Tunel Blanka bez vody
Do pražského tunelového komplexu Blanka na některých místech stále zatéká. Stavba se totiž nachází pod úrovní podzemní vody. Technici tak musí provádět pravidelné opravy.
„Celý ten tunel je pod úrovní podzemní vody a může se stát, že jak v dilatačních spárách voda protéká okolním podložím, tak nabírá,“ uvedl mluvčí Metrostavu Vojtěch Kostiha. Opravy průsaků prý probíhají v rámci záruky, proto nezatěžují magistrátní pokladnu. Zatékající voda však může zkomplikovat bezpečnost provozu, kdy se na silnici tvoří louže.
„Každý průsak znamená vymílání materiálu, ale to je záležitost na desetiletí, aby to vedlo ke skutečnému poškození,“ řekl náměstek primátora Adam Scheinherr (Praha sobě). Dělníci v tunelu pravidelně odstraňují špachtlemi z dlaždic na zdech stopy po zatékající vodě a zároveň utěsňují místa průsaků speciální pěnou.
„Materiálů, které se používají, je hodně, v tomto případě to je polyuretanová pěna. Jde o chemický materiál, který je tekutý a pod tlakem se natlačí do vyvrtaných děr nebo předem připravených hadic. Pěna reaguje na styk s vodou a jakmile se s ní potká, nafoukne se a tím vytěsní prostor a zabrání vodě prostupovat do tunelu,“ vysvětlil technický ředitel společnosti Satra Pavel Šourek.
Pěna se dávala mezi membránovou hydroizolaci a takzvané definitivní ostění, které tvoří vnitřní stěnu tunelu. Membránová izolace je přidělána na primární ostění a může se časem poškodit. Tunel se totiž vlivem počasí a dalších okolností mírně pohybuje, což izolaci narušuje. V místech poškození do tunelu zatéká.
Tunelový komplex Blanka se začal stavět v roce 2007. Jeho stavbu provázela řada problémů včetně tří propadů půdy. Ve zkušebním režimu zahájil provoz 19. září 2015 a zkolaudován byl až v roce 2019. Tvoří jej tři tunely, kterými denně projedou desítky tisíc vozidel.
