Propad české ekonomiky
Hospodářský propad v roce 2020 byl nejhlubší za téměř třicet let. Hrubý domácí produkt České republiky se za celý loňský rok snížil o 5,6 procenta. V posledním kvartále došlo k mezičtvrtltetnímu růstu o 0,3 procenta, meziroční propad dosáhl pěti procent. Vyplývá to z předběžného odhadu Českého statistického úřadu zveřejněného v úterý.
Česká ekonomika v loňském roce zaznamenala nejhlubší propad nejen v historii samostatné České republiky, ale i za téměř celou polistopadovou éru. K většímu poklesu hospodářského výkonu došlo jen v roce 1991, kdy se hrubý domácí produkt snížil o téměř deset procent. Zatímco tehdy šlo o šok způsobený spuštěním hospodářské transformace, loňským šokem se stala koronavirová pandemie.
Z hlediska jednotlivých složek byl pokles HDP v roce 2020 ovlivněn především spotřebou domácností, investičními výdaji, ale i propadem zahraniční poptávky v prvním pololetí. Růst zaznamenaly výdaje vládních institucí. „Pokles hrubé přidané hodnoty nejvýrazněji ovlivnil vývoj ve skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství. Nedařilo se také průmyslu, stavebnictví a většině odvětví služeb,“ uvedl Český statistický úřad ve svém předběžném odhadu.
V posledním loňském čtvrtletí hrubý domácí produkt meziročně klesl o pět procent, ovšem v porovnání se čtvrtletím třetím se o 0,3 procenta zvýšil. „Meziroční pokles byl způsoben převážně prohlubujícím se propadem spotřebních výdajů domácností. Oproti tomu významně rostla zahraniční poptávka. Na straně tvorby přidané hodnoty se nedařilo především skupině odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství,“ dodali statistici.
Mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu je do jisté míry překvapením. Analytici očekávali, že druhá vlna koronaviru se na české ekonomice v posledním kvartále loňského roku podepíše opět negativně. „Především německá lokomotiva nás vytáhla z koronavirové propasti. Zásluhou zahraniční poptávky se ekonomika oproti třetímu kvartálu zvýšila o 0,3 procenta. Covidový šok připravil ekonomiku o 5,6 procenta. Méně, než jsme se obávali,“ uvedla v bezprostřední reakci na Twitteru Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
České hospodářství překvapilo experty už o kvartál dříve. Ve třetím kvartálu totiž došlo k mezičtvrtletnímu růstu výkonu české ekonomiky o 6,9 procenta, což lze přičíst přechodnému rozvolnění většiny protiepidemických opatření během letních měsíců. V meziročním srovnání však zůstal o necelých šest procent níže.
Letos porosteme
Odhady letošního vývoje tuzemské ekonomiky jsou zatíženy vysokou mírou nejistoty. Česká národní banka například ve své zatím poslední zprávě o inflaci předpovídá růst HDP o 1,7 procenta. Optimističtější je ministerstvo financí, které ve své lednové prognóze počítá s hospodářským růstem o 3,1 procenta.
„V letošním roce očekáváme růst tuzemské ekonomiky kolem 3,5 procenta. Zejména vzhledem k předpokladu začátku rychlého zotavování ekonomiky od konce druhého čtvrtletí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank. Seidler ale upozornil i na zvýšení rizik pozdějšího začátku zotavování ekonomiky „z titulu pomalé vakcinace a nových mutací koronaviru“.
Méně optimistický je ale analytik Komerční banky Martin Gürtler. „Výkon ekonomiky zůstane pravděpodobně slabý. Vývoj ve zbytku roku bude záviset především na tom, jak rychle se podaří proočkovat významnou část populace. Zde platí jednoduché pravidlo: čím více lidí bude proočkováno, tím méně opatření bude třeba a tím více ekonomika poroste,“ uvedl pro CNN Prima NEWS. Gürtler pro letošní rok očekává růst české ekonomiky ve výši 2,6 procenta. „Předkrizové úrovně tuzemské hospodářství dosáhne podle našeho odhadu až koncem příštího roku,“ dodal.
