Je zcela zásadní vyslat signál mladé generaci, aby se nespoléhala na státní důchod – měla by začít spořit bokem. Dobře už bylo, řekli ekonomové v reakci na 11 bodů z chystané důchodové reformy, jejíž podklady má redakce CNN Prima NEWS k dispozici. Podle Danuše Nerudové je řada oznámených vládních kroků na místě, stále ale chybí výraznější motivace lidí, aby si spořili bokem, například ve třetím důchodovém pilíři. Vladimír Pikora naopak poukázal na alternativní řešení, které je ale zároveň nejsložitější ze všech diskutovaných. „Dlouhodobě schází strategie, abychom měli vyšší přidanou hodnotu – aby naše ekonomika dokázala uživit více důchodců,“ řekl redakci.
Veřejnost se již za pár dní dočká konkrétních kontur dlouho vyhlížené důchodové reformy. Podle informací CNN Prima NEWS má mít nejméně 11 bodů. V základu směřují k plošnému snížení penzí od roku 2026, oddálenému odchodu do důchodu či vyšší motivaci, aby lidé začali více spořit na svou vlastní budoucnost. Výsledný návrh se nicméně může ještě změnit po finálních jednáních vládní pětikoalice.
Některé body ekonomka Danuše Nerudová kvituje – pokud se ve čtvrtek potvrdí a neprojdou v rámci posledních koaličních jednání výraznějšími změnami. Oficiálně by se konkrétní změny důchodové reformy totiž měly představit až ve čtvrtek.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Známe jedenáct bodů důchodové reformy. Penze se sníží všem zřejmě už za tři roky
„Jsem nesmírně šťastná za společný vyměřovací základ manželů na důchod. To považuju skutečně jako krok do 21. století a směrem na Západ. Když se podíváme na jednočlenné seniorské domácnosti, chudobou je ohroženo 50 procent žen, u mužů jen 15 procent,“ řekla redakci Nerudová. „Společný vyměřovací základ na důchod je proto skutečně výraznou pomocí, aby manželé mohli sdílet svou životní úroveň i během penze. Nemělo by se stávat, že když se někdo v 60 letech rozvede a má čtyři děti, skončí pod hranicí příjmové chudoby, protože žena třeba byla 12 let na rodičovské dovolené,“ dodala.
Stejně tak ocenila fiktivní vyměřovací základ, který projednávala ještě z pozice předsedkyně důchodové komise. Tehdy se jí ovšem nepodařilo najít politickou shodu. „Je to věc, kterou najdeme v jiných důchodových systémech. Zvýhodňuje ty, kteří se věnují péči nebo jsou na rodičovské dovolené. Vnímám tento bod – pokud se potvrdí – za velké pozitivum,“ pokračovala ekonomka a bývalá rektorka Mendelovy univerzity.
Zároveň nicméně upozornila, že je zcela zásadní vyslat signál mladé generaci, aby se nespoléhala na státní podporu – měla by začít spořit bokem. Například by podle ní bylo fér, kdyby každý rok lidé přispívající do důchodového systému dostali informaci, na jakou penzi budou mít v budoucnu nárok a s čím mohou zhruba počítat. Ačkoliv Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) již má na kontě důchodovou kalkulačku, kterou propagovalo i ministerstvo práce a sociálních věcí, stále není nejpřesnější.
„Nejde o věk odchodu do důchodu, ale o jeho výši. Mladá generace by měla dopředu vědět, zda jí státní důchod zajistí požadovanou životní úroveň. Zde bych očekávala výraznější změnu třetího pilíře, a to ne ve smyslu výše státního příspěvku, ale na úrovni penzijních společností. Teď jsou ve velkém regulovány a člověk, který chce do třetího pilíře přispívat, nemá na trhu dostupný atraktivní zajišťovací instrument. Stát nemůže říkat jedním dechem, ať se lidé zabezpečují jiným způsobem, a druhým dechem nezajistit to, aby na trhu existoval atraktivní instrument na spoření,“ zdůraznila Nerudová pro CNN Prima NEWS.
„Debata nemá být o tom, co je a co není reforma. Potřebujeme změnit důchodový systém, který bude udržitelný a odstraní nespravedlnosti. Je skoro pět minut po dvanácté,“ uzavřela.
Hlavní ekonom investiční skupiny CFG Vladimír Pikora podotkl, že vláda příliš mnoho cest k vyřešení důchodů nemá. Některé body, o kterých jsme psali zde, ho proto nepřekvapily.
„Dobře už bylo. Vláda má před sebou pouze tři, alternativně čtyři možnosti. První je, že se bude odcházet do důchodu později. Na tom kabinet už pracuje. Změnil rétoriku a nemluví o tom, že bude odchod do penze v 68 letech. Když si to člověk ale dopočítá zpětně, tak to nakonec vychází na nějakých 68 let,“ sdělil redakci CNN Prima NEWS.
„Další věcí je, že se musí do toho systému odvádět více peněz, zde vidíme boj. Pak tu jsou nižší důchody. Na to ještě nikdo nemá odvahu, a tak se mluví o pomalejším nárůstu a podobně, třeba v souvislosti s valorizací. To jsou tři logické kroky, které mohou vést k tomu, aby se ten systém penzí zlepšil,“ vysvětlil hlavní pilíře změn Pikora.
Co se týče alternativního čtvrtého řešení, to je ze všech překvapivě nejsložitější. „Je třeba zvýšit produktivitu práce. Vůbec se o ní nemluví, přitom je podle mě klíčová, ale zároveň nejtěžší. Potřebovali bychom, aby jeden pracující člověk dokázal díky růstu produktivity práce uživit více důchodců. Nemluvily o tom ani předchozí vlády. Dlouhodobě schází strategie, abychom měli vyšší přidanou hodnotu – aby naše ekonomika měla výrazně vyšší hrubý domácí produkt,“ doplnil Pikora.
Hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček redakci uvedl, že se k jednotlivým změnám k důchodovému systému nemůže vyjádřit, než bude oficiálně představen. Více ho nicméně rozebere ve čtvrtek v pořadu 360° na CNN Prima NEWS.