukazatel výkonnosti ekonomiky bez ohledu na to, kolik obyvatel daná země má.
HDP není všechno
Jenže HDP nemusí dávat úplný obrázek o tom, jaká životní úroveň obyvatelstva v dané zemi skutečně panuje. „Hrubý domácí produkt totiž zachycuje bohatství, které se na daném území vytvoří, neříká však už, kolik z této hodnoty v zemi také zůstává, a už vůbec ne, jak je tato hodnota rozdělena mezi obyvatelstvo,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Jako příklad lze uvést růst irského HDP na obyvatele v paritě kupní síly. Ten byl v roce 2015 natolik mimořádný, že k němu Eurostat vydal zvláštní prohlášení. Úřad tehdy vysvětloval prudký nárůst irského HDP jako důsledek globalizace a přesunu velkých nadnárodních společností.
„Irsko je vyhledávanou evropskou základnou například velkých amerických technologických firem typu Apple. Právě jejich přítomnost v Irsku má lví podíl na tom, že od roku 2015 jde trvale o druhou ekonomicky nejvýkonnější zemi OECD, zatímco ještě v roce 2014 bylo až čtvrté,“ vysvětlil Lukáš Kovanda. Podle Mezinárodního měnového fondu je dnes irský HDP na osobu skoro dvojnásobný oproti německému a za pět let se má tento poměr zhruba udržet.
Německé mzdy? Počkáme si
Nejvíce se ale nakonec každého jednotlivce dotýká výše jeho výdělku. A v tomto ohledu to není pro Česko žádná sláva. Jak nedávno uvedl Eurostat, české mzdy dosahují v přepočtu podle parity kupní síly jen něco málo přes 50 procent mezd německých. Za průměrem Evropské unie zaostáváme asi o třetinu, podobně na tom jsme ve vztahu k již zmiňovanému Irsku.
Češi přitom nejsou líní ani hloupí. Ročně odpracují průměrně o 400 hodin více než Němci, problémem je ale nízká produktivita práce tuzemských zaměstnanců. „Zaostává kvůli tomu, že je naše ekonomika orientovaná na práce s nízkou přidanou hodnotou. Máme zde přílišné zastoupení předpotopního průmyslu, který se soustředí na výrobu součástek a je vzdálen od koncových zákazníků,“ řekl CNN Prima NEWS Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Čeští pracovníci tak podle něho mohou mít „pot ve tváři a vysoké pracovní tempo, ale jejich ohodnocení je relativně nízké“.
Bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl zdůrazňuje, že nelze srovnávat produktivitu práce na mikroekonomické úrovni. „Pokud budete mít v hospodářství jen několik firem, které mají produktivitu práce srovnatelnou s Německem, nikdy nedosáhnete německých mezd v celé zemi. Mzdovou úroveň ovlivňuje produktivita na makroekonomické úrovni,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Hampl, který dnes pracuje jako šéf segmentu služeb pro finanční sektor ve společnosti KPMG.
Pomůže silný hospodářský růst
Jinými slovy: Chceme-li německé mzdy, musí se česká produktivita práce vyrovnat německé v takovém počtu firem, aby to dokázalo tlačit vzhůru výdělky i v dalších sektorech ekonomiky. „Čím produktivnější zaměstnance máte, tím víc jim musíte platit, aby vám například neodešli ke konkurenci. Čím větší počet produktivnějších zaměstnanců, tím většímu počtu firem porostou mzdy. Takto se pak mzdový růst přelije i k těm prodavačkám v českém supermarketu,“ vysvětlil Hampl.
Mapa produktivity práce nemilosrdně odděluje bývalé socialistické státy od těch, které zkušenost s centrálně plánovanou ekonomikou nemají. Zdroj: CNN Prima NEWS
„Produktivitu by nám nejrychleji zvýšil prudký růst našeho hrubého domácího produktu. Nejde jen o zbavování se montoven a lákání průmyslu a služeb s vysokou přidanou hodnotu, ale také v konečném důsledku třeba o nízkou nezaměstnanost a tlak na vyšší mzdy,“ uvedl pro CNN Prima NEWS hlavní ekonom banky Creditas Dominik Stroukal.
Podle něho Česká republika měla před propuknutím koronavirové pandemie silně nakročeno k dohánění západní produktivity. „Nyní je důležité, abychom nezůstali zamčeni mnohem déle než zbytek světa. To by nás mohlo zase od Západu vzdálit,“ dodal Stroukal.