Zavedení nové sazby spotřební daně by představovalo největší útok centrální vlády na Moravany. Jde o diskriminační krok proti „etnické menšině“, vzkázal tajemník Svazu bio vinařů Jan Cibulka na konto současného kabinetu a jednoho z propočtů pětikoalice na konsolidaci veřejných financí. Případné zdražení vína by podle něj mohlo dostat výrobce do existenčních problémů. Hrozí pak, že budou vymýšlet kroky, jak se spotřební dani vyhnout. „Stanou se z nich zločinci,“ varoval Cibulka.
Podle souboru propočtů vláda zvažuje zdanění tichého, tedy nešumivého vína. V současné době na něj platí nulová sazba spotřební daně, podobně jako u téměř poloviny státu Evropské unie. Pokud by se z tichých vín odváděla stejná daň jako ze šumivých, stát by si přilepšil až o čtyři miliardy korun ročně. Spotřební daň ze šumivého vína nyní v ČR činí 23,40 koruny za litr, lahev tichého vína by tak mohla v obchodech podražit téměř o 20 korun.
Tajemník Svazu bio vinařů Jan Cibulka je ale přesvědčený, že takový krok by posunul moravská vína do kategorie neprodejných. „V Česku se 80 procent vína prodá v obchodních řetězcích. Ta moravská si vybojovala postavení ve střední a vyšší cenové kategorii. Zbytek tvoří dovozy,“ sdělil redakci CNN Prima NEWS s poznámkou, že pokud dojde ke zdražení, budou moravská vína vytlačena importovaným alkoholem.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Konsolidační balíček měl přijít před 25 lety, řekl ekonom. Popsal, kdo může za inflaci
„Tuzemští vinaři nebudou schopni vyrobit surovinu levněji, už nyní jsou sklepy plné. V restauracích se navýší prodeje vín z dovozu bez platby spotřební daně. Část vinařů se z existenčních důvodů pokusí dani vyhnout. Stanou se z nich zločinci. Všechna dosud vydaná podpora na výsadbu, technologie, přímé prodeje vyjde vniveč. Navíc existuje nebezpečí, že ji budou muset vinaři vracet. Nesplní kritéria dotací,“ varoval před dalšími možnými důsledky Cibulka.
Upozornil, že z Moravy pochází drtivá většina vína vyprodukovaného v České republice. Spotřební daň by podle něj proto mohla ohrozit identitu, kterou si region dosud vypěstoval. „Zavedení daně by bylo největším útokem centrální vlády na jednu skupinu obyvatel, tedy Moravany. Je to diskriminační daň proti jedné etnické menšině, ekvivalentní se zdaněním krojů nebo nářečí,“ pokračoval naštvaně tajemník vinařské asociace.
Podle něj navíc prošli vinaři složitým obdobím, kdy za pandemie koronaviru nečerpali žádné dotace a poté se museli potýkat také s mnohem vyššími náklady na výrobu. Jmenovitě si například připlatili za sklo, které kvůli energetické krizi zdražilo na dvojnásobek. Do koncové ceny to ale nakonec nepromítli. „Vinaři nenesou vinu za rozpočtové schodky. Snesou hodně, ale ne všechno,“ konstatoval Cibulka.
Návrh rozděluje ekonomy
Vláda na začátku dubna schválila plán proti závislostem s opatřeními do konce roku 2025. Právě tento dokument se zdanění tichého vína počítá, výnos by měl činit zhruba dvě miliardy korun ročně, záleží ale na výši sazby. Podle materiálu Národní ekonomické rady vlády (NERV) by stejné zdanění jako u šumivého vína přineslo až do státní kasy pět miliard korun. To je totiž nyní zatíženo daní 2 340 korun za hektolitr. V případě daně okolo tisíce korun za hektolitr, jak to v minulosti navrhoval exministr financí Miroslav Kalousek, by se výnos pohyboval okolo dvou miliard korun.
Tento nápad se příliš nelíbí jihomoravskému hejtmanovi Janu Grolichovi (KDU-ČSL). „Tohle je fakt blbej nápad. Spotřební daň na víno na papíře možná vypadá jako geniální myšlenka. Vybere se víc na daních a ještě budeme bojovat proti zlému alkoholu. Akorát že vůbec,“ napsal na Twitteru.
Naše vína už budou moc drahá a lidé si je nekoupí. V obchodech se prodá nejčastěji za 4 - 5 Euro a moravská vína se po změně dostane do kategorie 5 euro a víc. Je to o výnosech, legislativě a taky podnebí…
— Jan Grolich (@JanGrolich) May 5, 2023
V pořadu 360° na CNN Prima NEWS později uvedl, že tento návrh může ohrozit malé vinaře. „Jižní Morava stojí nejen na produkci vína, ale také na navazujících službách, jako je turismus či gastronomie. Nějaký čas jsem teď trávil na Znojemsku a bavili jsme se o tom, jak tento region pozvednout, aby mohl lidem nabídnout lepší zaměstnání. Tento návrh však hází našim plánům klacky pod nohy. Znamenalo by to obrovskou byrokracii a také by to ohrozilo malé vinaře, kteří by mohli přecházet do šedé zóny, nebo by se na to prostě a jednoduše vykašlali,“ doplnil Grolich.
Naproti tomu ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen NERV Dominik Stroukal nevidí důvod, proč by se na tiché víno měla vztahovat speciální výjimka. „Navíc to není ani nijak definováno. Ale samozřejmě, pokud si vláda obhájí, že jsme vinařská velmoc a je to zdraví prospěšné, nic s tím neuděláme,“ řekl pro CNN Prima NEWS.
Poradce premiéra a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček se nicméně postavil na stranu vinařů. Podle něj je víno spojené s Jihomoravským krajem, folklorem a také cestovním ruchem. „Jeho zdanění by tak poškodilo zejména místní podnikatele. Je s tím spojená obrovská tradice. Tiché víno má výjimečné postavení a nemusí na něj být uvalena žádná daň. Její případné zavedení by mělo být na nějakou dobu pozdrženo,“ řekl redakci.
